Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.

Program aktuálního ročníku zahrnuje přes sto snímků, přičemž většina z nich jsou dokumenty. Promítají se ale také hrané filmy a snímky ve virtuální realitě. Nabídnou příběhy z Gazy, Ukrajiny i Běloruska. Nechybí ani soutěž zaměřená na české tituly. V ní lze mimo jiné zhlédnout vítěze loňského karlovarského festivalu o šumavských poustevnících Raději zešílet v divočině, intimní portrét o vztahu otce a syna s poruchou autistického spektra Co s Péťou? či dokumenty o vyhoření nebo roli člověka v přírodě. 

„Chápeme lidská práva v opravdu širokém pojetí. Nás zajímají případy novinářů, kteří bojují za pravdu, příběhy mladých lidí, kteří skrze hudbu usilují o svobodný projev, o proměnu jejich vlastní komunity, a zajímá nás i environmentální tématika,“ podotkl ředitel Jednoho světa Ondřej Kamenický.

Nahrávám video

Zahájení tak patří maďarskému snímku Tak to mělo bejt, který osobně uvede jeho protagonista, rapper Pogány Induló.

„Je to film, kterým chceme oslovit také mladé publikum a tematizovat generaci Z, protože ta se bude postupem času výrazně podílet na tom, jak působí naše společnost. Zároveň prochází velmi dynamickou dobou, odráží se v ní tlak společnosti orientované na výkon, zažívá spousty duševních propadů. A portrét maďarského rappera, který se během pár let dostal k milionům zhlédnutí a dokáže vyprodávat stadiony, je otiskem téhle doby a zároveň existenciálním portrétem Gen Z,“ přiblížila snímek dramaturgyně Kamila Dolotina.

Festival na téma generace Z pořádá také panelovou debatu, do níž se zapojí tuzemští rappeři. Diskuse s tvůrci, protagonisty i odborníky tematicky doprovázející projekce jsou už tradiční součástí festivalové dramaturgie.

Oscaroví kandidáti

V programu návštěvníci najdou několik titulů s nominací na Oscary za rok 2025. Jedním z nich je hraný groteskní thriller Drobná nehoda, v němž režisér Džafar Panahí zúročil vlastní zkušenosti z vězení.

„Pak další íránský film, dokument Projekt přes překážky, o motorkářce, která je zároveň aktivistkou a v íránské společnosti se snaží tematizovat, jak nešťastné jsou brzké sňatky a domlouvání svateb. Máme také snímek Hlas Hind Radžab, který reflektuje dění v Gaze. Je to hraný film, který vychází ze skutečné události, je v něm použita autentická zvuková stopa tísňového volání šestileté dívky, která uvízla v ostřelovaném voze,“ doplnila dramaturgyně.

Cena pro představitele běloruské opozice

Zahájení akce je spojeno s předáním ocenění Homo Homini za obhajobu lidských práv. Letošním laureátem je Mikalaj Statkevič, politický vězeň a jedna z hlavních postav demokratické běloruské opozice.

K hostům letošního ročníku festivalu patří i ukrajinská dokumentaristka a bývalá vojačka Alisa Kovalenková, bojovnice za lidská práva a protagonistka dokumentu Žena, která dráždila leoparda Stella Nyanziová z Ugandy nebo bulharský režisér Stefan Komandarev, jenž na festivalu osobně uvede své nové filmové drama Made in EU.

Pražská část festivalu se odehraje se mezi 11. a 19. březnem, navážou na ni ještě Pražské ozvěny. Po celém Česku pak festival potrvá do 24. dubna. Letos se uskuteční v rekordních šedesáti městech. Vzdělávací platforma Jeden svět na školách i letos nabízí dopolední projekce pro základní i střední školy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...