Raději zešílet na divadle. Z knih na prkna se nově dostal McEwan, Smrtholka i šumavští poustevníci

Divadlo si dobře rozumí s literaturou, potvrzují novinky tuzemských scén. Do repertoárů po prázdninách přibyla nová nastudování, nebo dokonce premiérové dramatizace literárních děl. Jak už klasické nebo přinejmenším známé tituly, třeba Tři mušketýři nebo Postřižiny, tak knihy ze současné literatury. Na divadelní prkna se tak dostávají rozhovory se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině či ve světové premiéře McEwanův román Skořápka.

Tři mušketýři (Městské divadlo Kladno)

V Městském divadle Kladno se Tři mušketýři musí vypořádat s milostnými dobrodružstvími i politickými pletichami. Klasický román Alexandra Dumase staršího nastudovala kladenská scéna v nové dramatizaci amerického autora Kena Ludwiga. „Je také autorem dramatizace Vraždy v Orient Expresu kterou má Městské divadlo Kladno momentálně na repertoáru,“ připomíná Dagmar Brandlová z PR oddělení divadla.

Dramatizace podle ní věrně zachycuje ducha původní románové předlohy, i když si Ludwig známý příběh trochu upravil. Hlavními hodnotami zůstávají odvaha, přátelství, hrdost a čest, s nimiž tři mušketýři a jeden drzý Gaskoněc přispěchají na pomoc královně.

Mušketýry ztvární Michael Vykus a Kryštof Dvořáček, role Aramise patří hostujícímu Ondřeji Novákovi. D´Artagnana si zahraje Tomáš V. Hron. Novinka je první kladenskou inscenací režiséra Šimona Dominka, který se zároveň ujal překladu dramatizace.

Román z dob Francie sedmnáctého století zapadá do dramaturgie aktuální sezony, jejímž podtitulem je „odvaha srdce“. S touto nálepkou v Kladně chystají mimo jiné i divadelní verzi další literární klasiky – Anny Kareniny. Premiéra milostného dramatu je v plánu na prosinec.

Honzlová (Divadlo Rokoko v Praze)

Zdena Salivarová je zapsána hlavně jako manželka spisovatele Josefa Škvoreckého, s nímž založila v Torontu exilové nakladatelství '68 Publishers. Méně se zmiňuje, že je také sama spisovatelkou. Ještě v Československu začala psát román Honzlová, který vyšel ale až v exilu. Adaptaci výrazně autobiografického příběhu připravilo pražské Divadlo Rokoko.

Jana Honzlová je jméno hlavní hrdinky. Jednadvacetileté dívky, která v parném létě musí trčet v Praze, v kanceláři souboru písní a tanců. Píšou se padesátá léta a jako kádrově naprosto nevyhovující nemohla s ansámblem odjet na vystoupení do zahraničí. Její otec emigroval, bratr slouží na vojně u „pétepáků“, další bratr za pokus o útěk fárá v Jáchymově. Jana je živitelkou torza rodiny, žijící v rozpadajícím se karlínském činžáku. Přesto si udržuje ironický nadhled, chuť do života i zvídavost, jenže udavači, kariéristé a státní bezpečnost ji pomalu dusí.

Rokoko mělo hru připravenou, v jiném tvůrčím týmu, už před vypuknutím pandemie. Nyní ji uvádí v režii Jakuba Nvoty. Do hlavní role byla obsazena Beáta Kaňoková. Autorka románu Zdena Salivarová, který na konci října oslaví osmaosmdesát let, zmínila, že by ráda přijela na některou z repríz.

Honzlová (Divadlo Rokoko)
Zdroj: Městská divadla pražská

Skořápka (Divadlo Petra Bezruče v Ostravě)

Ostravští Bezruči ve světové premiéře uvedli dramatizaci románu Iana McEwana Skořápka. „Ian McEwan patří k nejznámějším britským i světovým prozaikům současnosti. K jeho nejproslulejším dílům patří román Betonová zahrada, díky kterému si, společně ještě s dalšími romány, vysloužil přízvisko básník perverze. K tomuto označení mu dopomohla témata, jako je pedofilie, incest a otevřené násilí,“ připomíná mluvčí divadla Marcela Bednaříková.

Skořápku vydal McEwan před pěti lety. Moderní hamletovská parafráze je vyprávěna z pohledu nenarozeného dítěte. „Ještě nenarozený Hamlet glosuje nejenom stav dnešní společnosti, ale současně se snaží přijít na kloub detektivní zápletce. Hra tak má silný tragikomický ráz,“ rozvedla mluvčí.

Inscenaci uvádí Divadlo Petra Bezruče ve spolupráci se souborem Spitfire Company, o režii se dělí Petr Boháč a Miřenka Čechová.

Skořápka (Divadlo Petra Bezruče)
Zdroj: Divadlo Petra Bezruče

Obsluhoval jsem anglického krále (Divadlo F. X. Šaldy v Liberci)

 V libereckém Divadle F. X. Šaldy sáhli po novele Obsluhoval jsem anglického krále. V létě 1971 ji napsal Bohumil Hrabal během tří týdnů na své chatě v Kersku. Kniha i hra jsou příběhem pikolíka, který jde za svým velkým snem a touží po bohatství, uznání ve své profesi i milující ženě.

Jeho vzpomínky na to, jak se „neuvěřitelné stalo skutkem“, jsou vypravěčským putováním po dějinách minulého století: od první republiky přes druhou světovou válku až k budování socialismu. Hrabal vycházel z vyprávění přátel. Sám prostředí restaurací poznal už v dětství, kdy po nich jezdil s otcem jako správcem pivovaru.

Inscenace Obsluhoval jsem anglického krále otevírala před dvaatřiceti lety v Šaldově divadle malou scénu. Režisér tehdejšího nastudování Petr Palouš se ujal režie i tentokrát. Upozorňuje ale, že nevznikla kopie. Z původního obsazení zůstal Václav Helšus. Stejně jako před více než třiceti lety hraje „nejstarší verzi“ hlavního hrdiny. V rolích pikolíků se objeví také Tomáš Váhala a Ondřej Kolín.

Obsluhoval jsem anglického krále (Divadlo F. X. Šaldy)
Zdroj: Obsluhoval jsem anglického krále/Roman Dobeš

Postřižiny (Horácké divadlo v Jihlavě)

Pro Hrabala se rozhodli i v Horáckém divadle Jihlava, kde hrají jeho Postřižiny. „Postřižiny jsou neodmyslitelně spjaty s Vysočinou, nejen natáčením nezapomenutelného Menzelova filmu v Dalešickém pivovaru a v Počátkách, ale také raným dětstvím spisovatele Bohumila Hrabala v Polné,“ připomínají inscenátoři.

Jejich původním záměrem bylo napsat podle Hrabalovy předlohy vlastní text. Nakonec si ale vybrali dramatizaci Jiřího Janků a Petra Svojtky z roku 2008.

Roli správce pivovaru Francina ztvární Zbyšek Humpolec, jeho ženu Maryšku bude hrát Sára Venclovská. Roli Francinova bratra Pepina svěřil režisér Michal Skočovský Josefu Kunderovi. „Do role Pepina jsem obsadil výrazně staršího člověka, než je Francin. Přišlo mi to vtipné,“ poznamenává Skočovský.

Divadlo už při přípravě inscenace počítalo s možností, že do provozu opět zasáhnou opatření proti covidu-19. Scéna je proto vytvořena jako mobilní, aby ji bylo možné v případě nutnosti postavit venku.

Postřižiny (Horácké divadlo)
Zdroj: Horácké divadlo

Smrtholka (A studio Rubín v Praze)

Sezonu s podtitulem „závislosti“ otevřelo pražské A studio Rubín českou premiérou inscenace Smrtholka. Vyprávění o mladé ženě vyrovnávající se s tragickou ztrátou blízké osoby se opírá o stejnojmenný román Lucie Faulerové. S nápadem na dramatizaci přišla Anita Krausová, která zároveň hraje hlavní roli.

„Je to příběh sester, příběh ztráty, je to velká love story, ale i příběh velké touhy po životě a velké snahy to všechno zvládnout přežít a prožít,“ prozradila, co ji na románu zaujalo. Faulerová za svůj druhý literární počin obdržela Magnesii Literu a získala také Cenu Evropské unie za literaturu.

„Pracujeme s motivy knihy, ale od její formy a literárnosti se odpoutáváme, čímž vzniká svébytné scénické dílo. Stejně jako kniha je i náš scénář několikavrstevnatý. Najdeme v něm cestu do minulosti, do dospívání dvou sester na maloměstě, do statistik sebevražd i příběh o hledání smyslu života,“ dodává k divadelnímu zpracování režisérka Lucie Ferenzová.

Nahrávám video

Raději zešílet v divočině (Husa na provázku v Brně)

Brněnské divadlo Husa na provázku dnes rozšířilo svůj repertoár o inscenaci Raději zešílet v divočině. Stejnojmenná kniha publicisty Aleše Palána zachycuje osudy samotářů, kteří se rozhodli žít stranou civilizace. Inscenace čerpala i z Palánovy další knihy rozhovorů Jako v nebi, jenže jinak, oceněné Magnesií Literou. První titul sám o sobě byl prý jako divadelní předloha příliš temný.

V inscenaci účinkuje prakticky celý soubor, jednotlivé figury více či méně odpovídají knižním předobrazům. Brněnští divadelníci k nim připojili ještě amerického filosofa Henryho Davida Thoreaua, který v devatenáctém století odešel do lesů, aby přemýšlel o údělu moderního člověka.

„Inscenace se ptá na to, proč se knihy o útěku do divočiny stávají bestsellery, co nás vede k snění o útěku z civilizace a jestli nám zrovna lidi, kteří nechtějí být slyšet, kteří utekli na okraj, nenabízejí odpovědi na to co dělat, abychom uprostřed města nezešíleli,“ uvedl umělecký šéf Husy na provázku, dramaturg a jeden z autorů Martin Sládeček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...