Za půlstoletí čeština nevymře, jen se změní jako společnost, ujišťuje lingvistka

Nahrávám video

Na světě je téměř sedm tisíc jazyků. Na 21. únor připadá mezinárodní den, který připomíná důležitost mateřského jazyka pro identitu člověka i kulturní dědictví lidstva. Zejména malým jazykům totiž hrozí zánik. Čeština v ohrožení není, ale samozřejmě se jako každý živý jazyk vyvíjí v závislosti na společnosti, která česky mluví, říká Hana Dufková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace.

Počet slov ve stále užívaném jazyce je těžké určit, v češtině existuje hrubým odhadem kolem 250 tisíc slov. Počet se stále mění, protože některá ubývají, jiná naši slovní zásobu zase obohacují. „Velká část z nich se zakládá na angličtině. Některé anglické výrazy se přizpůsobují češtině, třeba vyhajpovat, nebo zůstávají v původní podobě, jako weird,“ dodává Hana Dufková.

Komunikace se zrychluje

Změnu slovní zásoby vnímáme všichni, méně výrazně už si možná uvědomujeme, že jazyk se mění i s ohledem na měnící se způsoby komunikace. „Potřebujeme reagovat rychle, píšeme si kratší zprávy než dlouhé dopisy,“ podotýká lingvistka. To se odráží i ve školní výuce. Ta by se podle Dufkové měla soustředit na schopnost komunikovat, zacházet s informacemi a také rozeznávat manipulaci.

„V běžné komunikaci nám dělá problém sledovat vhodnost toho, jak mluvíme, umět se například přepnout z formálního do neformálního projevu a naopak,“ míní. Pořád se ale děti učí i pravopis. Podle objemu dotazů v Ústavu pro jazyk český Češi nejvíce tápají při psaní velkých písmen a v interpunkci.

Kontrola pravopisu je jako automatická pračka

Papírovými pravidly pravopisu už přitom listovat nemusí, zejména při psané elektronické komunikaci je dost nástrojů, které chyby opraví nebo na ně upozorní. Hana Dufková takovou pomoc nezatracuje.

„Automatická pračka nám usnadnila práci a podobně je to i se znalostí jazyka, přestože ta je víc v hlavě než v rukou. Máme-li elektronické pomocníky, tak proč je nevyužívat? Děláme to tak ve všech odvětvích,“ říká. Dodává ale, že je třeba umět s takovými nástroji zacházet a nebrat všechny jejich rady jako danou věc.

Umělá inteligence dělá málo chyb

Stále více se také mluví o využití umělé inteligence v komunikaci. I když s její pomocí je možné napsat, i v češtině, poměrně přesvědčivé texty, jisté mezery v užití AI zatím lingvistka vidí. „Nevíme, jestli bude umět sama tvořit například emocionální projevy, a také bude velmi těžko dělat přirozené chyby, které děláme v projevu my, třeba když nedořeknu větu nebo se začnu adaptovat na člověka, s nímž mluvím, a mluvit spíš pro něj,“ míní.

Obavy, jestli češtině například silným vlivem angličtiny hrozí zánik, lingvistka rozptyluje. Český jazyk tu bude i za půlstoletí, ujišťuje.

„Čeština to přežije, bude mít jen jinou podobu, takovou, jakou bude mít společnost. Bude internacionalizovaná, stejně jako společnost. Vzdálenosti jsou kratší díky letadlům a elektronické komunikaci – a taková bude i čeština,“ předpokládá. „Ale jestli nezanikne v delším horizontu, to nikdo nemůže vědět,“ dodala.

  • Byl zaveden z podnětu UNESCO, připomíná se od roku 2000.
  • Myšlenka vzešla z iniciativy Bangladéše na paměť událostí z 21. února 1952, kdy se v někdejším Dominu Pákistán (federativním státu odpovídajícímu dnešní Bangladéši a Pákistánu) konala demonstrace za zrovnoprávnění bengálštiny s urdštinou. Pákistánské ozbrojené síly ale protesty potlačily, zásah se neobešel bez obětí na životech.
  • UNESCO usiluje o zachování kulturních a jazykových odlišností, které podporují toleranci a respekt k ostatním. Kulturní a jazykovou rozmanitost vnímá jako důležitou pro společnost, ale jazyková rozmanitost je stále více ohrožena, protože stále více jazyků zaniká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...