V Německu vám lidi nezávidí, srovnává pěvkyně Dagmar Pecková

Nahrávám video

V Praze jí doporučili, aby se raději věnovala „šibřinkám“, a tak se sebrala a odešla do Německa. Tehdy ještě východního. A odtud se jí otevřely dveře na světová jeviště. Do Česka se ale Dagmar Pecková stále vrací, v rodné Chrudimi pořádá festival Zlatá Pecka. A také hraje na divadle svou slavnou kolegyni Marii Callas. Z operní škatulky ostatně vyčnívala vždycky, nejen svým vzhledem, ale i určitým rebelstvím, které ji žene do zkoušení nových věcí. O nich, ale i třeba o vzpomínkách na setkání se zesnulou královnou Alžbětou II. mluvila Pecková v Interview ČT24.

Štítek „operní pěvkyně“ připadá Dagmar Peckové pro popis jejího uměleckého záběru příliš úzký. Nevejdou se do ní totiž koncertní provedení oper ani její výlety do jiných žánrů, třeba k písním Kurta Weilla nebo ke společnému natáčení se Spirituál kvintetem a Hradišťanem.

Královna se prý divila, že operní pěvkyně vypadá jako rockerka

Ostatně do obecných představ a mantinelů se nenechala vměstnat nikdy. Dokládá to i historka z návštěvy královny Alžběty II. v roce 1996 v Česku. Jedním z hostů na Hradě byla i Dagmar Pecková.

„Traduje se taková historka, vypravoval mi ji po akci pan prezident Havel,“ prozradila. „Přede mnou šla Lucie Bílá, která tehdy měla období briliantů a vyčesaných vlasů. A já jsem tam teda přišla s dlouhými náušnicemi, sice pravda historickými, ale ježkem a královna se údajně zeptala, jak je možné, že u nás v Čechách vypadají rockové zpěvačky jako operní pěvkyně a obráceně.“

Před královnou také zpívala, když se panovnice přišla podívat na zahájení finále fotbalového Mistrovství Evropy v roce 1996. Pocta zazpívat na trávníku ve Wembley českou hymnu připadla Peckové. „Je to kotel,“ shrnula své dojmy z vystoupení před deseti tisíci fanoušky. „Musíte tam stát přesně na povel, udeří akord a vy prostě zpíváte. Tam není čas na nějaké umění nebo rozmýšlení. Potom jsem seděla na tribuně, fandila jsem vedle Borise Beckera.“

V Německu mi dali šanci

Čeští fotbalisté tehdy hráli (a prohráli, skončili stříbrní) proti německé reprezentaci. Pecková v Německu žila od druhé poloviny osmdesátých let. „Odešla jsem do tehdejšího NDR, když mně naznačili, že na kariéru v opeře to není a že bych měla zůstat u šibřinek, jak nazval Hudební divadlo Karlín bývalý šéf Národního divadla Zdeněk Košler. Měla bych mu nosit kytky na hrob, protože tím pádem jsem byla nucena odejít za hranice. A v Německu mi tu šanci dali. Bum, otevřely se hranice na Západ a já jsem najela na velkou kariéru,“ rekapituluje Pecková.

V Německu dodnes žije. Je prý ráda, že se nemusí rozhodovat, kde je jí lépe – jestli Praha, kterou považuje za nejkrásnější město na světě, nebo dům u lesa, který obývá s rodinou. „Je to tam takové pořádné. A lidi vám tam nezávidí,“ oceňuje. „Tam lidi automaticky vědí, že když někdo něco má, tak že si to prostě vydělal, že to nenakradl. Tady když něco máte, tak se okamžitě na vás uvalí podezření, že jste to nakradl,“ sděluje svůj dojem.

Mé operní hrdinky by si zasloužily větší práci s pilníkem

Chuť zkoušet něco nového má jednašedesátiletá mezzosopranistka prý pořád. „Teď jsem za sebou nechala operu a začínám od nuly u činohry,“ upozorňuje. Začalo to inscenací Carmen y Carmen, v níž už několik sezon slavnou Bizetovu operu rozebírají s herečkou Barborou Hrzánovou. První velkou činoherní roli dostala před dvěma lety v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Ve hře Mistrovská lekce hraje operní divu Marii Callas.

Dagmar Pecková jako Maria Callas v inscenaci Mistrovská lekce
Zdroj: Ceny Thálie/Petr Našic

„Vždycky mě v opeře šíleně štvalo, jak je v ní herectví povrchní. Ačkoliv by si hrdinky, které jsem představovala, zasloužily větší práci s pilníkem na budování charakteru. Nikdo to po mě ale nechtěl. Jsem ráda za to, že teď můžu jako čistá herečka pracovat na charakteru, který vytvářím. Strašně mě baví civilní projev bez nánosu patosu a operního velkoherectví a arogance,“ netají se.

Za ztvárnění Marie Callas si vysloužila širší nominaci na ceny Thálie. Více než dvě dekády poté, co toto ocenění obdržela za operní Carmen. Její (nejen) operní kariéru shrnuje nový dokument Stoptime Dagmar Peckové. Premiéru bude mít na mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha, který také mezzosopranistka se svými hosty zahájí. „Nekonvenční večer bořící žánrové hranice“ mohou sledovat i diváci České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...