V roce '89 jsme si mysleli, že svoboda bude posilovat, ale vývoj se obrátil zpět, říká nobelistka Müllerová

Nahrávám video

Pražský veletrh Svět knihy hostí německou spisovatelku rumunského původu a držitelku Nobelovy ceny Hertu Müllerovou. Ve svém díle vychází především ze zkušeností z mládí stráveného v komunistickém Rumunsku. Jejím dlouholetým tématem je útlak menšin a šikana obyvatel v diktaturách. V Praze chce připomenout, že její knihy zůstávají i v současnosti alarmujícím způsobem aktuální. Rozhovor s ní vedl Jakub Anděl.

Přijíždíte na knižní veletrh, kde se setkáte s odborníky, kolegy i fanoušky. Jakou příležitost pro vás taková akce představuje?

Tento veletrh je v Praze, ve východní Evropě. Vím, že situace na východě Evropy není zrovna dobrá, co se týče vývoje demokracie. Proto považuji za důležité se v tomto regionu účastnit kulturních akcí a podpořit je svou přítomností.

O politickém potenciálu literatury budete diskutovat. Neděsí vás, že tato témata jsou stále přítomná?

Znervózňuje mě to, nad tím dnes jistě přemýšlí každý. Nad tím, jak se vyvíjí situace v mnoha zemích současně a nezávisle na sobě. To nikdo nečekal.

V roce 1989 jsme si mysleli, že demokracii máme garantovanou, že svoboda už bude jen posilovat. Bylo nemyslitelné, aby se vývoj zase obrátil zpět. To je velké zklamání. Stejná situace je v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, České republice a všude se dějí podobné věci nezávisle na sobě, to mě rozčiluje.

Říkáte, že témata, o kterých píšete, si nevybíráte, ale že jsou vám předurčena tím, co prožíváte. Je tedy pro vás literatura hlavně svědectvím o něčem, co by jinak mohlo být zkresleno nebo zapomenuto?

Vytyčit pro literaturu nějaký úkol je pro mě problematické. To slovo zní podobně jako zakázka, a ta v umění nemá co dělat. Literatura vzniká z vnitřního přesvědčení. Ale přesto… jistou společenskou úlohu literatura má stejně jako další umění. Vždy je svědectvím o společnosti.

Dříve, v dobách diktatury, navíc literatura musela plnit řadu úloh, které neplnil nikdo jiný, protože žádné veřejné mínění neexistovalo. Literatura byla pro společnost ventilem i analýzou. Společnost to potřebovala. Doufám, že dnes tyto oblasti plní dobře své úlohy. Přesto se ale i po diktatuře musí o diktatuře mluvit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...