Recenze: Pátý díl Milénia vrhá dlouhý literární stín

Svět, který představuje detektivní sága Milénium, má svá pravidla. A své fanoušky. I zatím poslední pátý díl Muž, který hledal svůj stín, napsaný Davidem Lagercrantzem, je v zásadě nijak závažně neporušuje. Fanouškové spolu sice vedou líté bitvy, jinak je to ale spíše velká literární nuda.

Po třech dílech, napsaných švédským novinářem Stiegem Larssonem (1954–2004), se po jeho smrti žezla kultovní série ujal novinářský kolega David Lagercrantz (*1962). Jeho druhý literární pokus i nadále udržuje styl, neklesá ani pod náporem kritiky. Na mysli ale občas klesají fanouškové.

Lagercrantz, podobně jako Larsson, má jistě osobitý vybroušený rukopis, a díl za dílem v zásadě naplňuje poněkud psychedelické schéma, hodné v zásadě psychiatrické diagnózy. Na celém světě se najdou čtenáři toužící po zprávách z našeho silně paranoidního světa, kde zkáza visí na nitce – a pravda je odhalitelná kliknutím na klávesnici počítače.

Jedná se o literaturu módní, atraktivní, masovou a nenáročnou. Je to ale nakonec jen fikce, takže si netřeba rvát vlasy. Každá hrůza, zvláště je-li přece jen a pouze na papíře (či v elektronickém formátu), nakonec v jednu chvíli skončí.

Karikatury alarmujícího světa

Lze vlastně považovat Milénium za literaturu? O tom není pochyb. Davy, které v očekávání hltají příběhy punkerské hackerky Lisbeth Salanderové a neohroženého novinářského investigavce Mikaela Blomkvista, mají více než jen své důvody. O tom, zda je to ale literatura kvalitní, o tom by se daly vést zásadní spory. Ale od komiksového dobrodružství Ferdy Mravence a Berušky z pera Ondřeje Sekory čtenář také nečeká nic jiného, než že bude přiměřeně potěšen a poučen.

Noomi Rapaceová jako Lisbeth Salanderová ve filmové adaptaci románu Muži, kteří nenávidí ženy (2009, režie: Niels Arden Oplev)
Zdroj: Bontonfilm

Dobrodružství Lisbeth a Mikaela navíc přináší sdělení, že boj o povahu našeho světa nekončí. V proměnách času se mění jen atributy alarmujícího světa a o traumatizující odhalení někde na síti není nikdy nouze. Karikaturní charaktery hrdinů z nich činí postavy mající od počátku ve své DNA zabudovány vzorce, jež předurčují jejich chování. Lisbeth si nese prokletí z dětství, Mikael zase odhodlání poprat se za správnou věc. Okolo nich se točí svět.

Vytýkat Lagercrantzovi úpadek Larssonovy mistrovské série není zcela na místě. Půvab díla, jež přežilo svého otce, se tak podobá jiným legendárním dílům, ať už je to Sherlock Holmes, James Bond či Harry Potter. Jako každý jiný kult má i Milénium své vyznavače, kteří se úpěnlivě modlí, aby dosáhli spasení, ne nepodobni chiliastické víře brzkého soudného dne.

Dokud nás to bude bavit

Pátý díl ságy zastihuje Lisbeth v ženské věznici, kde se objevila kvůli snaze ochránit postižené dítě z minulého dílu. A ve věznici se opět utká se zlem v postavě kruté Benity a laxního šéfa věznice. Je tu ale i Kamila, její dvojče, jež překvapí tím, že se ocitne na špatné straně hackerské barikády (té ruské, samozřejmě). Hlavním tématem tohoto dílu je tentokrát velmi diskutabilní problém popření identity v rámci sociálního prostředí.

O dalším vývoji budeme jistě brzy informováni. Lagercrantz má smlouvu i na díl šestý. Milénum bude ještě dlouho vrhat svůj stín, alespoň dokud ho budou čtenáři číst. Nebo dokud to bude Lagercrantze bavit? A i kdyby ne…

David Lagercrantz: Muž, který hledal svůj stín (Mannen som sökte sin skugga). V překladu Azity Haidarové vydalo nakladatelství Host, Brno, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...