Stavěním máje odstartoval Slovácký rok v Kyjově

Nahrávám video

Stavěním máje před zaplněným Masarykovým náměstím v Kyjově v pátek odpoledne začala víkendová část programu festivalu Slovácký rok. Nejstarší národopisná slavnost v Česku letos nabídne přes čtyřicet programových bodů, novinkou bude Městečko kyjovských vinařů s odpočinkovou zónou. Program končí o půlnoci z neděle na pondělí. Festival se koná jednou za čtyři roky.

Tradiční máj s tureckým šátkem na vrcholu přivezla na náměstí krojovaná chasa z Bukovan. Zatímco pracovala na jejím postavení, svou malou máj stavěly i bukovanské děti. V areálu letního kina následuje „zapálení Slováckého roku“, tedy oficiální zahájení festivalu za přítomnosti cestovatele Marka Šalandy, který na festival přišel pěšky z Aše.

Program Slováckého roku tradičně největší počet lidí láká na sobotní krojovaný průvod a nedělní Jízdu králů. Sobotní průvod vyrazí ve tři hodiny odpoledne od vlakového nádraží a projde Komenského třídou na Masarykovo náměstí. „Tento průvod je podle našeho názoru evropským unikátem, pravidelně se jej účastní přes tři tisíce krojovaných za doprovodu dechových a cimbálových muzik. Nevíme o tom, že by se jinde v Evropě konalo něco v podobně velkém formátu,“ podotkl mluvčí slavností Filip Zdražil.

Centrum města je kvůli akci uzavřené pro dopravu. „Všude do okolí jsou parkující auta, nejenom na záchytných parkovištích. Pro kyjovské občany, kteří nejsou folklorem nadšeni, je to samozřejmě určitý očistec, nicméně drtivá většina Kyjováků se na Slovácký rok těší,“ sdělil starosta Kyjova František Lukl (nestr.).

Ocenění pro Mistry tradiční rukodělné výroby

V sobotu odpoledne si také oficiálně převezmou ocenění dva Mistři tradiční rukodělné výroby. Tento titul uděluje každoročně Jihomoravský kraj lidem, kteří se věnují tradičním řemeslům a udržují je při životě. Letos Lukl předá ocenění Gabriele Bartoškové za potisk textilie – modrotisk, a Šárce Hlahůlkové za horňáckou výšivku.

Vrcholem nedělního programu bude tradiční Jízda králů v podání chasy ze Skoronic, která bude městem procházet od půl jedenácté dopoledne.

Letošní ročník Slováckého roku je už jednadvacátý, slavnost se ale koná jednou za čtyři roky a má tak stoletou tradici. Novinkou letošního ročníku je Městečko kyjovských vinařů, které vzniklo v areálu bývalé mlékárny. Nabídne nejen stánky osmi vinařů z Kyjova, ale i další nápoje, jídlo a také zónu, kde se lidé mohou v klidu občerstvit.

„Dřív jsme řešili problémy s omezenými možnostmi občerstvení v letním kině, kde se odehrává hlavní programová část. Je tam jen malý prostor a vešlo se tam omezené množství stánků. U všech se tak tvořily dlouhé fronty. Areál bývalé mlékárny s letním kinem sousedí a nabízí dostatek místa. Kromě stánků s občerstvením, stolů a lavic bude v prostoru probíhat i program a po skončení programu v letním kině tam bude hrát cimbál až do dvou nebo tří hodin ráno,“ uvedl místostarosta Kyjova Daniel Čmelík (nez.).

V areálu bývalé mlékárny také od pátku vzniká folklorní mural, tedy velkoplošná nástěnná malba. Pracuje na něm výtvarník Petr Kovářík z Ratíškovic, dílo bude hotové v sobotu odpoledne.

Na festival pravidelně míří desítky tisíc lidí, vzhledem k tomu, že většina programu je zdarma, nemají pořadatelé přesný údaj. Podle informací od mobilních operátorů se minulého ročníku v roce 2019 zúčastnilo třicet tisíc lidí. Slovácký rok v Kyjově poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Od roku 1957 se festival koná pravidelně ve čtyřletých cyklech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...