Recenze: Jazz In My Soul… a v dalších čtyřech reedicích

Label Indies Happy Trails znovu vydal významná, bohužel však nesehnatelná vinylová alba českého jazzu šedesátých a osmdesátých let. Jejich reedice potěší pamětníky a zároveň přibližuje důležité milníky v domácích jazzových dějinách.

Pomineme-li onu zmíněnou nedostupnost, sympatický na této nadílce je především její široký stylový rozptyl: od tradičního jazzu přes moderní či komorní jazz až k jazz-rocku a hledačské fúzi. A také vysoká umělecká kvalita všech reeditovaných titulů.

Abychom to vzali chronologicky, nejstarší nahrávky najdeme na albu Jazz In My Soul (1965) kontrabasisty a příležitostného zpěváka Luďka Hulana (1929–1979), jedné z nejdůležitějších osobností našeho poválečného jazzu. Pominout nelze ani Hulanovu neúnavnou organizační a popularizační činnost, důležitou zvláště v dobách potlačování všeho původního, autentického či nějak ideově závadného – což jazz rozhodně byl, byť v pozdějších letech se dařilo zuby cenzurního molocha obrušovat.

Luděk Hulan / Jazz In My Soul
Zdroj: Indies Happy Trails

Již první skladba, Tanec (ze svity Černý proud) jasně prokazuje Hulana jako vyzrálého autora – nezapomínejme, že se bavíme o první polovině šedesátých let – i interpreta. Z kompozice cítíme, a napovídá to i její název, inspiraci především černošským jazzem s jeho spontaneitou a živočišností. Zároveň, a to platí vlastně pro celé album, se nezapře Hulanova snaha o složitější formy, jako například v trojdílné Duši jazzového hudebníka, kdy pracuje i s mluveným slovem.

Kytarista Rudolf Dašek (1933–2013) vždy patřil k přemýšlivým hudebníkům, zároveň měl v době vydání svého prvního alba Pohádka pro Beritku (1971) za sebou úctyhodnou hudební dráhu, mimo jiné v SHQ Karla Velebného, Cellule Quintetu Laca Décziho, v západoberlínském angažmá doprovázel ty nejlepší z nejlepších…

Rudolf Dašek / Pohádka pro Beritku
Zdroj: Indies Happy Trails

K tomu připočtěme Daškovo hráčské mistrovství, ostatně vystudoval konzervatoř, a výraznou citlivost k hudebnímu výrazu – a máme v podstatě profil jeho debutového alba. Většinu skladeb si napsal sám, jeho kytara se pohybuje spíše v klidnějších, zadumanějších tempech, ale dokáže i zabouřit, viz folklorem ovlivněný Fašank II.

Traditional Jazz Studio, vedené klarinetistou Pavlem Smetáčkem, se, jak naznačuje jméno souboru, zaměřoval na tradiční jazz, který uskupení ovšem nechápalo nijak pietisticky – tradici mělo nicméně natolik v krvi, že mohlo své třetí album Entomologův sen (1973) zcela pokrýt vlastními kompozicemi, o něž se rovným dílem podělili pan kapelník a klavírista Antonín Bílý.

Traditional Jazz Studio / Entomologův sen
Zdroj: Indies Happy Trails

Kompozicemi zcela svébytnými, a byť vycházejí z „tradicionalistického“ kánonu, nejsou nápodobami – jako například krásný „neworleanský“ Tail Gate Stomp. Pikantní je osud skladby Uvážu oslátko… z roku 1968. Jak se dozvídáme z dobové citace, s Bílým na ní spolupracoval student bohosloví Vratislav Brabenec a „na slovním vyjádření“ pracovali vedle Brabence další bohoslovci Pavel Rejchrt a Svatopluk Karásek. Škoda že – nejspíše kvůli pašijové tematice – neuslyšíme text stvořený pozdějšími protagonisty undergroundu.

Pražská Naima přísahala na zcela jinou inspiraci, i když jméno měla podle slavné skladby Johna Coltranea a jeho vlivy bychom jistě mohli vysledovat přinejmenším v lyrické a zároveň robustní hře saxofonisty Františka Kopa. Na debutu Naima (1986) slyšíme až na jednu výjimku (Jaromír Honzák) kompozice hráče na klávesy Zdeňka Zdeňka, vycházející jak z Coltranea, tak z produkce mnichovské značky ECM, tedy jazzu krystalicky průzračného, sofistikovaného a nepřekombinovaného.

Naima
Zdroj: Indies Happy Trails

Jistě úctyhodné, uvědomíme si mládí všech zúčastněných. A když je o tom řeč, je pozoruhodné, jaké další osobnosti se v Naimě tehdy sešly: na kontrabas hrál Jaromír Honzák, za bicími seděl Martin Šulc a na housle hostoval Martin Zbrožek – všichni jsou dnes více než uznávanými hráči naší jazzové scény, Zbrožek se prosadil i coby herec.

Brněnské jazzrockové kapele Ch.A.S.A. bohužel žádné album nevyšlo, nahrávky pořízené brněnským rozhlasem byly, příznačně, po odvysílání smazány. Naštěstí se ale dochovala kvalitní nahrávka koncertu z roku 1975, jež nyní vyšla jako Live 1975 a jež po zremasterování nemá chybu. Nejen zvukově, ale především muzikantsky.  Ch.A.S.A. (podivný název znikl z iniciál muzikantů) si sice libovala především v tehdy aktuálním jazz-rocku, najdeme u ní ale i prvky zažitého free-jazzu a inprovisingu, to hlavně u jedinečné vokalistky Mirky Křivánkové, jež díky čtyřoktávovému rozsahu dokázala vyjádřit různé polohy i nálady, zároveň však skvěle souzněla jak se šlapající rytmikou, tak s dalšími nástroji.

ch.A.S.A. / 1975 Live
Zdroj: Indies Happy Trails

V případě téhle kapely se nabízí srovnání se slavnějšími (pražskými) soubory, z něhož Brňáci vychází více než se ctí. Protože, na rozdíl třeba od takového Jazz Q, zde stále cítíme onu tak potřebnou živočišnost, a ne pouze perfektní hru. V každém případě můžeme při poslechu alba Live 1975 jen litovat, že se nahrávek téhle zajímavé skupiny nedochovalo více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...