Recenze: Ohlédnutí modré ještěrky aneb Skryté proudy české hudby

Bilanční kompilace Vertikal & Horizont, jíž se vydavatelství Blue Lizard Records ohlíží za dvaceti lety činnosti, nabízí nejen výtečné, leckdy již nesehnatelné nahrávky, ale zároveň přibližuje scénu stojící neprávem stranou většího zájmu. Za vydavatelstvím „modré ještěrky“ stojí jediný člověk, hudebník Michal Kořán, vedle jeho nahrávek ale album představuje další výrazné umělecké osobnosti. S Kořánem se současně pojí i jiné dva nedávno vydané a pozoruhodné tituly.

Jejich dílo stojí stranou pozornosti hudebních médií i většiny posluchačů, i když předem nutno dodat, že v hudbě prezentované na albech Blue Lizard Records vědomě absentují jakékoli žebříčkové mainstreamové aspirace, zkrátka není podbízivá. Což neznamená, že by se jednalo o jakési umění pro umění, to ani náhodou – jen si prostě delší, hypnoticky se rozvíjející zvukové plochy asi těžko budete prozpěvovat ve sprše.

Za „modrou ještěrkou“ stojí Michal Kořán, hráč na klávesy, kytary a různé elektronické nástroje, osobnost dostatečně známá z okruhu ambientní a improvizované hudby, člen řady takto zaměřených souborů. Pochopitelně tedy na výběru najdeme jeho vlastní nahrávky, a to jak pod jeho jménem, tak pod projektem Kora et le Mechanix či v různých jiných seskupeních.

Vedle „kořánovských“ nahrávek ale slyšíme i nahrávky dalších výrazných hudebních osobností, jako třeba kytaristy Pavla Richtera, veterána české alternativní scény, Marka Šebelky či souboru Orloj snivců. Všechny pak spojuje, velice obecně řečeno, zájem o zvuk jako takový, o jeho kvality a působení, jeho rozprostření se v okolním prostředí. A jedno je nutné zdůraznit: nejedná se, a to v žádném případě, o nějakou verzi tak zprofanovaného žánru new age!

Blue Lizard: Vertikal CD1
Zdroj: Blue Lizard

Již první skladba výběru, Ranní píseň, již živě nahráli Richter s Kořánem, může sloužit jako jakési motto celé kompilace – dlouhé zvukové plochy se vzájemně prolínají, prostupují, punktované rozkládanými akordy kláves či znělými motivy kytary, celkově pak posluchače vtahují do světa „jiné“ hudby. Hudby, jež jakoby se nikam nevyvíjela, nepostupovala, „jen“ existovala. Ale pozor, je zde ono „jakoby“.

Podobně jako třeba v nahrávce Píseň Kořánova bratra Jaroslava, hrajícího na šumavskou citeru, a kytaristy Benedikta – opět se můžeme nořit do přediva tónů, jež se odkudsi vynoří, zazní, a opět se ztrácí. A napadají v souvislosti s touho nahrávku spřízněné skladby písničkáře Oldy Janoty… Ve skladbě Žlutý Nikl pak zazní vedle zvukových ploch Michala Kořána i „hlasová performance“ výtvarníka a svérázného hudebníka Petra Nikla.

Michal Kořán velice zajímavou kompilaci svého vydavatelství rozdělil na dvě části, první, Vertikal, je k mání jako CD, druhá, Horizont, je ke stažení na stránce Bluelizard.bandcamp. Oba díly lze vnímat i jako pozvánku k další produkci Blue Lizard.

Zapomenutý orchestr země snivců

Se jménem Michala Kořána se pojí i další dva nedávno vydané tituly. Prvním je album se střízlivým názvem 25 let, které nabízí záznam jubilejního koncertu souboru Zapomenutý orchestr země snivců – ten patří k těm, o nichž se sice ví, pochvalně píše, nahrávky ovšem neexistují. Až tedy nyní, po pětadvaceti letech, debut. Těžko říct, co za absencí nahrávek opravdu zajímavého, ničím nevázaného kolektivu hledat, zdali nezájem vydavatelů či spíše soustředění se na provozování hudby, vzpouzející se nějaké soustředěné studiové práci. Ať už je to jak chce, je to škoda.

Zapomenutý orchestr země snivců / 25 let
Zdroj: Polí5/Michal Kořán

Jak totiž ukazuje koncertní album, i hudbu zcela improvizovanou lze na něj přenést bez ztráty napětí, kontextu i posluchačské atraktivnosti. Ostatně, v zahraničí bychom pro to nalezli mnoho potvrzujících příkladů, a to ve všech hudebních žánrech. A jak čteme přímo na albu, „hudba orchestru je měnící se počasí. Záleží na obsazení, zvuku a náladě hráčů. Je to výlet májovým počasím na louce, v lese, ulicích, domovech, nádražích, kdekoli… Orchestr se zapomněl.“

Album samotné je rozděleno do pětadvaceti částí (za každý rok jedna?), jež ovšem do sebe zapadají skutečně bezešvě, a je jedno, zdali bylo v záznamu nějak stříháno. Spíše ale ne, což samozřejmě slouží ještě více souboru ke cti. A přestože na malém pódiu klubu Kaštan stálo celkem jednadvacet hudebníků (škoda, že ne pětadvacet), všichni nacházejí společnou hudební řeč. Přesněji, společné vyjádření, protože jak píší sami hudebníci: „Zapomenutý orchestr země snivců je experiment. Jde o hudební fórum, v němž každý improvizuje to své tak, aby co nejméně rušil druhého, nejlépe, aby se našla společná řeč a duch.“

Jak těžké je uvést tato slova do praxe, ví nejlépe každý, kdo se kdy o skupinovou hudební improvizaci pokusil, snadno totiž může dojít k beztvarosti, skutečnému zmatení, či překřikování jednoho druhým.

Nic z toho ovšem na nahrávce neslyšíme, klidné, až meditativní pasáže s modifikovanými ženskými hlasy, ani ne tak zpívajícími, jako spíše znícími, se plynule přelévají do extatičtější polohy, přidávají se další nástroje, odmlčují se – vše ale s jediným cílem: již zmíněné společné řeči. A to řeči takové, jež zní skutečně libě. Vstřícně. A pro ty, jež chtějí zažít koncert úplný, existuje záznam, obohacený vizuální složkou – Zapomenutý orchestr země snivců totiž často pracuje i s obrazovou či filmovou projekcí.

Hudba v otevřené krajině

V souvislosti s tímto albem nelze nezmínit další desku, Soundscapes Eternity, Landscape Anthropology and Evening Gods of Railroad Crossing, pod níž je podepsáno duo Kora et le Mechanix, tvořené Filipem Homolou a Michalem Kořánem. Právě ten patří, spolu s bratrem Jaroslavem a Markem Šebelkou, k zakladatelům Zapomenutého orchestru země snivců.

Kora et le Mechanix / Soundscapes Eternity, Landscape Anthropology and Evening Gods of Railroad Crossings
Zdroj: Blue Lizard

Album přináší – ve třech rozsáhlých celcích, jejichž názvy tvoří titul alba – terénní nahrávky pořízené v roce 1988 v otevřené krajině. Hudebníci je doplnili studiovými i terénními nahrávkami z letošního léta. A opět slyšíme hudbu – ano, hudbou přeci může být i zpěv ptáků a další autentické zvuky – jež plyne jaksi samovolně, proměňuje se, obklopuje nás. Přesně jako ony zvuky přírody a nakonec vlastně všechny zvuky.

V souvislosti se všemi Kořánovými nahrávkami, které charakterizuje neustálé hledání, je třeba zdůraznit jedno: nejde o nějaké zprofanované hledání za každou cenu, ono hledání pro hledání, pro uspokojování ega. Naopak, za všemi Kořánovými projekty (například Orloj snivců, tvořený bratry Kořánovými, či deskami vydávanými pod jeho jménem, viz kompilace Blue Lizard Records) cítíme jasnou pokoru – před zvukem, před tím, co vytváří, a samozřejmě i před posluchačem samotným.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...