Soudcoval první ragbyový zápas a neopustil manželku Židovku. Trampoty člověka Sekory přibližuje komiks

Nahrávám video

Před téměř sto lety se 9. května v Brně-Pisárkách hrálo vůbec první tuzemské utkání v ragby. Nechyběl na něm Ondřej Sekora, který měl nemalou zásluhu na rozvoji tohoto sportu v Československu. Popularizace ragby je jednou z kapitol jeho života, který přibližuje nový grafický román Trampoty člověka Sekory. Autorka díla Barbara Šalamounová připomíná, že „otec“ Ferdy Mravence byl také karikaturistou či vězněm v pracovním táboře.

„Ondřej Sekora byl vlastně první, komu se podařilo udělat umělecko-naučnou knihu tak, aby se propojila naučná část s příběhem,“ uvádí historička umění Blanka Stehlíková. Hobby entomolog Sekora se proslavil především příběhy z hmyzího kolektivu seskupeného kolem zručného Ferdy Mravence.

Z názvu jedné ze Sekorových knih, v nichž spisovatel titulním hrdinou učinil Ferdova přechytralého souputníka – Trampoty brouka Pytlíka – si výtvarnice Barbara Šalamounová vypůjčila titul svého grafického románu. Trampoty člověka Sekory pojednala jako gamebook, čtenáři tedy mohou přeskakovat mezi kapitolami a nahlédnout přednostně do těch etap Sekorova života, které je víc zajímají.

„Chtěla jsem hlavně představit to, co není lidem tolik známo. Že (Sekora) přivedl do Čech ragby, že byl i karikaturistou, že trávil dobu války v pracovních lágrech,“ upřesnila Šalamounová. V její knize Sekora o všem, co zažil, vypráví přímo Ferdovi Mravencovi.

Propagátor ragby

Když nedostudovaný právník Sekora nastoupil na začátku dvacátých let do Lidových novin, dostal mimo jiné na starost sportovní rubriku. Později založil a redigoval časopis Sport. Čtenářům referoval z míst velkých sportovních akcí – do Francie vyjel jak na letní, tak na zimní olympiádu, ale i kvůli cyklistickému závodu Tour de France.

V Paříži (kde ovšem také navštěvoval výtvarné kurzy) se nadchl pro ragby. Ragbyovou šišku sice do českých zemí přivezl už koncem devatenáctého století sportovní buditel Josef Rössler-Ořovský z Anglie, ale u sportovní kuriozity víceméně zůstalo. Sekora jako první přeložil a ilustroval pravidla této hry, předsedal rovněž krátce Československé asociaci rugby-footballu.

Jako rozhodčí vyběhl na hřiště 9. května 1926 v historicky prvním ragbyovém utkání na území Československa. Proti sobě se postavily týmy SK Moravská Slavie Brno a AFK Žižka Brno, z výhry 31:17 se tehdy radovala Slavie.

Opilý mravenec a karikatura Hitlera

V Lidových novinách, s nimiž se přestěhoval z Brna do Prahy, se Sekora uplatnil také jako kreslíř. Fotografií tehdy bylo pořád ještě málo, a navíc nepříliš kvalitních pro tisk, kresba měla tedy stále poměrně významné místo na stránkách novin.

Vedle kresleného humoru Sekora vymýšlel i obrázkové seriály pro rubriku dětského koutku. V lednu 1933 začaly vycházet příběhy Ferdy Mravence. Původní komiksy obsahovaly i poměrně drastické válečné scény (Sekora měl armádní, byť ne frontovou zkušenost ze sklonku první světové války) a teprve při následné úpravě pro knižní vydání získal slavný hmyzí hrdina svou definitivní podobu.

Mravence „obsadil“ Sekora do kresleného příběhu už dříve, ovšem v černobílé kresbě pro dospělé se předchůdce slavného Ferdy více podobá skutečnému mravenci a hlavně se opije nektarem a popere se strážníkem.

Ve stejné době, tedy v lednu 1933, se v sousedním Německu stal říšským kancléřem Adolf Hitler a napětí probíjelo i do Československa. Sekora se nacistům a jejich vůdci vysmíval v uveřejňovaných karikaturách. „Rodina byla ohrožena, protože matka byla Židovka, a tak otec všechny originály zničil,“ prozradil později Sekorův syn, který po svém otci zdědil jméno i novinářské povolání.

Internován za války

V době vypuknutí druhé světové války už byl Ferda Mravenec populární postavou, v roce 1944 si navíc hmyzího všeuměla vybrala Hermína Týrlová jako hrdinu první české desetiminutové loutkové grotesky, která vznikla animací loutek s drátěnými kostrami.

Sekora se stal rovněž nedobrovolně „loutkou“ vedenou protektorátním systémem. Redakci Lidových novin musel opustit v roce 1941 bez vyhlídky na jiné stálé zaměstnání. Odmítl se totiž rozvést se svou manželkou Ludmilou, která byla židovského původu.

V roce premiéry loutkového Ferdy Mravence Sekoru internovali v pracovním táboře. Prošel celkem třemi. Po Klein Steinu ležícím na dnešním území Polska se dostal do Prahy na Hagibor. Tam se potkal s hercem Oldřichem Novým, oba je následně deportovali do tábora Osterode v německém pohoří Harz.

Filmový milovník Nový, jedna z největších hvězd protektorátního stříbrného plátna, se za ostnaté dráty dostal ze stejného důvodu jako Sekora. I on odmítl navzdory následkům opustit svou ženu, fotografku Alici Wienerovou, jen proto, že byla Židovka. Oba muži měli nedospělé děti, o něž se museli postarat příbuzní nebo přátelé.

Že Sekora ani Nový nechtěli podlehnout v táborech malomyslnosti, dokládají vzpomínky na scénky, které ostatním přehrávali s maňásky z brambor. Také Sekorovy deníky z lágrů provázejí satirické kresby a glosy, právě i z těchto záznamů Šalamounová při tvorbě komiksu čerpala.

V televizi

Sám Sekora se ke svému životu za války později nerad vracel. Jeho politické postoje se ale vlivem válečných zkušeností radikalizovaly, píše historik Kamil Činátl v komentáři k Antologii ideologických textů na webu Ústavu pro studium totalitních režimů.

Sekora se podílel na propagaci komunistického režimu a do služeb ideologie zapojil i mravenčího dělníka Ferdu, když ho nechal v kresleném seriálu pro děti bojovat s takzvaným americkým broukem, tedy mandelinkou bramborovou.

„Pak už se na to díval trošku jinak a byl rád, že se mohl později, v roce 1952, vrátit ke svým broučkům,“ podotýká Šalamounová. A opět se přidal k průkopníkům, tentokrát vysílání pro děti, když začal spolupracovat s tehdy novým médiem – televizí. „Neskutečně pracovitý člověk, myslím, že se trošku udřel,“ míní autorka komiksu o Sekorových trampotách. Propagátor ragby, karikaturista a tvůrce jednoho z nejznámějších dětských kreslených hrdinů zemřel v roce 1967. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...