V Itálii ji zakázali, v Opavě škrtli. Premiéry se Dalinda dočkala až v JAR

V Kapském Městě poprvé v náležité výpravě uvedli operu Dalinda. V koncertním provedení ji už mohlo slyšet předtím publikum v Berlíně. Světovou premiéru ovšem původně měl tento kus mít v Opavě. A aby místopisných informací nebylo málo – operní drama odehrávající se ve středověké Sýrii sice napsal v devatenáctém století italský skladatel Gaetano Donizetti, našlo se ale teprve nedávno v Neapoli.

Dalinda se v hlavním městě Jihoafrické republiky hrála začátkem září. V italském originále s titulky v angličtině a xhoštině. Do inscenování se pustil operní studentský soubor Univerzity v Kapském Městě a propagoval ho jako vůbec první kompletní nastudování této opery, která vznikla v devatenáctém století. Bezmála dvě stě let ale byla zapomenuta.

Původní premiéru měla mít Dalinda už v roce 1838, jenže zůstala v šuplíku svého autora, italského operního skladatele Gaetana Donizettiho. Slavnostní uvedení zmařila cenzura, vadily „skandální“ scény vražd.

Snaha obejít cenzuru

Donizetti se musel cítit frustrovaně. Dalinda totiž vznikla, když přepsal jinou svou operu Lucrezia Borgia inspirovanou nemanželskou dcerou pozdějšího papeže Alexandra VI. Učinil tak ve snaze obejít cenzory, jimž vadilo vraždění už u Lucrezie. V obou operách několik postav skončí otráveno.

Děj Dalindy zasadil Donizetti na konec dvanáctého století v Sýrii, do závěru třetí křížové výpravy. Titulní hrdinka Dalinda se pohybuje ve světě moci, lásky a politiky. Je manželkou obávaného muslimského vůdce, dcerou vládce, který má na rukou krev, a zoufalou matkou nemanželského syna – navíc křesťanského rytíře. Musí využít veškerý svůj důvtip, aby udržela křehký mír a zároveň se vypořádala s následky svých vlastních tužeb.

Dalinda v nastudování Opery při Univerzitě v Kapském Městě
Zdroj: Facebook/Opera UTC

Postava Dalindina otce je založena na skutečném předobraze – Hasanu-ibn-Sabbáhovi, zakladateli středověké sekty, která proslula především nájemnými vraždami vlivných osob. Univerzita v Kapském Městě nicméně uvádí, že ve scénografii se rozhodla pro stylizaci. Spíš než jako lidé z konkrétního historického období tak postavy působí jako z fantasy, přičemž abstraktnost má zdůraznit nadčasovost témat.

Donizetti zanevřel na Neapol

V době – nakonec neuskutečněné – premiéry neprožíval Donizetti příliš dobré časy. Komponistův osobní život poznamenala v krátké době smrt jeho rodičů i manželky, navíc ani profesní kariéra se nevyvíjela podle jeho představ. Nestal se ředitelem konzervatoře, jak očekával, a tak po šestnácti letech v Neapoli přesídlil do Paříže. Jednou z posledních kapek byla nepochybně i přísná umělecká cenzura. Někdy v té době se rukopis Dalindy ztratil.

Donizetti zemřel o deset let později, život mu ukrátila syfilida. Žil pouhé půlstoletí, ale zanechal po sobě nemálo děl, jen oper zkomponoval přes sedmdesát. Nebyl zázračným dítětem, nicméně dostalo se mu – díky strýci, rovněž hudebnímu skladateli a pedagogovi Johannu Simonu Mayrovi – solidního hudebního vzdělání a doporučení, což bylo víc, než mohl jako dítě z chudé rodiny v Bergamu čekat.

Gaetano Donizetti na obraze z roku 1837
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Proslul mimořádně rychlým komponováním, své zřejmě nejznámější dílo, operu Nápoj lásky s oblíbenou tenorovou árií Una furtiva lagrima (Potají slza skanula), prý složil za pouhých čtrnáct dní.

Partitura Dalindy byla náhodně objevena v roce 2022 v knihovně neapolské konzervatoře, když italská muzikoložka Eleonora Di Cintiová připravovala kritické vydání už zmíněné Donizettiho opery Lucrezia Borgia. Opětovné sestavení celé opery si vyžádalo pečlivý výzkum. Di Cintiová vypátrala části operní skladby nejen v Neapoli či v Donizettiho rodném Bergamu, kam se skladatel vrátil dožít, ale také v Paříži.

Světová premiéra měla být v Opavě

Prvního uvedení před publikem se Dalinda konečně dočkala loni v květnu v berlínském Konzerthausu. Šlo ale jen o poloscénickou verzi. Ta plnohodnotná se měla odehrát loni na podzim v Opavě, kam klikaté cesty Dalindu také dovedly. Konkrétně do tamního Slezského divadla.

Podle tehdejšího ředitele Aleše Kománka se světovou premiéru na slezské scéně podařilo zajistit díky členství divadla v mezinárodních institucích. Ze zahraničí byli i inscenátoři, kteří měli operu v Opavě realizovat. Na režii se počítalo s Alessiem Pizzechem, orchestr měl řídit dirigent Damiano Binetti, oba jsou Italové.

Stejně jako operním hrdinům i inscenátorům jejich příběhu ale zkomplikovala plány politika, když se v divadle vyměnilo vedení. Slezské divadlo je městskou příspěvkovou organizací a opavská radnice se rozhodla Kománka odvolat kvůli ekonomickým a personálním pochybením.

Kománek nařčení z chyb odmítá. „Divadlo se z mého pohledu stává obětí politických tlaků a manipulací,“ uvedl mimo jiné a obrátil se na soud. Krajský soud v Ostravě letos v září – tedy shodou okolností v době světové premiéry Dalindy – potvrdil rozhodnutí nižší instance, která Kománkovy žaloby proti městu a divadlu zamítla. Spor ale může ještě pokračovat dovoláním.

Slezské divadlo Opava
Zdroj: Facebook/Slezské divadlo Opava

Otázka peněz

Opavský náměstek primátora pro kulturu Pavel Meletzký (ANO) jako jeden z příkladů Kománkovy nezodpovědné finanční politiky uváděl právě plány na uvedení opery Dalinda. Město prý postrádalo požadované informace, na kolik realizace představení přijde. Ze světové premiéry po Kománkově odchodu nakonec sešlo, v programu slezské scény ji nahradil Verdiho Nabucco.

„Stáli jsme před nelehkým úkolem zhodnotit, zda je zdejší divadlo schopno finančně zajistit v takové míře, v jaké bylo předkládáno bývalým vedením divadla, produkci opery Dalinda. Právě s ohledem na tyto aspekty jsme došli k závěru toto dílo nezařadit mezi premiéry nastávající divadelní sezony,“ vysvětlila loni v červenci Lucie Krásová dočasně pověřená vedením divadla.

„Půjde o velkou mezinárodní ostudu a znevěrohodnění opavského divadla,“ namítl tehdy Kománek. Za světovou premiérou tak operní diváci museli do Kapského Města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
před 16 hhodinami

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
27. 3. 2026
Načítání...