Sloní mládě a zlomená lilie. Zátopek vbíhá do kin, Neužil a Issová s ním trénovali

Po světové premiéře na karlovarském festivalu se s ročním zpožděním dostává do kin životopisné drama Zátopek. Zajít na novinku režiséra Davida Ondříčka lze od 26. srpna. Od první myšlenky natočit film o české atletické legendě uběhlo čtrnáct let, z toho čtyři roky zabraly přípravy a další čas navíc přidala neplánovaně pandemie. Náročná a pečlivá byla i příprava herců v hlavních rolích – Václava Neužila coby Emila Zátopka a Marthy Issové, která se na plátně objeví jako oštěpařka Dana Zátopková.

Běháš jako sloní mládě, zazní ve filmu na adresu Zátopkova stylu. Ten byl pro talentovaného atleta stejně typický jako vytrvalost, strategie pro rozložení sil na různě dlouhých tratích a vlastní tréninkový plán. Ve filmu Zátopek prožije zhruba dvě desetiletí: od prvních vítězství na regionálních závodech přes olympijské úspěchy až po konec aktivní kariéry.

Aby roli několikanásobného olympijského vítěze Václav Neužil přesvědčivě zvládnul, musel trénovat. Podle Jana Pernici, který herci pomáhal dostat se do správné formy, se nebylo třeba tolik soustředit na Zátopkovy typické pohyby rukou a záklony hlavy. Ty měl Neužil dobře okoukané.

„Vlítnul jsem do toho s velkým nadšením a ambicí Emila zvládnout. Honza byl ten, který mě brzdil, říkal: Klid, nic nemůžeš předběhnout. Ne že bych nebyl sportovní typ, ale běhu jsem se nevěnoval, a když v šestatřiceti začnete poprvé běhat, tak tělo nějak reaguje a musíte mu umět naslouchat a já jsem to prostě přehnal,“ popisuje přemotivované začátky Václav Neužil.

Neužil: Začal jsem být Emilem

Na roli se chystal několik let, počítaje v to pauzu kvůli odsunu natáčení, což znamenalo i přerušení poměrně náročného tréninku. „Asi tři čtvrtě nebo půl roku před první klapkou jsme zase začali trénovat, trošku jsme ubrali, to byla výhoda první fáze tréninku, že už jsem měl objemy naběhané a svalová paměť existuje, takže jsem se do běžeckého módu dostal pak pro mě překvapivě lehce,“ dodává.

Pustil se i do takzvaného intervalového tréninku, s nímž Zátopek vlastně přišel. „Honza velmi dobře pochopil, co natáčení bude obnášet. Připravil mě tak, že jsem byl schopen točit běžecké úseky pro film opakovaně po celý den. Byl jsem nakonec schopen běžet dvě stě až čtyři sta metrů v jeho tempu, dát si pauzu a znova,“ upřesnil Neužil.

David Ondříček, Václav Neužil a trenér Jan Pernica
Zdroj: Falcon

Běhání s téměř profesionálním drilem mu navíc pomohlo se osobnosti Emila Zátopka více přiblížit. „Když jsem jezdil ze Strahova nebo Ladronky domů na Vinohrady, byl jsem většinou ještě hodinku hodně nabuzený, a v autě to byla ta doba, kdy jsem si většinou zapisoval poznámky, kdy jsem s Emilem začal nejvíc být,“ přiznává.

Zároveň se s legendárním běžcem seznamoval i pročítáním informací o jeho životě a sledováním archivních záznamů. V autě si také pouštěl nahrávky, aby získal Zátopkův moravský přízvuk.

Nesmíte předběhnout Neužila

Při natáčení se běhající herec na trati potkal s profesionálními atlety. Jan Pernica vybral aktivní běžce, kteří trénovali styl svých někdejších kolegů, aby rekonstrukce slavných závodů vypadaly co nejautentičtější. Běžet před kamerou museli naplno, ale v cíli nesměli Václava Neužila předběhnout.

„Někdy, když byl Václav ještě odpočinutý nebo když měl finiš vypadat ostře u všech, nebylo potřeba je unavovat, ale někdy jsme je rozházeli po stadionu podle rozdílné výkonnosti. Někdo tak začínal o čtyři sta metrů dřív, někdo o tři sta, někdo o dvě stě. A Václava jsme postavili tam, kam jsme potřebovali. Takhle jsme to skládali,“ vysvětluje Pernica.

Issová: Nejde se tvářit, že jste oštěpař

Trénink neminul ani Marthu Issovou. Scénář, který napsal Ondříček spolu s Janem P. Muchowem a Alicí Nellis, vypráví totiž nejen příběh neuvěřitelné oddanosti sportu, ale také lásky manželů Zátopkových. S talentovanou oštěpařkou Danou se Emil seznámil díky atletice.

„Na herectví mám ráda, že vám umožňuje udělat intenzivní výlet někam, kam byste se normálně ve svém životě nikdy nedostali,“ říká Martha Issová. „Absolvovala jsem regulérní atletický trénink, intenzivní rok a půl, a pomohlo mi to nejen na těle, ale i na duši,“ dodává.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Důležité podle ní nebylo, jak daleko oštěp dohodí, ale aby její technika vypadala před kamerou uvěřitelně. „Vzala jsem to hodně vážně, ale u disciplíny, jako je hod oštěpem, to ani jinak nejde, protože to je nesmírně těžká atletická disciplína a pro člověka, který se jí nevěnoval nikdy předtím, není možné dát si měsíc rozcvičování a jít a tvářit se, že je oštěpař,“ upozorňuje.

S přípravou jí pomáhal oštěpařský kouč Rudolf Černý a olympijská vítězka Barbora Špotáková, podle níž je Issová přirozený talent. Herečka se osobně několikrát potkala i s Danou Zátopkovou. Rada olympijské vítězky prý zněla: Hlavně abys nevypadala jako zlomená lilie.

„Danu jsem poznala, když jí bylo devadesát čtyři nebo pět let, a je to jiná fáze života než ta, kterou jsme se snažili zachytit my. Ale něco vám o tom člověku určitě řekne a krom toho Dana byla opravdu okouzlující osobnost a byla s ní veliká sranda. Pro mě to setkání bylo důležité a zásadní lidsky, ale pro roli jsem hodně čerpala z dobových záznamů, bylo pro mě zásadní číst si o jejím dětství. A také samozřejmě od lidí kolem ní, kteří vyprávěli jiné historky, než které o sobě vypráví sama Dana,“ upřesnila Martha Issová.

Zátopek jako inspirace k běhání

Trenér Jan Pernica doufá, že životopisné drama o Emilu Zátopkovi přivede nejen diváky do kin, ale i novou generaci běžců na atletické ovály.

„Jedna z věcí, proč jsem do natáčení šel, byla ta, že člověk myslí na to, že by chtěl zanechat v běhání nějaký odkaz. Vrátit mu to, co mi to dalo. Tak to si od filmu slibuju. Doufám, že ne moc naivně,“ přiznává.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...