Umělec vyměnil historickou minci za padělek. Není to krádež, tvrdí

Brazilský konceptuální umělec vyměnil v Britském muzeu historickou minci za padělek. Ne kvůli vlastnímu obohacení, ale aby upozornil, že ve sbírkách této instituce zůstává spousta předmětů, které by si zasloužily být navráceny třeba do zemí někdejších kolonií. Umělecké intervence zaskočily britská muzea už dříve.

S nápadem zaměnit originál za napodobeninu přišel brazilský umělec Ile Sartuzi, když viděl, že návštěvníci si vystavené mince mohou pod dohledem muzejního průvodce osahat – i on o jeden historický peníz požádal.

Vybral si stříbrnou minci z anglické občanské války, v kterou v polovině sedmnáctého století přerostl mocenský spor mezi parlamentaristy a roajalisty. Následně odvedl pozornost a vyměnil originál za bezcennou kopii.

„Britské muzeum bez britských věcí“

Podle Sartuziho byla vyměněná mince „jednou z mála britských věcí v Britském muzeu“. Podotkl, že podobné instituce se považují za „strážce pokladů lidstva“. „Problém je, že jsou základem imperialistických kultur, které ukradly mnohé z těchto předmětů z globálního Jihu,“ ospravedlňoval umělec své jednání. Brazílie, odkud Sartuzi pochází, byla největší kolonií Portugalska.

Sartuziho „krádež“ se tak stala dalším příspěvkem do už vedené diskuse. Mnohá evropská i americká muzea jsou pod drobnohledem kvůli způsobu, jakým získala některé artefakty ve svých sbírkách, a některé země požadují, aby byly exponáty vráceny.

Výměnu brazilský umělec provedl bez povšimnutí, zdokumentoval ji ale ve videu natočeném pro magisterské studium na Goldsmithsově univerzitě v Londýně. Záběry promítl na výstavě své absolventské práce.

Zneužil naši službu, kritizuje muzeum

Na „krádež“ se připravoval rok. Záznamy natočené jeho přáteli prozrazují, že při prvním pokusu Sartuziho přistihl průvodce. Aby se bez podezření dostal do expozice i druhý den, oholil si vousy, takže ho ochranka muzea nepoznala. A druhý pokus už byl úspěšný.

„Jedná se o politováníhodný čin, který zneužívá službu, jejímž cílem je poskytnout návštěvníkům možnost nakládat s exponáty a seznámit se s historií,“ reagovalo na Sartuziho čin Britské muzeum. S dodatkem, že věc předá policii.

Sartuzi tvrdí, že originální stříbrnou minci hodil do kasičky na příspěvky muzeu ve vstupní hale, tedy podle jeho právníka neporušil žádný zákaz o vynášení exponátů. Svůj čin považuje za konceptuální umělecké dílo. Mluví o „kouzelnickém triku“, projekt přímo nazval Sleight of Hand. Pod tímto názvem chystá na příští rok samostatnou výstavu v Sao Paulu, tématem je „fetišizující charakter peněz“.

Stovky ztracených předmětů

Z Britského muzea předměty mizí i z mnohem přízemnějších pohnutek, než je apel na kulturní svědomí. Před rokem dostal výpověď jeden zaměstnanec poté, co se zjistilo, že ze sbírek byly odcizeny nebo se ztratily stovky položek.

Inventura ukázala, že pracovník z muzea vynesl předměty, včetně zlatých šperků a klenotů z polodrahokamů a skla z období sahajícího od patnáctého století před naším letopočtem po devatenácté století našeho letopočtu. Krádež mu usnadnilo, že většinou šlo o drobné kousky, které byly uloženy v depozitáři, sloužily k výzkumu a v poslední době se nevystavovaly. Kvůli tomuto skandálu dokonce odstoupil ředitel muzea.

Starověký nákupní košík

Umělecké zásahy do muzejních a galerijních expozic nejsou nic, co by se už dříve nedělo. Přímo v Britském muzeu se takového uměleckého vpádu dopustil před téměř dvaceti lety Banksy. Streetartový umělec, odmítající odkrýt svou pravou identitu, je pověstný graffiti ve veřejném prostoru, které okamžitě budí pozdvižení a cení se na miliony.

V roce 2005 ale zůstalo tři dny bez povšimnutí v Britském muzeu jeho dílo, které vpašoval do expozice o římské Británii. Mezi exponáty pocházejících z prvních čtyř století našeho letopočtu umístil kus betonu s nástěnnou malbou: bizonem se zapíchnutými oštěpy a postavičkou muže – tlačícího nákupní vozík.

The Peckham Rock – údajné starověké graffiti od Banksyho
Zdroj: Flickr/michaelpickard

Cedulka s popisem napodobující muzejní grafiku hlásala, že jde o „skvěle zachovaný příklad primitivního umění“ a podle předpokladů zobrazuje člověka na lovu mimo město. Autorství přisoudil umělci se jménem Banksymus Maximus, o němž se toho ale málo ví a ani mnoho jeho děl se nedochovalo, i kvůli horlivým úředníkům, kteří neuznávají uměleckou a historickou hodnotu „čmáranic na zdech“.

Že nákupní vozík v době starověku je naprostý nesmysl, došlo muzeu až poté, co jeden ze zaměstnanců viděl dílo vyfocené na Banksyho webu.

Piják a Smraďoch

O rok dříve se terčem záměny stalo pro změnu Banksyho dílo. Nejprve Banksy vytvořil sochu parodující Myslitele od francouzského sochaře Augusta Rodina z konce devatenáctého století. Zatímco Rodinův The Thinker představuje sedícího muže v hlubokém zamyšlení, Banksyho The Drinker (Piják) pospávající opile s dopravním kuželem na hlavě vypadá, že ho vyčerpal spíš alkohol než filozofické spisy.

Jenže nadživotní sochu z centra Londýna „unesl“ Andy Link alias „umělecký terorista“ AK47 a Banksyho kontaktoval s požadavkem na výkupné ve výši pět tisíc liber. Protinabídka zněla dvě libry, za něž má únosce koupit kanystr benzinu a dílo zapálit.

Socha The Stinker od AK47
Zdroj: ČTK/AP/Vianney Le Caer

Link sochu umístil do své zahrady, odkud ji ovšem následně kdosi „osvobodil“ – Banksyho bývalý agent Steve Lazarides naznačuje, že má s „osvobozením“ nemálo společného. Na zahradě Linkovi nechali jen kužel. O téměř patnáct let později se Piják objevil v nabídce aukční síně za milion liber. K aukci ale nedošlo, Sotheby's dílo stáhla zřejmě kvůli nejasnostem kvůli vlastnictví.

Link, který říká, že mu nikdy nešlo o peníze, mezitím instaloval v Londýně napodobeninu Banksyho Pijáka – The Stinker (Smraďoch, ale také v přeneseném významu Zmetek) dumá na záchodové míse.

Vzkaz o umění, které se kopíruje

A ještě jeden příběh. V roce 2012 se Wlodzimierz Umaniec, působící pod jménem Vladimir Umanets, rozhodl vylepšit dílo mistra rozměrných abstrakcí Marka Rothka. Na plátno Černá na kaštanové z roku 1958 visící v londýnské galerii Tate Modern připsal černým inkoustem, že jde o „potenciální dílo yellowismu“.

Médiím později sdělil, že se nepovažuje za vandala, ale chtěl přitáhnout pozornost k yellowismu, který spoluzaložil a který definuje jako „prvek současné vizuální kultury“, ani umění, ani antiumění.

Předpokládal, že by se jeho nápad líbil Marcelu Duchampovi, jenž v roce 1917 šokoval tím, že vystavil převrácený pisoár pod názvem Fontána. Gesto každopádně nedocenil soud, který tehdy šestadvacetiletého rodáka z Karélie v Ruské federaci poslal na dva roky do vězení. Restaurování obrazu vyšlo galerii v tehdejším přepočtu na šest milionů korun.

Instalace restaurovaného díla Marka Rothka, který popsal Vladimir Umanets
Zdroj: Reuters/Luke MacGregor

„Mé jednání bylo špatné, nejenže mě zesměšnilo, ale také obrátilo veřejnost proti yellowismu. Nezáleží na tom, za jak důležité člověk považuje své myšlenky, ani na tom, jak upřímné má úmysly, je nepřijatelné bez dovolení poškozovat cizí majetek. To, co jsem udělal, bylo sobecké. Můj čin ublížil mnoha milovníkům umění a hluboce toho lituji,“ zpytoval Umanets později své svědomí.

Nicméně trval na kritice, že soudobému umění chybí kreativita. „Každé dílo je duplikátem předchozího díla, jen v různých variacích,“ napsal pro list The Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...