U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
Na zvýšený zájem týkající se původu francouzských královských klenotů, které pachatelé v říjnu odcizili z pařížského muzea, upozornila agentura AP. Uloupené šperky pocházejí z napoleonské éry, vyrobeny byly ve Francii, ovšem drahokamy do rukou klenotníků urazily mnohem delší cestu.
Safíry pravděpodobně pocházejí z ostrova Cejlon (dnešního státu Srí Lanka), diamanty z Indie a Brazílie, perly z Perského zálivu a Indického oceánu a smaragdy z Kolumbie.
Obchod, nebo krádež?
Nejsou věrohodné doklady, že drahokamy použité při výrobě těchto konkrétních šperků v Louvru byly ukradeny. Muzejní katalog například popisuje ukradený diadém královny Marie-Amélie jako osázený „cejlonskými safíry“, aniž by sděloval další podrobnosti, jak byly drahé kameny získány nebo kdo je vytěžil. A muzeum na žádost o komentáře od agentury AP nereagovalo.
Nicméně to, co bylo v imperiálních dobách legální, může být z dnešního pohledu bráno jako pochybný obchod, ne-li krádež. Loupež v Louvru tak připomněla nepříjemnou historii, kterou by měla Francie v souvislosti s muzejními sbírkami řešit, poznamenává AP.
Stejně jako se s ní chtě nechtě vyrovnávají další velká evropská muzea plná skvostů získaných mnohdy sporným způsobem. Některé sbírkové instituce vyslyšely žádosti o návrat exponátů do zemí původu, často v minulosti kolonizovaných či jinak vykořisťovaných. Například do Mexika se tak vrátily předměty z předkolumbovských kultur, na Srí Lanku zase historické předměty uschované v Nizozemsku.
Mezi devíti cennými šperky, kterých se pachatelé v muzeu zmocnili, byly safírový diadém, náhrdelník a náušnice, které nosily Marie-Amélie, manželka posledního francouzského krále Ludvíka Filipa I., a královna Hortense, matka Napoleona III.
Odcizen byl i náhrdelník a pár náušnic ze smaragdové soupravy druhé manželky Napoleona Bonaparte císařovny Marie Luisy. A dále dvě brože manželky Napoleona III. a poslední francouzské císařovny Evženie včetně jejího perlového diadému.
Při útěku ale zloději upustili korunu císařovny Evženie, která byla nalezena poškozená, protože ji podle francouzského tisku protáhli úzkým otvorem ve vitríně, který byl pro ni příliš malý. Celkem tedy pachatelé odnesli nakonec osm šperků.
Zdroj: ČTK
Francie s vracením otálí
Francie patří v Evropě k zemím, které přistupují k vracení protiprávně odvezených děl spíše pomaleji. Do bývalých kolonií zatím Francouzi vrátili pouze 26 předmětů z uměleckého dědictví Beninu a historickou šavli ze Senegalu.
A přislíbili odevzdat Pobřeží slonoviny „mluvící buben“, jehož zvuk byl slyšet až na vzdálenost dvanácti kilometrů a sloužil místním kmenům ke svolávání nebo ohlašování důležitých zpráv. Ze západoafrické země ho před více než stoletím odvezli francouzští kolonisté a poslanci letos v červenci schválili zákon, který historicky významný nástroj umožní vyškrtnout z francouzských muzejních sbírek.
Pachatelům šlo nejspíš o drahokamy
Hořký punc úvahám o původu drahokamů na ukradených špercích jen dodává, že především o cenný materiál šlo. Klenoty s velkou pravděpodobností nezůstanou celé. Podobně jako v jiných podobných případech jsou namístě obavy, že lupiči či překupníci je rozeberou na drahé kameny a drahé kovy, které lze snáze zpeněžit než brož či náhrdelník, jejichž obrázek viděla půlka světa.
Hodnota ukradených šperků, které se stále nenašly, se odhaduje na nejméně 88 milionů eur (více než 2,1 miliardy korun). Francouzské úřady už zatkly několik podezřelých.
