Rozezlila Verdiho, Paganiniho vynesla do nebes. Mekka opery La Scala slaví 240 let

Divadlo v centru Milána patří ke špičce hudebního světa. Proslulá budova, na jejímž jevišti vystupovali umělci od Verdiho po Pavarottiho či Annu Netrebko, v pátek oslavuje přesně 240 let od slavnostního otevření. Za dlouhou historii snad nejslavnější operní scény zde svůj otisk zanechalo také několik českých hvězd.

Teatro alla Scala, jak zní oficiální název opery, je proslulé neúprosným publikem a bohatou historií. Založeno bylo v roce 1776 v Miláně jako náhrada za divadlo Ducale, které poničil požár. Původně na místě stál katolický kostel, postavený pod záštitou šlechtičny Beatrice Reginy della Scala. Jméno znamená v italštině doslova „schodiště“. Právě díky manželce milánského lorda získal operní svatostánek svůj název.

Jeho vznik je přitom spjat se jménem další ženy, císařovny Marie Terezie. Rakouská panovnice a tehdejší vládkyně Lombardie architektům štědře přispěla a od počátku opeře prorokovala zářnou budoucnost.

Neoklasicistní budova prošla v devatenáctém století několika renovacemi. Bez přestavby se neobešla po bombardování Milána v roce 1943. Naposledy byla rozšířena v roce 2004, navzdory rozporuplným reakcím italské veřejnosti na vysoké, „monstrózní“ přístavby, které vznikly v zadní části divadla a převýšily původní střechu.

Nahrávám video

Sezona v La Scale tradičně začíná 7. prosince, kdy má svátek patron Milána, svatý Ambrož. Do hlediště sálu se při představení vejde až 2800 diváků. Nejdéle mohou zůstat do půlnoci, kdy se budova bez výjimky uzavírá.

Shovívavá není ani vůči opozdilcům, kterým je po začátku představení zamezen vstup do sálu. Kromě opery zde mohou zájemci zhlédnout baletní představení či koncert symfonického orchestru, kterému od roku 2015 šéfuje dirigent Riccardo Chailly.

Na počátku byl Salieri

Na prknech milánského divadla se vystřídaly největší hvězdy operního nebe. O slavnostní otevření 3. srpna 1778 se postaral známý „Mozartův rival“ Antonio Salieri s operou L'Europa riconosciuta.

Patrně nejslavnější osobností spojenou s La Scalou je ale italský dirigent Giuseppe Verdi. Mistr zde poprvé triumfoval v roce 1842 s operou Nabucco, jeho vztah k opernímu svatostánku byl však značně komplikovaný. Na několik let totiž zakázal La Scale uvádět svá díla: argumentoval prý tím, že orchestr při představení pozměnil hudbu. Nakonec divadlo vzal na milost a uspořádal zde mimo jiné premiéru své poslední skladby, opery Falstaff.

Vyjma Verdiho se v La Scale nejvíc proslavil dirigent Arturo Toscanini. Za jeho působení prošla místní scéna radikálními reformami ve vztahu k hudebníkům i publiku. Byl to Toscanini, kdo rozšířil repertoár divadla o symfonickou hudbu. Zároveň velmi podporoval dílo do té doby nepříliš uznávaného Richarda Wagnera.

Mezi další výrazné osobnosti působící v La Scale patří řecká pěvkyně Maria Callasová nebo proslulý tenor Luciano Pavarotti. Od doby svého založení uvedla La Scala přes 300 světových operních premiér.

České hvězdy v Mekce opery

Z českých umělců na legendárním jevišti vystupovala například zpěvačka Ema Destinnová. V šedesátých letech zde zpívala Soňa Červená, později se k ní připojily Dagmar Pecková, Štefan Margita a Eva Randová. S úspěchem se v La Scale představil také Pražský filharmonický sbor.

V roce 1997 na proslulé scéně excelovala pěvkyně Eva Urbanová v roli Giocondy ve stejnojmenné Ponchielliho opeře. „Myslím, že není operní pěvec, který by si v milánské La Scale nechtěl zazpívat,“ komentovala svůj zážitek Urbanová. „Je to Mekka opery.“

Podobný názor vyjádřil také tenorista Peter Dvorský, pravidelný host v Miláně od sklonku sedmdesátých let. „Má úžasný esprit, nepřekonatelnou atmosféru,“ prohlásil o operním domě.

  • 1. Nejrušnější scéna
    La Scala nesloužila pouze jako místo kulturního prožitku, ale také setkávání a obchodu. „Člověk skoro nezachytí zvuk melodie,“ stěžovala si v září 1840 spisovatelka Mary Shelleyová, autorka Frankensteina. Milánská smetánka zde domlouvala například prodej koní, chudší diváci zde zase mohli najít práci. V budově navíc fungovalo také kasino.
  • 2. Nejslavnější „konec“ opery
    Skladatel Giacomo Puccini zemřel v roce 1924. Zanechal po sobě nedokončenou operu Turandot, jejíž premiéru La Scala uvedla o dva roky později. Dirigent Arturo Toscanini uprostřed třetího aktu zastavil orchestr a pronesl: „Zde opera končí, jelikož v této chvíli mistr zemřel.“ Následovalo už jen pomalé spuštění opony.
  • 3. Nejnáročnější publikum
    Ačkoliv La Scalu odjakživa navštěvovali bohatí obchodníci a šlechtici, nejobávanějšími členy publika byl prostý lid. Loggionisti, přezdívaní podle nejlevnějších sedadel známých jako loggione, dávali okázale najevo jakoukoliv nespokojenost s umělci. Tradice bučení a pokřikování se zachovala i do současnosti.
  • 4. Nejpompéznější znovuotevření
    V roce 1943, v době druhé světové války, budovu opery poškodilo bombardování Milána. O tři roky později byla po rozsáhlé rekonstrukci znovu slavnostně otevřena. V hlavní roli se představila sopranistka Renata Tebaldi, jejíž sólo vyvolalo mezi přihlížejícími senzaci.
  • 5. Nejúspěšnější debut
    La Scala nesloužila pouze jako domov opery a baletu. Svůj debut si zde odbyl také houslový virtuóz Paganini. Stalo se tak v listopadu roku 1813. Do té doby nepříliš známý umělec zde zažil obrovský úspěch, jenž ho provázel po zbytek života.
  • Zdroj: classicfm.com, selectitaly.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...