Zemřela slovenská sopranistka Edita Gruberová

V Curychu zemřela známá slovenská sopranistka Edita Gruberová. Bylo jí 74 let. O úmrtí informovala její rodina. Gruberová se pohybovala na evropských jevištích přes padesát let, svou kariéru ukončila v roce 2019. Zármutek nad úmrtím Gruberové vyjádřil slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok.

Gruberová se proslavila v německojazyčných zemích, působila například v Bavorské státní opeře v Mnichově. V roce 2019 dostala německou cenu Oper! Award za celoživotní dílo.

Cesta na vrchol nicméně nebyla pro Gruberovou jednoduchá, poznamenala agentura DPA. Narodila se 23. prosince 1946 v Bratislavě v tehdejším Československu otci německé a matce maďarské národnosti. Z tíživé reality nelehkého dětství utíkala ke zpěvu. „Vždy jsem ve zpěvu hledala útěchu - i moje matka ráda zpívala - po ní jsem zdědila hlas,“ uvedla Gruberová v jednom z mála rozhovorů, které během své kariéry poskytla.

„Byla a navždy zůstane výjimečnou osobností slovenské, evropské a světové kultury,“ napsal na sociální síti Korčok, který letos v srpnu udělil Gruberové ocenění vyslanec dobré vůle za její profesionální úspěchy a příspěvek k pozitivní reprezentaci Slovenska v zahraničí.

Gruberová vystudovala v Bratislavě v 60. letech konzervatoř, již v roce 1968 zpívala na jevišti bratislavské opery, kvůli špatnému kádrovému profilu ale poté putovala do Banské Bystrice.

V roce 1970 debutovala ve Vídeňské státní opeře v roli Královny noci v Mozartově opeře Kouzelná flétna. Do povědomí mezinárodního operního publika se dostala v roce 1976 rolí Zerbinetty v opeře Richarda Strausse Ariadna na Naxu. Poté svůj um předváděla na prknech operních domů v Miláně, New Yorku, Madridu či Paříži.

„Královna koloratur“ a „věčná velekněžka belcanta“

Její první vystoupení v Praze se uskutečnilo v roce 1979 na festivalu Pražské jaro. K příjezdu původně nedostala do ČSSR vstupní vízum, ale vídeňský soubor pohrozil zrušením celého vystoupení. Naposledy Gruberová v Česku vystoupila v roce 2018 na prknech Národního divadla v opeře Norma Vincenza Belliniho.

Za více než padesátiletou kariéru se Editě Gruberové dostalo mnoha přezdívek, kromě „královny koloratur“ ji média označila například jako „věčnou velekněžku belcanta“. Její jméno je zmiňováno v jedné řadě s Marií Callasovou či Montserrat Caballé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 12 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 15 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 18 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.