Recenze: Obézní Purity by potřebovala vyčistit

Velká očekávání zpravidla přinášejí velká zklamání. Obézní román Purity amerického spisovatele Jonathana Franzena (*1959) bohužel k takovým zážitkům patří. Nekonečné opisy nudných scenerií doplňují třaskavě únavné dialogy, jež mají navíc vysokou ambici vyprávět něco o horké světové současnosti. Naprostý umělecký propadák!

Přiznávám, že až do poloviny této hutné nastavované kaše, jejímž ústředním tématem není nějaký prací prášek, jak může sugerovat název, ale mladá dívka přezdívaná Pip (vlastním jménem Purity), jsem nerozuměl, co přivedlo autora, ověnčeného velkými cenami, k takovému vyčerpávajícímu výkonu.

Jistě, pokud milujete jeho dvě podobně rozsáhlé opusy – Svoboda (2010, č. 2013) a Rozhřešení (2001, č. 2004) – nebudete možná souhlasit. Účelem ale není čtenáře odrazovat, spíše na toto nebezpečí upozornit. Autor, o jehož renomé není pochyb, se evidentně rozhodl sepsat další magistrální a epochální dílo. Kdo by neusiloval o velký americký román?

Bohužel tato ambice brání v zásadním vnímání, o něž (jak se přiznal v jednom rozhovoru) se vždy snaží, vztahu mezi spisovatelem a čtenářem. Není právě přátelský. Od první strany je totiž zřejmé, že se nám snaží autor vlichotit něčím, co bude mít zásadní ingredience americké literatury: totiž silné a kontrastní postavy, detailní popisy krajiny a sociálního prostředí, překvapivé zápletky a nakonec – zničující katarzi.

O snaze tu není sporu. Duše ale přitom doslova volá zoufale o pomoc. Proč tohle vše, prosím, nemůže být o polovinu tenčí?

Něco jako Lisbeth

Jedna z postav, jež se usilovně snaží získat si naši přízeň, je v zásadě postavou hlavní. Zmíněná Purity, která dala název románu, je něco jako Lisbeth Salanderová z trilogie (a jejího pokračování) megaúspěšného severského hitu Milénium.

Mladá a vykořeněná pracuje pro marketingovou společnost a žije ve squatu mezi anarchisty. Zlom v jejím osudu nastane ve chvíli, kdy potkává jistou Anabel, nekonvenční a odhodlanou dceru zbrojního miliardáře, jež ji naverbuje do hackerské společnosti Sunlight, vedené internetovým guru jménem Andreas Wolf.

Dívka, jež bojuje nejen se svými pudy, ale i sociálně vykořeněnou matkou, se rozhodne nabídku přijmout navzdory tomu, že se Wolfova centrála nachází uprostřed bolivijského pralesa.

Proč ne, řeknete si možná, zvláště když vlčáka Wolfa, bývalého uprchlíka z východního Německa, provází pověst sexuálního zvrhlíka. Nemyslete přitom, prosím, na Juliana Assange! Wolf přece přišel z nudné DDR (a proto tu bude i trochu o té Stasi). To přece nikdo nemůže odmítnout, zvláště když má Pip šanci splatit studentskou půjčku, která z jejího dosavadního života učinila otrocké závaží v žoldu turbulentního velkokapitalismu.

Labyrint světa, tápání v srdci

Ano, Franzen tne přímo do nejžhavější současnosti (pomáhá si k tomu historizujícími flashbacky), v níž vládne internet a média se hemží krutými (a veskrze paranoidními) spiknutími. Sociální patologie vztahů v labyrintu dnešního globalizovaného světa! Purity ale nehledá jen novou sexuální zkušenost ani toliko způsob, jak změnit svět k lepšímu, nýbrž především svého otce, jehož nám její bláznivá matka upřela. Podaří se jí to? Jak jí v tom pomůže Andreas? A co novinář Tom? Jak to ale zvládne žárlivá Leila?

Franzen před námi předestírá prohnilý, o to více efektní svět propojené sociálně-politické dekadence, jež se řítí do nevyhnutelné zkázy. Zajímají vás tajemné výpůjčky nukleárních hlavic? Toužíte po cunnilingu? I to vám americký spisovatel poskytne. Musíte ale vydržet kaskády vybroušených dialogů a myšlenkových pochodů – a především, pozor, nenechat se hned tak brzy unavit!

Svět plný lží a falešných identit máme již dávno pod kůží. S Jonathanem Franzenem ovšem nyní získává i český čtenář unikátní možnost vydrhnout si ji spisovatelským lektvarem Purity, čítajícím pouhých 540 stran! Najde Pip svého otce? Vykonat pro to musí mnoho nebezpečných úkonů a nesvede je bez tápání (tak dojemně juvenilních, že začnete sami váhat, proč jste vlastně nepřistoupili na autorovu upřímnou snahu vás ohromit).

Cesta Franzenovým civilizačním románem Purity je trnitá, lusthauzu srdce ale jde nakonec dosáhnout – navzdory nepřízni počasí hned na několika světadílech. Jen to vyžaduje značné sebezapření, čistou mysl a neskrývaně vášnivý sebezpyt duše hodný doktora Freuda.

Jonathan Franzen: Purity. V překladu Lucie Mikolajkové vydalo nakladatelství Zlín, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
před 4 hhodinami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 17 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
včera v 00:14

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
28. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026
Načítání...