Zemřel tanečník a mim Jaroslav Čejka. Držitel Thálie se proslavil imitováním slepice

Ve věku 86 let zemřel tanečník, mim a choreograf Jaroslav Čejka. Jeho profesní vrchol je spojen s Národním divadlem v Praze. Byl držitelem Thálie za celoživotní mistrovství v oboru tanec a balet. Široká veřejnost si ho spojovala především s jeho komickou scénkou o slepici.

Divadlem byl Jaroslav Čejka fascinován od dětství. Tanečnicí byla i jeho starší sestra Violeta Makešová. „Jako malé dítě mě brávala do divadelní šatny. Seděl jsem, oči mi nestačily lézt z důlků, jak jsem všechno pozoroval, tu techniku, kostýmy, rekvizity. To na mě všechno působilo,“ vzpomínal.

Tanečník Národního divadla

Jako tanečník vynikal Jaroslav Čejka precizní klasickou technikou, ale navíc měl i herecký talent a smysl pro humor a nadsázku. „Byl srandista a ze všeho dovedl udělat vtip,“ popsal Čejku v pořadu 13. komnata jeho kolega z Národního divadla, tanečník Vlastimil Harapes.

Jednou z baletních hvězd Národního divadla byl Čejka od konce padesátých do poloviny sedmdesátých let. Ve zlaté kapličce vytvořil na čtyři desítky rolí. Byl mimo jiné Šaškem v Labutím jezeře, Truffaldinem ve Sluhovi dvou pánů, Paňácou v Coppélii, Eunuchem v Šeherezádě i Králem v baletu Z pohádky do pohádky. Za své nesplnitelné přání považoval roli Quasimoda ve Zvoníkovi od Matky Boží.

Tančil také na pódiích v Opavě, Plzni a Ostravě. Pětadvacet let spolupracoval s tanečním souborem Pavla Šmoka a se svou pantomimou sjezdil takřka celý svět. Před osmi lety převzal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru tanec a balet.

Komediální talent

Široké veřejnosti je Čejka známý hlavně díky svému komediálnímu a pantomimickému talentu. Do paměti televizních diváků se zapsal imitováním slepice při jednom ze silvestrovských vysílání.

„Říkají mi také slepičko. To člověka potěší. Zvířata mám ohromně rád. Vyrůstal jsem na vesnici. Slepice mě budily každý den ráno. Jak jsem to vyprávěl kolegům, vznikla z toho etuda,“ vyprávěl Čejka.

K pantomimě se dostal během vojny, kdy poprvé viděl na plátně gagy Laurela a Hardyho i Chaplina. „Tlačily mě vycházkové polobotky, a když byl poplach, měl jsem boty vyzutý, a honem jsem si je nazul – ale obráceně. Tak jsem vyšel jako Chaplin. Kluci z toho měli obrovskou psinu. A z toho mi vznikl nápad, že bych mohl Chaplina dělat,“ prozradil. Právě imitace Chaplina a také třeba zpěvačky Tiny Turnerové patřily kromě slepice mezi jeho „majstrštyky“. 

Průkopník české travesty

V komických výstupech se často převlékal za ženu. Česká travesty komunita ho vnímá jako tuzemského průkopníka této show. „Bral jsem to jako parodii, nadsázku,“ říkal Čejka.

Ostravský rodák hrál také v téměř dvou desítkách seriálů a filmů, například Kdyby tisíc klarinetů, F. L. Věk, či pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Naposledy v roce 2009 ve snímku Tomáše Magnuska Pamětnice o třídním srazu po šedesáti letech.  Sám sebe si zahrál v klipu Davida Kollera Čas nejde vzít zpátky z roku 2006. 

Stále žil divadlem

Závěr života strávil v ústraní v domově seniorů. Dlouhá léta se staral o matku, která zemřela ve sto sedmi letech. Kvůli ní odřekl i nabídky ze zahraničí. Cestování ale podle svých slov miloval. „Někam jedete a voní to dálavou. Austrálie, Afrika, Ohňová země, Špicberky, Antarktida,“ vyjmenovával některé z cílů svých cest v pořadu 13. komnata.

Život si ovšem neuměl představit především bez blízkosti Múzy. „Stále žiju divadlem,“ říkal i v době, kdy už byl na profesní penzi.

Poslední rozloučení s Jaroslavem Čejkou se podle rodiny uskuteční na Městském hřbitově v Opavě, kde bude také pohřben.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...