Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.

Na americkou Akademii filmového umění a věd, která Oscary uděluje, se obrátila Ruská rada pro lidská práva působící při kremelském vládci Vladimiru Putinovi. Žádá, aby americká filmová akademie prověřila, zda je dílo v souladu s etickými a právními normami uplatňovanými při udělování cen. Svůj nesouhlas s dokumentem a jeho oceněním adresovala rada i generálnímu řediteli UNESCO, tedy organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu. Má za to, že „při tvorbě a distribuci filmu byly porušeny mezinárodní standardy ochrany práv dítěte“.

Podle rady byly záběry nezletilých použity bez souhlasu rodičů či zákonných zástupců dětí, ti se prý obrátili na ruské úřady, aby chránili práva svých potomků. Navíc mělo jít o záznam školních aktivit pro potřeby vzdělávání, ne pro „komerční účely“.

Čeští producenti Alžběta Karásková a Radovan Síbrt ujišťují, že dokument vznikl podle nejvyšších standardů dokumentární tvorby. „Celý proces vzniku filmu byl po právní i etické stránce pod pečlivým dohledem mezinárodních odborníků. Při práci v prostředí nesvobody a represivního režimu je primárním etickým standardem ochrana bezpečnosti všech zúčastněných, tedy i dětí a jejich rodin,“ uvedli.

Pan Nikdo proti Putinovi
Zdroj: Bontonfilm/Pavel Talankin

Dodali, že ruská tvrzení odrážejí všudypřítomnou propagandu v zemi a snahu tamního režimu odvádět pozornost od skutečných problémů. Producenti také uvedli, že snahou tvůrců filmu bylo, aby aktéři nebyli vystaveni riziku postihu ze strany státní moci, a zároveň se snažili naplnit veřejný zájem na odhalení pravdy o zneužívání nezletilých k propagandě.

Ruské státní agentury Oscara pro film ignorovaly

Zpráva ruské rady byla podle agentury AFP první oficiální reakcí Moskvy na tento dokument. „Ten film jsem neviděl,“ tvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí poté, co snímek obdržel Oscara. V přehledu výsledků, zveřejněných ruskými státními agenturami, chyběl. Uvádí to kremelským režimem kritizovaný, původně ruský zpravodajský server Meduza.

Pokud už se na oficiálních ruských webech či sociálních sítích zmínka o filmu objevila, informovala o něm podle severu Novaja Gazeta Evropa jako o snímku, který „pojednává o změnách v ruské škole, k nimž došlo po zahájení speciální vojenské operace“, a ve kterém „jsou kritizovány kroky ruských úřadů směřující ke kontrole veřejného mínění“. Propagandistický konzervativní deník Cargrad dokonce publikoval článek s titulkem „Film o prezidentovi Vladimiru Putinovi získal Oscara“, ale následně ho smazal.

Případně se o filmu psalo jako o „protiruském“. „I o mně se mluví jako o zrádci, ale chtěl bych říct, že můžeš milovat svoji zemi, ale máš právo nemít rád lidi, kteří tu zemi vedou. A pro ruskou propagandu je něco takového zločinem, protože oni dělají rovnítko mezi láskou k Rusku a láskou k Putinovi,“ uvedl v Událostech, komentářích režisér a jeden z protagonistů dokumentu Pavel Talankin.

Učitel, který nechtěl být součástí propagandy

Právě Talankin záběry do filmu pořídil v době, kdy pracoval jako učitel v ruském městě Karabaš. V době vojenské agrese vůči Ukrajině byl pověřen zavedením nového válečného vzdělávacího plánu obsahujícího speciální lekce a organizování propagandistických akcí. Rozhodl se dokumentovat nejen státem nařízené aktivity, ale i ostatní dění ve škole a mimo ni.

Natočený materiál se mu podařilo dostat ze země, kterou následně opustil i on a v současnosti žije v Česku. Českou koprodukci má i výsledný dokument, který vznikl ještě ve spolupráci s režisérem Davidem Borensteinem, americkým filmařem žijícím v Dánsku.

Pavel Talankin v dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi
Zdroj: Bontonfilm/František Svatoš

Zahraniční recenze povětšinou vyzdvihují Pašovu, jak je učitel zdrobněle oslovován, odvahu a oceňují přímé svědectví o propagandistickém formování školáků, kteří se v budoucnu mohou stát vojáky vyslanými Ruskem na frontu. Ale třeba kritika z britského deníku The Independent zarazilo, že Talankinem pořízené záběry spíše než vzdor ukazují lhostejnost a poslušnost vůči putinovské politice, což přispívá k udržení režimu.

Málo vzdoru, málo řečí o Ukrajině, vadí některým Ukrajincům

Dostatečnou snahu o odpor ve filmu postrádá například i reportérka listu Kyiv Independent. Tu – podobně jako další ukrajinské diváky – udivilo, že Talankin omlouvá přístup svého učitelského kolegy, horlivého propagátora státem schváleného učebního plánu, který opakuje kremelské narativy o hladu na Západě a oprávněnosti ruské invaze na Ukrajinu. Talankin pedagogovo přitakávání režimu vysvětluje jako výsledek vymývání mozků propagandou.

Autorce článku ale nepřijde správné, aby z podobných učitelů režisér dělal „rukojmí systému“, jakkoliv si je prý na základě své novinářské práce vědoma, jak „agresivní a systematické mohou být kroky Ruska ve školství“. Obává se, že takový pohled oslabuje nutnost hovořit o kolektivní odpovědnosti ruského národa a jeho dluzích vůči Ukrajincům.

Kritické ukrajinské hlasy rovněž postrádaly zmínku o Ukrajině jak ve filmu, tak v projevu tvůrců při přebírání ceny Oscar. „Projev byl velmi vágní – o válkách obecně, ale o žádné konkrétní válce. Tento postoj zbavuje odpovědnosti Rusko, Putina, Kreml a obyčejné Rusy, kteří tyto rozkazy plní,“ míní například novinářka a mediální poradkyně v americké organizace Razom for Ukraine Kateryna Lisunova.

Pan Nikdo proti Putinovi
Zdroj: Bontonfilm/Pavel Talankin

Podobné ohlasy se objevily už poté, co snímek Pan Nikdo proti Putinovi získal britskou filmovou cenu BAFTA. Zatímco dokument 2000 metrů do Andrijivky o bitvě o strategicky významnou vesnici na východě Ukrajiny zůstal bez ceny. Podle ukrajinského zpravodajského webu Kanál 24 to mnozí vnímají jako nebezpečné posunutí důrazu od příběhů obětí války k příběhům „Rusů, kteří údajně trpí kvůli systému“.

Zmíněný snímek z Andrijivky natočil Mstyslav Černov, předloňský vítěz dokumentárního Oscara za snímek 20 dní v Mariupolu.

Snímek Pan Nikdo proti Putinovi má za sebou uvedení na řadě zahraničních festivalů, cenu má už ze Sundance, a loni v listopadu ho promítala i tuzemská kina. Česká televize oscarový snímek, na němž se podílela, ve svém vysílání nabídne 5. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Svěrák je ikonou. Oslavu devadesátin přenáší skoro dvě stovky kin

Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého díla Zdeňka Svěráka. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Výroky z jeho dílny se staly národními pořekadly, stejně jako zlidověly texty mnoha jeho písní. Pořád hraje ve vyprodaném divadle. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslaví speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku pak budou moci Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
před 4 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
před 9 hhodinami

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
včera v 16:28

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
včera v 14:00

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
včera v 13:58

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
včera v 13:00

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
včera v 12:53

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
26. 3. 2026
Načítání...