Zemřel textař Eduard Krečmar, napsal hity pro Gotta či Přenosilovou

Ve věku 81 let po dlouhé těžké nemoci zemřel v neděli textař a libretista Eduard Krečmar, autor hitů pro mnoho hvězd tuzemské populární hudby. Otextoval mimo jiné písně Karla Gotta, Petra Nováka, Jitky Zelenkové, Yvonne Přenosilové či Mikiho Volka. Je také podepsán pod muzikálovými librety nebo písním k pohádce Zlatovláska.

Na Ochranném svazu autorském (OSA) má Krečmar zaregistrovaných 1684 textů, nejčastěji spolupracoval se skladatelem Angelem Michajlovem. K nejznámějším písním z Krečmarovy dílny patří Až na vrcholky hor, Boty proti lásce, Malinká či Jen se hádej. Poslední zmíněná skladba existuje dokonce ve dvou verzích, do repertoáru ji zařadil Karel Gott i Waldemar Matuška.

Jednou z Krečmarových prvních písní, která vyšla na deskách, byly Boty proti lásce v interpretaci Yvonne Přenosilové. K přetextování písně v originále zpívané Nancy Sinatrovou se Krečmar dostal v podstatě náhodou, protože prý jeho textařský kolega Jiří Štaidl neměl čas.

Přenosilovou znal navíc z tehdejší pražské scény. Stejně jako začínajícího Karla Gotta. „Tenkrát se mi ozval, zpíval ještě v kavárnách, potřeboval texty. Zavolal a moje maminka říkala: ‚To je takový slušný chlapec‘, tak jsem mu něco napsal,“ prozradil Krečmar.

Uměl psát pro ženy

„Nejvíc se mi dařily texty pro ženy a Marta byla jejich asi nejcitlivější interpretka,“ uvedl Krečmar v pořadu Kam zmizel ten starý song. Přenosilová emigrovala, Kubišovou režim zakázal a interpretku svých textů našel Krečmar později v Petře Janů, napsal jí třeba hit Už nejsem volná, nebo v Jitce Zelenkové. Hitem se stala i skladba Až na vrcholky hor pro Věru Martinovou.

Inspirace ženami stála i za textem Hvězdičko blýskavá, který Krečmar složil pro Petra Nováka na jeho hudbu. „Myslel jsem na jednu holku, manekýnu, která s ním chodila, ale než se to natočilo, tak jsem zjistil, že chodí už s někým jiným, ale na tu to prý sedělo taky,“ prozradil později textař.

Další příležitosti dala Krečmarovi éra malých divadel v šedesátých letech. Společně s Pavlem Vrbou napsal recitál Listy důvěrné pro Martu Kubišovou, Helenu Vondráčkovou a Václava Neckáře v divadle Rokoko. Po revoluci svými texty opatřil divadelní muzikály, jako byla Pomáda, Babylónská věž, Náměsíční sonáta, Klec bláznů, Kristián či Kocour v botách.

„Napsali jsme spolu úspěšné muzikály Jack Rozparovač a Don Juan a prožili mnoho krásných dní. Jeho texty slýcháme ze všech rádií každý den a bude tomu tak ještě dlouho, protože jich napsal hodně,“ uvedl moderátor Martin Hrdinka, který o smrti Eduarda Krečmara z pověření textařovy rodiny informoval.

Písně k filmům i pro kapelu Sputnici

Psal také texty písní k filmům – Bylo čtvrt a bude půl, Metráček, Tvář pod maskou, Údolí krásných žab či Zlatovláska. Rovněž je autorem českých textů k animovaným filmům Lví král, Pocahontas či Shrek. „Je to moc příjemná práce, i když stejně náročná jako u nějakého tenora,“ říkal. Věnoval se i tvorbě pro děti, zejména na zvukových nahrávkách se skladatelem Zdeňkem Bartákem.

V mládí Krečmar na pódiu sám vystupoval. Koncertoval s rokenrolovou kapelou Sputnici v době, kdy po maturitě na gymnáziu pracoval jako dělník. Název skupiny vybraný podle sovětské družice posloužil v padesátých letech mimo jiné jako krytí pro hraní americké muziky. Ke Sputnikům patřil tehdy i později frontman Olympicu Petr Janda.

„Ze začátku jsem taky zpíval, hlavně písničky Cliffa Richarda, fanouškové mi říkali ‚Cliffe‘, byl jsem na to pyšný, ale jen do doby, než jsme si ušetřili na magnetofon a slyšel jsem své zpívání, jak jsem byl hrozně falešný,“ vzpomínal Krečmar na své začátky v hudebním šoubyznysu. Jako profesionální textař na volné noze se živil od poloviny šedesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...