Nakladatelství Argo chystá překlad nejnovějšího románu Cormaca McCarthyho. V knize Pasažér se jeden z nejvýznamnějších autorů současné americké prózy vrací do oblíbeného prostředí amerického jihu. Ve svých devětaosmdesáti letech přichází s novými nápady, ale zároveň s tématy, která jeho čtenáři důvěrně znají. Pasažér je součástí volného románového diptychu, českého překladu se dočká i druhá próza Stella Maris.
V originále vydal Cormac McCarthy knihu Pasažér loni. Šlo o první novou prózu, kterou vydal od bestselleru Cesta z roku 2006. Žijící klasik americké literatury ve svých textech používá lidskou krutost a naturalistické násilí jako mrazivé podobenství současné americké společnosti.
Znepokojující je i jeho Pasažér. „Hlavní hrdina, záchranář Bobby Western, se potopí k vraku letadla kousek od New Orleans,“ uvádí do děje odehrávajícím se v roce 1980 redaktor Arga Petr Onufer. Ve vraku zůstala uvězněná těla devíti lidí. Desátý pasažér chybí – stejně jako černá skříňka. „On a jeho kolega těla vytáhnou a od té chvíle se ocitnou v podivném víru okolností,“ naznačuje Onufer.
Jméno hlavního hrdiny – Bobby Western – je pro McCarthyho tvorbu příznačné. Právě do westernové atmosféry zasadil řadu příběhů. V novém románu však dosavadní tvorbu posouvá zase o trochu jinam.
„Trochu nové je paranoidní téma, jako by se do pozdního MCarthyho promítal Don DeLillo. Strach z jaderné katastrofy, podivná tíseň, že nás někdo sleduje, že po nás někdo jde,“ podotýká Onufer.
Věda všude kolem
Prostor dostává také téma přírodních věd. Přestože sám vědecké vzdělání nemá, fascinuje McCarthyho badatelská činnost natolik, že už jako uznávaný prozaik vydal před pár lety svůj první text literatury faktu.
Esej názvem Problém Kekulé se zabývá otázkami vzniku jazyka v souvislosti s nevědomím. Vychází ze snu, který německému organickému chemikovi Friedrichu Augustovi Kekulému (mimo jiné příslušníkovi rodu ze středočeských Stradonic) napověděl strukturu benzenu. „Je prostě všude kolem,“ vysvětlil literát původ svého zájmu o vědu v podcastu amerického teoretického fyzika Lawrence M. Krausse.
Po eseji na vědecké téma se ale McCarthy vrátil ve velkém k beletrii. Jen s krátkým odstupem od Pasažéra totiž vydal ještě související román Stella Maris. Psaný je formou divadelních dialogů mezi sestrou Bobbyho Westerna, trpící paranoidní schizofrenií, a jejím psychiatrem.
Po půlstoletí žena v hlavní roli
Stella Maris je od prózy Vnější temnota z roku 1968 prvním McCarthyho románem s ženskou protagonistkou. V rozhovoru pro Wall Street Journal se autor před lety svěřil, že k psaní o ženě „nebude nikdy dostatečně kompetentní, ale v určitém okamžiku se o to člověk musí pokusit“.
V českém překladu, jehož se stejně jako v případě Pasažéra ujal Ladislav Nagy, by měla Stella Maris vyjít na podzim, Pasažér podle webu Arga už nejdéle začátkem léta.
Tvorbu Cormaca McCarthyho se čeští čtenáři v roce autorových devadesátin mohou dopřát navíc jako audioknihu. Herec Lukáš Hlavica načetl jeden ze zásadních McCarthyho titulů – Krvavý poledník.
