Uprostřed Evropy měly české země velké dějiny, říká historik Šmahel

Historik František Šmahel vydal „pozdní sběr“ statí věnujících se českým zemím na konci středověku. V publikaci Uprostřed Evropy píše o „velkých dějinách“, které se v našich končinách tehdy odehrávaly mimo jiné díky husitské revoluci i povýšení Prahy na hlavní město Svaté říše římské.

Kniha Františka Šmahela usiluje o postihnutí vývojových tendencí od nástupu Lucemburků na český trůn až po rok 1526, po němž se země Koruny české staly na dlouhá staletí součástí habsburské říše. Pojednává o době, kdy české země „poprvé a naposledy hrály v Evropě prvořadou roli“.

S nástupem Jana Lucemburského nastala v českých zemích nová éra. Mnozí sice nemohli „králi cizinci“ přijít na jméno, podle Šmahela ale nespravedlivě. „Právě on rozšířil území o Chebsko, třináct slezských knížectví, Horní a Dolní Lužici. To byl velký stát,“ vypočítává.

Hlavní zásluhy nicméně drží pokračovatel lucemburské linie. Karel IV. si Prahu zvolil za císařskou rezidenci a tím mělo vše, co se v Praze odehrávalo, mnohem širší dosah než dříve. Na tuto skutečnost odkazuje i název knihy – Uprostřed Evropy. „Snažím se také ukázat, jakou roli pak české země právě v tomto období hrály širšímu okolí střední Evropy. Je otázka, co je střední Evropa, ale budiž, z dnešního hlediska to střední Evropa byla,“ podotýká Šmahel.

Malé národy si velké dějiny vytvoří

Nepochybuje, že dějiny mají být především zdrojem sebepoznání. Malé národy potřebují velké dějiny, a pokud je nemají, pak si je vytvoří. Nicméně období posledních Přemyslovců a následně Lucemburků považuje Šmahel právě za dobu, kdy jsme velké dějiny měli.

„Husitství převrátilo poměry v celé Evropě na dobu padesáti let,“ upřesňuje. „Ale bohužel jsou zase celá staletí, kde se nám Čechům může zdát, že jsme jenom někde na oko na takové cestičce, která málo znamená,“ dodává.

Vytváření vlastní velké historie se týká zejména devatenáctého století. Kniha v této souvislosti zmiňuje spor o pravost Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Badatelé se přeli (a přou), zda středověké literární památky dokazující významnost češtiny jsou, nebo nejsou falza.

Nahrávám video

Pokročilá idea národa

Osmadvacet studií shromážděných v nynější knize vznikalo v průběhu několika let. Šmahel je označuje za „pozdní sběr“ úvah podepřených hlubšími sondami.

„Historik nemůže zvládnout dějiny ani v pozdním středověku v plném rozsahu v jejich veškeré tvárnosti. Musel jsem tedy udělat sondy do různých oblastí života, hospodářství, kultury a hlavně pražské univerzity, jejíž založení přineslo vzdělanost na mnohem vyšší úrovni. Od ní se pak odvíjelo mnoho jevů, včetně ideje národa, která byla na svou dobu pokročilá a předčasná,“ upozornil Šmahel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V chrámu Sagrada Família je práce jako na kostele. Ale už s nejvyšší věží světa

Papež Lev XIV. požehná 10. června nejvyšší kostelní věži světa. Vzpíná se teprve od letošního roku nad chrámem Sagrada Família v Barceloně, který na své dokončení čeká už od konce devatenáctého století. Tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Bazilika se stala jeho tvůrčí posedlostí a byl zde i pohřben poté, co přesně před sto lety zemřel.
08:00Aktualizovánopřed 29 mminutami

Dua Lipa či Bezos slavili svatbu v Itálii. Nejsme zábavní park, zní od místních

Zpěvačka Dua Lipa a herec Callum Turner se vzali. Oslavu sňatku uspořádali slavní britští novomanželé v Palermu – což pro místní znamenalo omezení. Mluví se tak o privatizaci veřejných historických míst elitou. Romantická místa v Itálii si k začátku společného života dříve vybrali také třeba herec George Clooney nebo miliardář a majitel Amazonu Jeff Bezos.
před 2 hhodinami

Chaty navrhovali i známí architekti, lidé je pak napodobovali

Když lidé v minulém století získali více volného času, začali ho trávit mimo jiné na chatách. Tomuto fenoménu ve světě architektury se věnuje aktuální výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Záliba v chataření v tuzemsku přetrvává i dnes – i když se dá očekávat, že chatařů bude spíše ubývat.
před 3 hhodinami

VideoKniha přibližuje, jak se žilo služkám

Vstávaly první a poslední chodily spát. Služebné pracovaly téměř v každé měšťanské rodině. Polská novinářka a spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszaková pátrala po jejich pozapomenutých dějinách. Její kniha Služky pro všechno vyšla i česky v překladu Michaely Alexy. „Nebyla to komfortní situace – a to pro nikoho z té rodiny. Služky stály u stolu a znaly všechna tajemství rodiny,“ říká autorka. V případě neposlušnosti je zákon dovoloval trestat výpraskem. Jejich situace se začala zlepšovat až po první světové válce.
před 19 hhodinami

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
včera v 12:51

Ceny ve Varech letos převezmou Gyllenhaalová a Eisenberg

Karlovarský filmový festival oznámil v pondělí dva zahraniční hosty, které ocení na nacházejícím šedesátém ročníku. Ze Spojených států dorazí Jesse Eisenberg a Maggie Gyllenhaalová.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
8. 6. 2026

Nejen Řekové se ptají: Není Nolanova Odyssea málo řecká?

„Let’s Go!“ volá Matt Damon coby Odysseus v jedné ze scén. Zatím jen v traileru, do kin se film Christophera Nolana podle Homérova eposu dostane až v červenci. Nicméně zmíněná věta je součástí kritických hlasů vůči Nolanovu přístupu ke starořecké klasice. Mnohé totiž udivuje, že v této adaptaci příběhu ithackého krále chybí řečtí herci i respekt k Homérově předloze.
8. 6. 2026
Načítání...