Vizinoviny: V angažovaném umění straší duch Wericha a Růžičkové

Nová vlna tuzemského politického umění ukazuje, jak hluboce je u nás vžité Werichovo varování před „srážkou s blbcem“. Jenomže blbec je u nás vždycky ten druhý. A politici bez výjimky.

Nejprve aktuální šprýmaři Ztohoven – na Facebooku má mimořádný ohlas jejich „morální reforma“, kterou esemeskami navrhli členům parlamentu. Dopodrobna vysvětleno zde. Ohlas je vysvětlitelný - frustrací z politiky a škodolibou radostí z provedení. Každý, kdo se dnes zastane otloukánka, dlouho posmívaného a zlehčovaného slova „morálka“, je novodobý disident. Co by se muselo stát, aby Petr Nečas vyťukal do mobilu „Nasi politice chybeji pevne humanitni idealy“ a odeslal zprávu předsedkyni Poslanecké sněmovny? Kdyby se politici začali v esemeskách starat o „morální obrodu země“? Není to vlastně děsivá představa? Odkud se bere nebo kdo dohaduje morálku a co lidi vede k tomu, že nekradou a nepodvádějí? Tak daleko rozvaha u Ztohoven nejde. K tomu první píseň, kterou si můžete poslechnout tady.

Dva sympatičtí lidé ve střízlivě pojatém klipu lakonicky konstatují, že jsme se ocitli v … slepé uličce. Když zpívají „zvolili jsme je sami a psi hrají kdo s koho/ rozkrádaj naši zemi“ – je v tom slyšet Karel Kryl a Miloš Zeman v 90. letech. Jenomže zatímco zahořklý prorok i asociální trousič bonmotů vášnivě okopávali své záhonky zeměžluče, tahle písnička jen rozhodí bezradně rukama: „Cesta tady není, dokud vládnou morálně pokroucení“. Copak nestačila jedna patetická výzva „Děkujeme, odejděte?“ A který mesiáš nás zbaví těch pokroucených stvůr?

Je nefér připomínat z díla „moudrého klauna“ zrovna tohle. Ale kdyby nás politici neokrádali, tak budeme mít všichni dost, nebo ne? „Nejhorší je srážka s blbcem,“ cituje se Jan Werich. Potíž je v tom, že tím blbcem je vždycky ten druhý. Co když se třeba srazí dva vyznavači stejného hesla? Hlavolam neodradí od jedné nesporné výhody – můžeme být blbostí druhého pohoršeni, hořet spravedlivým hněvem. Podle jednoho českého romanopisce vyvolává kýč dvě slzy dojetí. První slza říká: Jak je to krásné, děti běžící po trávníku! Druhou slzu pak člověk uroní nad sebou – jak je krásné být dojatý dětmi běžícími po trávníku! Ta druhá slza dělá z kýče kýč. Dojetí nahraďme pohoršením a nic se nezmění. A to uspokojení nad vlastním pohoršením z tuzemské politiky zas dělá kýč z celé té nové vlny uměleckého protestování.

„Až ti voli po volbách povolí…“ Další písničkářský  sympaťák a další srážka s politiky – blbci. Kdyby si ten dobrý lid jednou mohl vládnout konečně sám, bez těch „morálně pokroucených“ nahoře! Kdysi to ještě za živa vyjádřila v jedné předvolební debatě herečka Helena Růžičková, v 90. letech kandidující do Senátu: Obyčejní lidi se vždycky nějak dohodnou. Mimochodem, jediné Heleně Růžičkové se v televizní debatě povedlo rozzuřit svými názory pátera Halíka, zmínka zde ve 37. minutě.

A nakonec, aktuální protestsong s evangelijním slovníkem. Úplatky jsou pro naše politiky chlebem, peněžní desátky nárokem a bažení po nich povahovým rysem politiků.

Sečteno, nová vlna českého politického umění je jen upgradovanou verzí českého mýtu o dobrém lidu, kterému vždy vládne nějaký ten vykuk, tyran a korupčník. Protestsongy na tohle téma jsou samozřejmě zbytečné. Psaná z pozice morální převahy nebude přesvědčivá ani řádka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...