Recenze: Yanagihara napsala Malým životem docela velkou knihu

Buď ji milujete, nebo nenávidíte. Kniha Malý život americké spisovatelky Hanyi Yanagihary vychází vstříc představě, že vedle „velkých dějin“ žijeme především „malé dějiny“. Tak jako čtyři přátelé v průběhu třiceti let – na téměř 700 stranách. Ať už je to jakkoliv, kniha je velká zejména svým neuvěřitelným emočním napětím.

Bylo nebylo, ale kdy vlastně? Příběh čtyř spolužáků z New England University, kteří se jednoho dne rozhodli usadit v New Yorku, je především příběhem přátelství. Tušíme, že to bylo vlastně docela nedávno, něco nám stále připomíná, že tohle taky známe (mejdany, galerie, vztahy), ale jinak… Malý život je velká malá freska, která si nás získá, nebo nás definitivně odradí hned v prvních padesáti stranách.

Čtyři přátelé – čtyři pohledy

Kniha, rozdělená do sedmi kapitol, je založena na chronologickém vyprávění čtyř výše uvedených postav. Každý ze čtyř přátel to vidí trochu jinak, prožívá situace jiným způsobem, úměrně své inteligenci a naturelu: začínající herec Willem, nadaný malíř DžejBí, utrápená architekt Malcolm a poněkud introvertní právník Jude, jemuž se kniha ve vrcholné fází věnuje především. Tajemství, které si Jude s sebou nese, se nakonec stává ústředním motivem obsáhlé knihy, v níž není vlastně vůbec nic nemožné.

Jaké tajemství skrývá Judův životní příběh? Odkud přichází? Proč je zraněn na noze? Jaké měl dětství? A v jakém prostředí dospíval? Vypravěčské kvality autorky, jež se místy utápí v detailech a vysloveně místy topí v charakterech, vyžaduje od čtenáře vysoké soustředění – dokud se neustálí na Judově příběhu, občas se můžete ztrácet v tom, kdo vlastně vypráví…

Bezčasí ducha doby pod povrchem

Na příbězích, které jsme si vlastně všichni někdy prožili (a nemusíme na to být vůbec v New Yorku), nejvíce udivuje nepřítomnost událostí, které se v něm staly. Protože je vůbec možné, že by se nikoho z těch pestrých, ambiciózních a ateistických mladých mužů nedotkla událost, jež doslova změnila vyprávění?

Jistě, mám na mysli atentáty z 11. září 2001, ale v knize chybí mnohem více: nikdy tu nezazní, jak se jmenuje newyorský starosta, nevíme ani, jak se jmenuje americký prezident (i když to samozřejmě přeci víme, že?), žádný z vypravěčů ani nikdy nepotká někoho, kdo by přesáhl nějakým způsobem jejich „kapucářské vize“.

Přesto, a možná právě proto, je tu něco, co zůstává pod povrchem. Ale co? Každý ze čtyř mužů je vlastně nakonec úspěšný. Každý ve svém oboru – Willem jako herec, DžejBí jako malíř, Malcoml jako architekt a Jude jako soudce. Přesto situace a životní příběhy, jež prožívají, mají v sobě cosi neskutečného.

To bezčasí, do nějž Yanagihara noří své postavy, se významným způsobem vymykají běžným osudům. Je tu trochu více dojetí, rozuzlení má často povahu melodramatickou – nejste-li zvyklí při čtení plakat, máte právě u tohoto románu velkou příležitost.

Život je utrpení

Český nakladatel soudí, že Malý život je příběhem o „sexuální orientaci, zneužívání a sebepoškozování, o lásce a obětavosti, krutosti a neschopnosti bojovat s osudem“. Jistě, ale Malý život je především příběhem o citlivosti, přátelství a utrpení, jež lze překonat vzájemnou láskou. Ne, to není přímé náboženské východisko, někdy jde vysloveně daleko od náboženství, to je esteticky oslnivé doznání, téměř barokní sdělení, že život je utrpení.

Hanya Yanagihara: Malý život (A Little Life). V překladu Petry Diestlerové vydalo nakladatelství Odeon, Praha 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...