Recenze: Radim Hladík byl hlavně citlivý muzikant. Má hra jen potvrzuje jeho význam

O kvalitách kytaristy Radima Hladíka již od samých počátků jeho dlouhé umělecké dráhy nikdo ani nezapochyboval. Čtyřalbum Má hra 1969-2018, jež k poctě tohoto hudebníka právě vyšlo, jen potvrzuje Hladíkův význam.

Radim Hladík (1946-2016) bude navždy zapsán především jako vynikající kytarista, který v 60. letech ve skupinách The Matadors, a po jejich rozpadu v Blue Effect předváděl, co vše lze na elektrickou kytaru zahrát. Jeho význam ovšem spočíval nejen ve skvělé technice, to je vlastně to méně důležité – Hladík byl především citlivý hudebník, který věděl, kdy se do svých šesti strun doslova opřít, a kdy je, v souladu se svým jménem, pouze hladit.

A také měl cit pro výstavbu sól, stejně jako – a to je zvláště u sólových hráčů podstatné – pro doprovázení, kdy se dokázal stáhnout a „hrát na jiného“. Zároveň nelze pominout jeho skladatelské schopnosti. Na jednoho možná až příliš chvály, v Hladíkově případě však zcela na místě.

O těchto kvalitách Radima Hladíka se přesvědčujeme na všech čtyřech discích velkoryse pojatého a tematicky rozděleného výběru. První disk, Blue Effect (zájemce o působení v The Matadors můžeme odkázat na nedávno vydanou reedici jejich nahrávek) přináší, jak vidno, nahrávky legendárního Blue Effectu (a jeho různých mutací, včetně komunisty vnucených změn názvu na Modrý Efekt či M. Efekt).

Vedle Hladíka tak slyšíme i různé hudebníky a také zpěváky, od původního a nepřekonatelného Vladimíra Mišíka (jak je slyšet z jiné verze jím zpívané písně), přes Leška Semelku z dob, kdy ještě zpíval rock, brněnského Oldřicha Veselého, Davida Kollera a další.

Za připomenutí jistě stojí obě nahrávky prvního singlu Blue Effectu z roku 1969 – Mišíkův Slunečný hrob zde slyšíme v koncertní verzi z roku 2007 s mladšími muzikanty, ovšem Muddy Watersovo blues I've Got My Mojo Working, v originále svižně odpíchnuté, je zde v nápaditě zpomalené verzi, o to větší je v ní zcela autentické napětí.

A proč nepřipomenout i krásnou instrumentálku Čajovna, na principu Ravelova Bolera (již v roce 1968 je Hladík prohlašoval za svou oblíbenou skladbu!). A také další instrumentální skladbu Návštěva u tety Markéty, vypití šálku čaje, původně na opomíjeném albu Coniunctio z roku 1970, na němž spojili své síly Blue Effect a tehdy víceméně free-jazzový Jazz Q Jiřího Stivína, a zařadili se tak do tehdy ještě teprve se klubající fúze dříve neslučitelných žánrů. Slyšíme i zajímavé spojení s Jazzovým orchestrem Čs. rozhlasu z alb Nová syntéza (1971) a Nová syntéza 2 (1974).

Spolupráce i filmy

Mnoho posluchačů nejspíš sáhne hlavně po tomto disku, za pozornost stojí ale i další tři: na druhém, nazvaném Spolupráce, se můžeme přesvědčit o již zmíněných doprovázečských kvalitách. Hladík zde totiž hraje jak s Jaroslavem Hutkou moravské lidovky, tak společně s Mariánem Vargou a Pavolem Hammelem či Petrem Mukem, skupinou Alice a Danem Bártou, ale také, velice zajímavě, s Dagmar Andrtovou-Voňkovou na jejím experimentujícím albu Voliéra (1997).

Jistě objevný je především třetí disk Filmy, nabízející pro naprostou většinu fanoušků skrytou polohu Hladíkovy tvorby, například hudbu k Michálkově Americe a Zapomenutému světlu, ale i k televizní produkci. Některé položky jsou jistě pro mnohé překvapivé, například nahrávky k filmu Saxana a lexikon kouzel. Na posledním disku Projekty pak slyšíme mimo jiné hudbu k divadelním představením, pantomimě či programu Křižíkovy fontány z Erbenovy Kytice, kde slyšíme i Martu Kubišovou, Elišku Balzerovou či Jana Kačera.

Pokud jde o výběr zařazených nahrávek, je to samozřejmě věc osobního vkusu a těžko s ním nějak polemizovat. Nicméně, například píseň Něžná, singl z roku 1984, bych bez problémů oželel, a to nejen pro nevýrazný zpěv. Ovšem velkou chybou, již je třeba vytknout, zvláště v případě tak velkoryse pojaté a kvalitní retrospektivy, je absence jakýchkoli upřesňujících údajů – odkud pocházejí jednotlivé nahrávky, kdy vznikly a kdo na nich hraje či zpívá, se může méně poučený posluchač jen domýšlet nebo se k nim musí probrodit nepřehledným průvodním textem. A někdy je vůbec nenajít. Škoda… 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026
Načítání...