Recenze: Pozor na chůvu! Něžná píseň zní na hraně třídního ostří

Máte-li doma malé děti, které vám hlídá chůva, raději knihu Něžná píseň neotevírejte! Román, inspirovaný skutečnou událostí ve Spojených státech, je perfektně ostrý a chladný jako čepel nože. Pozor, hned na počátku knihy se tím nožem odehrává brutální zločin! Mladé marocko-francouzské spisovatelce Leile Slimaniové, jež příběh zasadila do současné Paříže, přinesl román v roce 2016 prestižní francouzské literární ocenění Goncourtovou cenou.

Temný detektivní román (ve Francii také známý jako roman noir, podobně jako film noir) je žánrově vycizelovaným literárním cvičením, v němž nechybí všechny podstatné ingredience. Román jednoho zločinu, který nikdo nečekal, přesto k němu muselo dojít, ale není průhledem do složitého vyšetřování, to přijde až na konci. Je v zásadě nesmělým, i když diskutabilním vhledem do života jedné chůvy, jménem Louise, jež (na rozdíl od skutečného zločinu, jímž se Slimaniová inspirovala) nepochází z imigrantského prostředí.

Leila Slimani / Něžná píseň
Zdroj: Argo

České vydání se zdá být malým nedorozuměním. Nakladatelství Argo titul, který ve Francii sociálně zarezonoval, zasazuje do souvislostí „každodenních dilemat střední třídy“. Nemůže být ovšem většího omylu. Hlavními postavami totiž opravdu nejsou manželé Paul a Myriam, reprezentanti této třídy („ani chudí, ani bohatí“), kteří váhají, zda si mohou dovolit pro své děti Adama a Milu chůvu. Hlavní postavou je chůva Louise.

Chůva působí dojmem jakési rezignované viktoriánské antikvárnosti, je to udržovaná bílá blondýna, jež se neusmívá příliš často. Zdánlivě pevná, disciplinovaná, pečlivá, přesto vnitřně křehká žena, jež svoje vlastní problémy nedává nikomu najevo, je v knize vylíčena jako oběť nerovného sociálního systému. Manželé Paul a Myriam, on hudební aranžér, ona advokátka, si nežijí nijak zvlášť nad poměry, v zásadě ale přijímají ve vztahu k Louise schéma tradičního poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nikdo se Louisy neptá, co ona sama prožívá, mezi zaměstnavateli a zaměstnancem stojí neprostupná neviditelná zeď. Ona sama se musela naučit být neviditelná.

Třídní boj neskončil, napětí trvá

Domácí násilí tu dlouho nemá fyzický rozměr, i když probublává v detailech (Mila najednou kouše, děti snědí již vyhozené, ale pro tu příležitost umyté kuře – až na kost), násilí se ale odehrává v zásadě tím, že chůva rodině slouží. Louise vstupuje do rodinného soukromí, a má na starosti to nejdražší, co mají, totiž jejich děti, jež se brzy stávají jejím rukojmím. A to i tehdy, když jim zpívá „něžné písně“.

Krátké, stručně psané kapitoly nerozvíjí Slimaniová v hluboce propracované psychologické sondy, některé slibné motivy dokonce v zárodku opouští, aby se věnovala tomu podstatnému. A tím je střet dvou světů, které se nemohou nikdy setkat – a to navzdory několika pokusům, v zásadě marným. Střet má v zásadě povahu třídního boje. Napětí roste každou kapitolou.

Slimaniová rozhodnutím učinit z chůvy zástupkyni většinové francouzské populace, odkryla ambivalenci, jež román nabízí. Zatímco všechny ostatní chůvy, s nimiž se Louise setkává (v parku, na hřišti či na ulici) pocházejí z imigrace, Louise mezi ně nepatří. Její neštěstí možná vězí někde hlouběji, ona totiž nepatří v zásadě nikam. Kam patří samotná autorka?

Leila Slimaniová: Něžná píseň (Chanson douce). V překladu Sáry Vybíralové vydalo nakladatelství Argo, Praha 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
před 4 hhodinami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 17 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
včera v 00:14

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
28. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026
Načítání...