Vlasta Burian byl znám nejen jako komik, ale i jako milovník luxusu, k čemuž patřila rychlá auta. Jeden z jeho vozů představuje soukromé muzeum Veteran Arena v Olomouci. K výrobě dvoumístného automobilu z druhé poloviny třicátých let prý přiložil ruku i sám herec, dlouho se z něj ale netěšil.
„Automobilismus byl velmi lukrativní záležitost, jako dnes robotizace, technický pokrok. Takže všichni, kdo něco znamenali, chtěli jezdit v automobilu,“ přibližuje dobový kontext majitel Veteran Areny Lubomír Pešák.
Modrý roadster vyrobila v letech 1936 až 1937 brněnská Zbrojovka, jejíž byl Burian reklamní tváří, pro autosalon v Praze. Herec se do výroby zapojil, aspoň to tvrdila dobová propagace. „Reklamní leták hlásal, že Vlasta Burian u tohoto vozu brousil blatník nebo bok automobilu,“ upřesnil Pešák, který automobil objevil, zrenovoval a nakonec vystavil.
Burian se z luxusního auta dlouho netěšil. Z autosalonu putoval automobil po různých výstavách, záhy přišla německá okupace, vyhlášení protektorátu – hned po osvobození byl komik zatčen a odsouzen za kolaboraci s Němci. Zejména kvůli skeči parodující exilovou československou vládu. Téměř veškerý majetek propadl při konfiskaci.
Úprava pro faráře
Kdo a jak využíval auto za války, přesně známo není. „Po válce s ním jezdil farář, který měl více farností. Upravili si ho, udělali si plátěnou střechu, další sedadlo. Někdy v padesátých šedesátých letech se automobil objevuje ve Francii, v Provence, posléze jeho stopa končí v Lichtenštejnsku,“ shrnuje další osud Burianova auta Pešák. Pro svou expozici ho zakoupil před zhruba deseti lety z lichtenštejnského muzea.
Auto se dochovalo v překvapivě dobrém stavu, s funkčním motorem. „Je to čtyřválcový dvoutaktní motor o obsahu 1500 kubíků s náhonem na přední kola. Na tehdejší dobu rozhodně pohodlný sportovní vůz,“ podotýká Pešák. Renovace se týkala především karoserie, kterou bylo třeba vrátit do původní podoby z roku 1937. Takový si ho lidé mohou ve Veteran Areně nyní prohlédnout.
Spolu s ním najdou v muzeu i historické vozy, v nichž jezdily za první republiky další známé osobnosti, například herec a režisér Hugo Haas či pozdější ministr zahraničí Jan Masaryk.
