Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
Situace, k níž se vztahuje vítězný snímek, se odehrála loni při jednání imigračního soudu v New Yorku. Před ním stanul ekvádorský imigrant Luis, kterého zadrželi agenti ICE. „Prosím, pochopte, že sem přicházíme za lepšími příležitostmi, a to nejen pro nás, ale i pro naše děti,“ řekl soudu Louis. Řízení se s vypjatými emocemi účastnily i jeho manželka a tři děti ve věku sedmi až patnácti let. Vítěz World Press Photo ukazuje zoufalství odrážející se v tváři jedné z dcer.
Kritici imigrační politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa poukazují na to, že agenti ICE terorizovali místní komunity, rozdělovali rodiny a překračovali rámec toho, co vláda původně popisovala jako snahu zaměřit se na násilné zločince. Trump hájil počínání ICE s tím, že tvrdé zásahy jsou podle něho nutné ke snížení kriminality a počtu imigrantů v zemi.
Podle poroty World Press Photo zprostředkovává fotografie Carol Guzyové kromě soudního sporu také „hluboké trauma ‚vnitřního odloučení‘“, kdy na rozdíl od hraničních kontrol v předchozích letech dochází k zatýkání, jako je to Louisovo, a rozdělování rodin ve městech a často před zraky dětí. „V demokracii není přítomnost fotoaparátu v té chodbě náhodná, ale nezbytná,“ doplnila porota v komentáři k vítěznému snímku.
„Odvaha, s jakou (tito lidé) souhlasili s tím, že před našimi objektivy odhalí svůj život, nám umožnila vyprávět jejich příběhy. Tato cena patří jim, ne mně,“ uvedla Guzyová. Laureátka World Press Photo za rok 2025 má na kontě už řadu ocenění. Mimo jiné je první novinářkou, která získala čtyři Pulitzerovy ceny, a to za zpravodajství z konfliktu v Kosovu či dokumentování následků zemětřesení na Haiti.
Finalisté z Gazy a Guatemaly
Z více než čtyřicítky oceněných fotek aktuálního ročníku vyzdvihla porota ještě dva finalisty.
Palestinský fotograf Sábir Núraldín zaujal záběry na Palestince, kteří doslova oblehli nákladní auto s humanitární pomocí, které do pásma Gazy přivezlo mouku. „Tento snímek zachycuje naprostou beznaděj. Přímá kompozice nutí diváka k zastavení a nabízí vizuální důkaz hladomoru i zkázy, která scénu obklopuje. Porota měla za to, že fotografie konfrontuje diváka s realitou situace a zároveň poukazuje na její kolektivní dopady a globální důsledky,“ stojí ve zdůvodnění poroty.
Druhá finálová fotografie vznikla v hlavním městě středoamerického státu Guatemala. Autor snímku Victor J. Blue zmáčkl spoušť ve chvíli, kdy před tamní soud předstoupily ženy z kmene Achí, které až po dekádách prolomily mlčení ohledně sexuálního násilí, jehož se staly obětmi během občanské války. V popředí stojí žalobkyně, která byla v roce 1983 po dobu téměř měsíce držena v zajetí a znásilňována. Téhož odpoledne byli bývalí členové civilní obrany odsouzeni ke čtyřiceti letům vězení za znásilnění a zločiny proti lidskosti.
„Tento působivý portrét zdůrazňuje důstojnost a autoritu žen a záměrně tak vyvrací historické vizuální narativy, které ženy – zejména oběti sexuálního násilí – vykreslují jako bezmocné subjekty. Místo toho portrét dokumentuje moment kolektivní síly,“ píše porota.
Poukázání na problémy dnešního světa
„Oceněná díla poukazují na některé z nejnaléhavějších problémů, jimž dnešní svět čelí – svět poznamenaný rozporuplností, naléhavostí, ale i vrozenou odolností,“ uvedli organizátoři World Press Photo.
Porota posuzovala přes 57 tisíc fotografií od více než 3700 fotografů ze 141 zemí.
