Recenze: Branagh přežil novou Vraždu v Orient expresu se ctí

Na velkém filmovém plátně znovu ožívá jeden z nejslavnějších detektivních příběhů. Vraždu v Orient expresu nově vyšetřuje Kenneth Branagh, který se pustil nejen do hledání vraha v luxusním vlaku, ale i do režie. Jeho transkripce dodává snímku energii a modernější look, aniž by devastovala dobovou atmosféru.

Vražda v Orient Expresu knižně vyšla v roce 1934, podepsána je pod ní první dáma detektivky Agatha Christie. Filmoví a televizní tvůrci rádi (a většinou hůře) přepisují její literární předlohy a vtiskují konkrétní podobu jejím ikonickým hrdinům.

 A k nim nepochybně patří belgický gentleman, gurmán a roztomile sebestředný samožer, žijící v londýnském Whitehaven Mansions, elegantní, výstřední, precizní a neomylný rozplétač těch nejsložitějších zločinů Hercule Poirot, na jehož šedé buňky mozkové nikdo nemá.

Slavný detektiv a slavný vlak

Prvním filmovým Poirotem se v roce 1931 stal (ve srovnání s literární dikcí až příliš fešácký) Austin Trevor, který ve snímku Alibi za nějakých sedmdesát pět minut filmového času vyřešil vraždu Rogera Ackroyda. A pak přišli další (třeba Tony Randall a Peter Ustinov), mezi nimiž svítí dvě jména: Albert Finney, jenž v roce 1974 řešil Vraždu v Orient expresu v režii Sidneyho Lumeta a propracoval se tím až k oscarové nominaci, a David Suchet ze skvělého britského seriálu, který vstoupil na televizní obrazovky v roce 1989.

David Suchet jako Hercule Poirot
Zdroj: ČT

Zdálo se, že po něm už nikdo další nemá nárok. Jenomže to neznáte Kennetha Branagha, který má rád nové výzvy stejně jako filmové přepisy klasiků. A tak u peronu istanbulského nádraží Sirkeci čeká znovu slavná vlaková souprava, v níž už cestovali monarchové, milionáři, diplomaté, politici, umělci i špioni, včetně Jamese Bonda (Srdečné pozdravy z Ruska). A své si v něm užil i zneužitý Sherlock Holmes (Sherlock Holmes ve Vídni).

Akčnější a více cool

Tentokrát vagon první třídy vykoupila zdánlivě nesourodá společnost, která postaví Hercula Poirota před jedno z nejtěžších dilemat jeho detektivní kariéry. Každý z cestujících má nějaký důvod, každý z nich má nějaký příběh, každý z nich bude zanedlouho podezřelý z vraždy.  A přestože většina diváků dobře ví, kdo, proč a kým, nebudou se nudit.

Vražda v Orient expresu (2017, režie: Kenneth Branagh)
Zdroj: CinemArt

Tahle nová adaptace slavné předlohy totiž nabízí to, co jí sluší, to jest oldschoolový styl, velkorysou výpravu, až marnotratně hvězdný casting, elitního režiséra a respekt k literární předloze. Když vám tohle garantuje režisér a herec Kenneth Branagh a producent Ridley Scott, tak to nemůže dopadnout špatně.

Všestranný Branagh již dokázal, že jako režisér umí nejen Shakespeara (Hamlet, Jak se vám líbí), ale i komiksovku (Thor) nebo pohádku (Popelka). Detektivní klasiku točí jako pompézně okázalý a velkoryse marnotratný spektákl, jenž má na dialogovku (kterou ve své podstatě je) velmi slušné tempo, oživené příležitostnou akcí a přenesením dílčí části děje do exteriéru.

Vizuál je oslňující a casting snový. Je tu na co se dívat a ten pohled je příjemný a zábavný – a je tu čeho litovat, neboť hvězdy, které samy utáhnou celý film (Penélope Cruzová, Willem Dafoe, Judi Denchová, Johnny Depp nebo Michelle Pfeifferová), tu vzhledem ke svému počtu mají jen omezený prostor na prezentaci svých figur.

Vévodí jim Branaghův Poirot, jemuž všichni s respektem uhýbají z cesty, možná proto, že je akčnější a více cool, než bývalo zvykem, a jehož mega knír naznačuje, že tohle je opus, na kterém se opravdu nešetřilo. Rád se půjdu podívat, jak si poradí s vraždou na Nilu, jak se v závěru slibuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...