Recenze: Na Zmenšování s Mattem Damonem opravdu není nic velkého

Festivalové publikum v Benátkách snímku Zmenšování aplaudovalo, recenze hledající zásadní poselství pro nepoučitelné lidstvo ho chválí, návštěvníci artových filmových klubů o něm mohou vést diskurs v duchu Metzova imaginárního signifikantu a environmentalisté ho předepisovat jako povinné školní představení. Proč ne. Ale bezbranný divák, který vyrazí do multiplexu, bude jen unaveně zírat, jak zmenšení lidé předstírají, že chtějí zachránit přelidněnou planetu, ovšem ve skutečnosti chtějí urvat luxusnější život.

Ponechme stranou účelovou výchozí tezi, konstatující, že „příčinou všech dnešních katastrof je přelidnění“ a jedinou humánní záchranou lidstva je, aby se scvrklo zhruba na 0,0364 % své současné hmotnosti a objemu.

Nešťourejme se v tom, zda více místa, které bude tím pádem na této planetě, je zárukou toho, že se v komunitách lidských pidižvíků, kterým stačí menší domy, menší mobily, menší tenisové rakety, menší příděly potravy atd., bude automaticky žít lépe, radostněji a luxusněji. S jistým sebezapřením a snahou být k tomuhle filmu vstřícní se tohle dá (když to zapijete kvalitní režnou) ještě spolknout.

Klíčové je, jak tenhle originální námět filmařsky přetavit do satirické sci-fi dramedy z nedaleké budoucnosti, odkud a kam vést děj, jaký mu dát smysl a kam nasměrovat pointu. Nic triviálního, řekl bych, ale jestli by to mohl někdo zvládnout, pak mistr obyčejně neobyčejných opusů, oscarový režisér a scenárista Alexander Payne (Bokovka, Děti moje).

Kristen Wiigová, Matt Damon
Zdroj: CinemArt

Leisureland, země zaslíbená

Chce to restart a nový začátek platí ovšem bohužel nejen o osudu lidstva, ale i o Paynově lehce bizarním, mírně absurdním a zvláštním způsobem odtažitém spektáklu, který se mu poté, co se nechal přejet jeho rozvleklou expozicí, rozdrolil pod rukama. Jeho hrdina Paul Safranek (Matt Damon) je dobrý člověk se zřejmě částečně českým rodokmenem, jemuž došlo, že dům snů dokáže své ženě Audrey (Kristen Wiigová) koupit jen v malém světě Leisurelandu.

A tak ji ukecal k nevratné celulární miniaturizaci, vynalezenou norskými vědci. Po ní se oba ocitnou na druhé, menší, ale lepší straně. Jenomže když začali Audrey před proměnou holit hlavu, vyměkla a možná že cukne a nechá v tom mrňavého Paula samotného. Ale jakápak samota, když je jeho sousedem král mejdanů, srbský šíbr Dusan Mirkovic (Christoph Waltz, který si roli kšeftaře a požitkáře evidentně užíval), u něhož uklízí násilně zmenšená invalidní vietnamská disidentka Ngoc Lan Tran (Hong Chau).

Malý film s velkými ambicemi

Norští vědci na to v laborce kápli, ale sociálně meditující a futuristicky fantazírující Alexander Payne se svým scenáristou Jimem Taylorem, kteří tvrdí, že i v malém světě mohou být lidé předurčeni k velkému poslání, si tentokrát vybrali time out. Zmenšování se tváří jako chytrý a všeobjímající film, jenže hodně toho naplká, ale málo řekne. Navzdory vizuálu, který nechce být pohádkový, ale reálný (kameraman Phedon Papamichael to s Paynem táhne již počtvrté), je snímek nevýrazný a mdlý, postrádající věrohodné emoce a nastolující rozporné pocity.

Docela se mi líbilo legrační „pšouknutí“, jež zavalilo únikovou chodbu k závěrečnému přežití lidstva a hodně se mi nelíbilo zamilované masírování pahýlu vietnamské disidentky. „Připadá ti, že jsi v normálním světě, ale pak ti dojde, že nejsi,“ říká se tam o pidisvětě. A vám může připadat, že jdete na výjimečný film a pak zjistíte, že to fakt není žádná pecka. Jen malý snímek, který marně usiluje o velké poselství.

Opravdu jsem chtěl, aby se mi líbil. Ale nějak to nešlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...