Recenze: Infinity War vynese Avengers do filmového nebe a diváky smete ze sedadel

Deset let se na tuhle chvíli u Marvelu připravovali, nikam nechvátali a ve stylu „step by step“ představovali na filmovém plátně v samostatných příbězích superhrdiny, bez kterých by to svět už dávno schytal. Když jsme jich už pár poznali, přišly na řadu týmovky Avengers, kde tihle borci museli spojit své síly, protože agresivní záporáci byli stále silnější. A nenápadně se mezi nimi mihl i král záporáků Thanos (uklizený vzápětí pro finále). Pak v sólovkách pokračovaly story některých nosných figur, do marvelovského univerza se vřítili Strážci galaxie – a karty pro závěrečnou bitvu o všechno byly rozdány. A věřte, že Avengers: Infinity War vás ve stavu blaženého vytržení zarazí na dvě a půl hodiny do sedadel.

Svět alias MCU (Marvel Cinematic Universe) je na tom tentokrát hodně blbě. Nejmocnější bytost vesmíru Thanos se totiž dal na vražedný pochod. Jako nezastavitelný mor napadá a likviduje jednotlivé planety, neboť nese ve své hranaté palici úchylnou představu o nastolení nové rovnováhy vesmíru, kvůli které je třeba vyhubit minimálně polovinu všech živých. Aby mu to šlo lépe od jeho gigantických pracek, snaží se za každou cenu získat šest magických Kamenů nekonečna, jež kdysi do prostoru vystřelil velký třesk a které představují šest aspektů vesmíru (prostor, mysl, skutečnost, moc, čas a duši).

Když tyhle mocné krystaly shrábne, stane se neporazitelným pánem světa, o což mu vlastně šlo celou tu dobu, kdy nenápadně hnípal v ústraní. Aby to bylo ještě více v loji, tak Avengers, před časem rozděleni Občanskou válkou, nevědí, jestli jsou ještě schopni přestat do sebe vandrovat a znovu vytvořit jeden tým, který potáhne za jeden provaz (a to pokud možno jedním směrem). Jak říkám, blbá situace, kdy konec je blízko, ale právě na takové jsou tihle mega frajeři (jakkoli se zdá, že už nejsou takoví mega kámoši) zvyklí.

To tu ještě nebylo

Pod devatenáctým celovečerákem zřejmě nejvýdělečnější filmové série (více než třináct miliard se fakt počítá) jsou jako režiséři podepsaní bráchové Anthony a Joe Russoové, kteří nejsou ve světě MCU nováčky. V jejich filmografii totiž dvakrát figuruje Captain America, v epizodách: Návrat prvního Avengera a Občanská válka, v obou případech natočený podle scénářů Christophera Markuse a Stephena McFeelyho, s nimiž se (podle rčení do třetice všeho dobrého) sešli i tentokrát.

A dobře udělali! Protože takhle akčně, dějově a emočně nabušená marvelovka s kompletní partou fighterů a nečekaně „charismatickým“ záporákem tady ještě nebyla.

Chválit je bratry Russoovy třeba za odvahu, s jakou do centra dění postavili obludného digitálního záporáka (možná budete mít problém ho jenom nenávidět), a obdivovat je můžeme za to, jak tuhle gigantickou jízdu za gigantický rozpočet zvládli a že vůbec dokázali rozestavit a režijně ukoučovat všechny zúčastněné figury a dovést dlouho připravované a rafinovaně rozjeté dějové linky k jejich vyvrcholení.

Je neuvěřitelné, že nezešíleli a totálně nezlikvidovali filmového diváka, na kterého se tohle všechno řítí jako lavina. Soundtrack Alana Silvestriho k tomu všemu tvrdí atmosféru a triky, které stály majlant, jsou dokonalé.

Nekonečná válka se blíží ke konci

To, co počátkem května v roce 2008 načal Iron Man, který jako jedna z tmelících figur prochází celou sérií, bude završeno a rozčísnuto – a hrdinové buď odejdou středem, nebo je to semele. Platí to pro stále elegantního Irona Mana (Robert Downey jr.) i nabušeného Thora (Chris Hemsworth). Změněný vyšel z předchozích dílů Chris Evans (Captain America ), a to nejen tím, že má bíbra, a Mark Ruffalo má problém s tím, že ze sebe nemůže vydolovat Hulka, když je ho nejvíce zapotřebí. Zato Benedict Cumberbath (Doctor Strange) je tu často k vidění v přední linii a z Toma Hollanda alias Spider-Mana se definitivně stane Avenger.

Avengers: Infinity War
Zdroj: Falcon

Marně čekáte, kdy (a zdali vůbec) závratné tempo téhle hoňky za Kameny nekonečna zvadne. Je to ultimátní jízda, rafinovaně dávkovaná na hranici, kdy to ještě pořád stíháte, jakkoli je zřejmé, že ti, kteří mají v této sérii nakoukáno, na tom budou o něco (o dost) líp. První poločas války o přežití je za námi a do roka a do dne bude tenhle boj dokončen, aby nějaký jiný opět začal. Neboť marvelovský svět není pro slabý a dospěl na křižovatku, která rozhodne o jeho dalším osudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
před 20 mminutami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 12 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 20 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026
Načítání...