Střecha paláce Lucerna se změnila v palubu parníku. A zve návštěvníky

Nově upravené střechy pražského paláce Lucerna jsou až do středy 23. srpna otevřeny veřejnosti. Plochu střech má pronajatou známý kavárník Ondřej Kobza, palác vlastní švagrová prvního českého prezidenta Dagmar Havlová. Tisíc metrů čtverečních střech je nově pokryto palubkami, v průběhu úprav došlo i k výměně izolační vrstvy a chystá se rekonstrukce zábradlí. Do tří let by na střeše měla vzniknout volně přístupná komunitní zahrada.

„Ocitáme se na zbrusu nové palubě ze sibiřského modřínu, na které pracujeme už asi 2,5 roku,“ popisuje rekonstrukci Kobza. Podle architekta Petra Hájka, který na projektu spolupracuje, zvolili palubky proto, že celá dispozice paláce Lucerna připomíná zaoceánské parníky z dvacátých let minulého století. Úpravy vyšly na jednotky milionů korun. Peníze se mají alespoň částečně vrátit z kulturních akcí, například koncertů, nebo už probíhajících bytových seminářů.

Paluba plní trojí funkci

V průběhu úprav došlo k odstranění starých izolačních vrstev, které v průběhu desítek let přibývaly. Místo ní nyní střechy kryje vrstva nová, kterou chrání palubky ze sibiřského modřínu. Podle architekta Hájka plní „paluba“ trojí funkci, za prvé brání velkým výkyvům teploty a následné kondenzaci vlhkosti, za druhé chrání novou hydroizolační vrstvu a za třetí umožňuje střechy využít jako veřejný prostor.

Kobza chce plochu střech, které přiléhají k jeho pronajatému bytu, postupně čím dál více otevírat veřejnosti. Už nyní začala vznikat komunitní zahrada, výhledově by zde chtěl kavárník pořádat například semináře a další akce. Poprvé se prostor lidem na pár dní otevřel loni v říjnu, teď až do příští středy a v dalších měsících by podle Kobzy mohly následovat další týdny. Vstupné je nejméně stokoruna, lidé mohou přispět i více.

„Když za mnou přišel s tímto nápadem, byla jsem velmi ráda, protože jsem po tom vždy toužila. Je to krásné místo,“ uvedla k plánu zpřístupnění střech majitelka Lucerny Havlová. Podle jejího manžela a bratra prvního českého prezidenta Ivana Havla chtěl na střeše udělat veřejný prostor či kavárnu už jeho dědeček a stavitel paláce Vácslav Havel, ale nestihl to.

Nahrávám video

V minulosti otevření také nebylo dost dobře možné kvůli znečištění popílkem z topení tuhými palivy. Nyní by otevření čistě restauračního provozu zase bránily požadavky památkářů.

„Jsem zase pyšný“

Podle Havlové je nyní v plánu oprava zdevastovaných zábradlí. Majitelka si také vzala úvěr na postupnou rekonstrukci celého paláce, která již částečně započala. „Příští měsíc se začne dělat fasáda ve Štěpánské ulici a pracujeme na renovaci celého traktu ve Vodičkově, kde bude půdní vestavba se čtyřmi byty,“ řekla Havlová s tím, že nedávno dokončili rekonstrukci pasáže a v plánu jsou i úpravy velkého sálu či prodloužení páternosteru.

Úpravy majitelka úmyslně provádí postupně, aby mohl být provoz paláce zachován. Pokud by měl projít jednorázovou celkovou rekonstrukcí, náklady by se vyšplhaly k miliardě korun.

„Vzpomínám na dětská léta, kdy mě otec bral do Lucerny nebo na Barrandov, a já byl na to jako kluk takový pyšný. Pak dlouho nic, až zase teďka jsem pyšný,“ říká s rozhledem na město Ivan Havel.

Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové.

Střecha paláce Lucerna není jediná v Praze, která se na prázdniny mimořádně otevírá lidem, například na střeše Veletržního paláce pravidelně promítá letní kino. Střechu s nezvyklým kruhovým výhledem na město nedávno otevřelo také Národní zemědělské muzeum na Letné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...