Recenze: Cukrář peče bez zábran milostný filmový zážitek

Neukecaná, nekonvenční, netradiční a téměř šeptem vyprávěná komorní miniatura o neohraničitelné lásce, nenápadně zrozené z nečekané společné ztráty a sbližujícího pocitu osamění. Tenhle odvážný filmový debut, cizelovaný v přípravě nějakých sedm let, izraelskému režisérovi Ofiru Raulu Graizerovi vyšel. Stejně jako světová premiéra na letošním festivalu v Karlových Varech, kde Cukrář vybojoval nejen divácké standing ovation, ale také Cenu Ekumenické poroty.

Všechno vlastně způsobily skvělé skořicové sušenky. Tomas je peče v malé berlínské cukrárně Kredenz, kde je na svých pravidelných služebních cestách pro svoji ženu kupuje izraelský obchodník z Jeruzaléma Oren. Toho dne, kdy začal jejich krátký příběh, ale ochutnal i Thomasův vyhlášený schwarzwaldský dort. Jak mu jednotlivá sousta lahodně tála v ústech a současně hleděl na postavu chlapeckého Tomase za pultem, oslovil ho intenzivní pocit, že by chtěl ochutnat ještě o něco víc.

A jakkoli je dělila řada historických, kulturních, náboženských i prostorových distancí (která tvoří zvláštní kolorit snímku), stali se z nich milenci, o nichž Orenova žena Anat, provozující v Jeruzalémě košer kavárnu, neměla potuchy. A bylo by to tak i zůstalo, nebýt tragické nehody, která Orenovi osudově utnula jeho berlínská gay intermezza.

A potom?

Co asi tak zbývalo truchlícímu Tomasovi, který už nemohl s milencem Orenem vést oblíbený tázací dialog typu: „Kdy jste to dělali naposled? A co přesně?“ „Položil jsem ji a políbil.“ „Kam?“ „Na ústa, na oči na šíji…“ „A potom?“ „Potom jsme se milovali.“ A po téhle konverzační předehře se zpravidla pustili do téhož. Co jiného tedy mohl Tomas udělat, nežli se rozjet do Jeruzaléma, zaklepat na dveře Anatiny kavárny a zeptat se jí, jestli nehledá někoho na výpomoc.

Cukrář
Zdroj: Pilot Film

Gay z Německa za dřezem a kuchyňským pultem v jeruzalémské kavárně, provozované nic netušící ženou jeho bývalého milence, kterou jeho práce s těstem (nejdříve zahřát a pak rozválet) začíná nepatřičně vzrušovat. Takto neskutečně (byť údajně inspirován reálným příběhem) si to scenárista a režisér Ofir Raul Graizer pro svůj autorský debut nastavil. A je až neuvěřitelné, s jakou přirozeností, přesvědčivostí a lehkostí takhle choulostivě nakombinovaný námět odvyprávěl.

Láska je láska

Města rozdělená zdí a lidi rozdělené sexuální orientací dokázal Ofir Raul Graizer včlenit do aranžmá, které je scenáristicky výmluvné, režijně empatické a herecky autentické. Tenhle citlivý, intimní a sugestivní příběh o emocích, které bouří spíše pod povrchem, sice směřuje k očekávanému, ale dokáže udržet vaši pozornost. Je to story o tom, že být sám ještě neznamená být osamělý, založená na fungujícím a vzájemně se podporujícím civilnímu výkonu ústředního hereckého tandemu.

Ten tvoří silná, se ztrátou se vyrovnávající, ale po lásce toužící vdova Anat, kterou Sarah Adlerová odehrála s přesvědčivostí ženy, která snad musela něco podobného prožít, a hlavně mlčenlivý, ale o mnohém vypovídající, koncentrovaný výkon Tima Kalkhofa, jenž zatím sbíral herecké zkušenosti hlavně v televizních projektech (zejména Tatortu).

Polibek nebo aspoň větrník

Cukrář není filmový pamlsek pro každého. Ale peče stejně tak bez zábran a otevřeně jako cudně, a to z jednoduchých ingrediencí, které netvoří melancholický kýč ani uslzenou moralitu. Je daleko více o pocitu, náhodě a náhlém rozhodnutí nežli racionální úvaze a logické nevyhnutelnosti. A vkusně zvládá i tak obtížná úskalí, jakým je originální, milostná heterosexuální scéna, prolnutá rezonujícím gay zážitkem.

Kamera tu figuruje jako citlivý svědek zaznamenávající realitu v neuspěchaných, nezřídka mlčenlivých, ale přesto výmluvných záběrech, jež nemusí dovysvětlovat přidané repliky a jednoduchá klavírní partitura suverénně zvládá soundtrackový podkres.

Možná se bere až příliš vážně a chybí tu trochu větší uvolněnost, lehkost a občas snad jen letmý úsměv, jenž by z hnětení těsta nedělal tak dramaticky osudový a existenciální akt. A možná, že po finálním záběru dostanete chuť někoho blízkého políbit nebo si dát alespoň větrník či kokosku. A to je pocit, za nějž bych rád poděkoval. A doporučil ho bez odkladu  realizovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...