Pritzkerovu cenu za architekturu obdržel „outsider“ Chipperfield, jeho práce je vidět v Benátkách i Soulu

Laureátem Pritzkerovy ceny, nejvyššího ocenění ve světě architektury, je devětašedesátiletý Brit David Chipperfield. „V éře přílišné komercionalizace, přehnaného designu a přehánění dokáže vždy dosáhnout rovnováhy,“ uvedli o Chipperfieldových stavbách organizátoři Pritzkerovy ceny. Styl oceněného architekta podle nich čelí klimatické krizi, proměňuje sociální vztahy a oživuje města.

„Beru toto ocenění jako povzbuzení, abych i nadále zaměřoval svou pozornost nejen na podstatu architektury a její smysl, ale také na to, jak můžeme jako architekti přispět k řešení existenčních výzev v podobě klimatických změn a společenské nerovnosti,“ uvedl oceněný Chipperfield v prohlášení. 

Rodák z Londýna je znám především díky rekonstrukcím v Berlíně a Benátkách. Na benátském náměstí svatého Marka rekonstruoval Procuratie Vecchie, nejstarší z komplexu domů, než se po půltisíciletí otevřel v roce 2022 pro veřejnost. První veřejná budova v Benátkách postavená v čistě klasicistním slohu vznikla v šestnáctém století přestavbou po požáru.

Se zapojením moderní architektury do historických prostor pracoval i na berlínském Ostrově muzeí. Kromě rekonstrukce některých ze stávajících budov navrhl také novou Galerii Jamese Simona, která tvoří protiklad k pětici historických staveb ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nejdražší šatna světa, jak ji někteří Berlíňané uštěpačně označili, má fungovat jako vstupní bod na Ostrov muzeí.

Od muzea v Mexiku po hřbitov v Japonsku

Jméno Davida Chipperfielda stojí také na architektonických návrzích dalších muzeí a galerií po celém světě, podíl má například na podobě první mimoevropské pobočky Centre Pompidou v Šanghaji, Muzeu řeky a veslování v Henley nad Temží nebo muzea v Mexico City. Zájem projevil i o účast v soutěži na přestavbu vnitřních prostor Veletržního paláce, o které v roce 2016 uvažoval tehdejší šéf Národní galerie Jiří Fajt. 

Navrhl sídla společností v Soulu, Paříži či Glasgow a také hřbitov v japonské Inagawě. Když začal v osmdesátých letech pracovat na volné noze, průlom mu přinesl návrh obchodu pro japonského módního návrháře Iseeiho Mijakeho, nejprve v Japonsku, poté v Evropě. V domovské Velké Británii se prý vždy cítil jako outsider.

Uznávaný outsider

„Jako mladý architekt jste v Anglii osmdesátých let neměli žádnou šanci,“ řekl listu The Guardian. „Měli jsme Margaret Thatcherovou a prince Charlese, dvojčata negativního postoje k architektonické profesi. Své první tři stavby jsem realizoval v Japonsku, následovaly soutěže v Itálii a Německu. Upřímně řečeno, nijak se to nezměnilo. Od té doby jsem na cestách,“ dodal.

Chipperfield řídí nyní přes dvě stě zaměstnanců rozdělených mezi kanceláře v Londýně, Berlíně, Miláně a Šanghaji, ale jeho srdečním místem je Corrubedo, rybářská vesnice na severozápadě Španělska, kde vlastní několik nemovitostí a provozuje bar.

  • Pritzkerovu architektonickou cenu založili v roce 1979 podnikatel Jay Pritzker se svou ženou Cindy.
  • Laureát se nevybírá mezi firmami či ateliéry, ale jednotlivci. Pokud je jich vybráno víc, pak je to proto, že porota jejich práci vnímá jako neoddělitelně propojenou.
  • K ocenění patří bronzový medailon a 100 tisíc dolarů (2,2 miliony korun).
  • Laureáty se stali například Zaha Hadidová, Rem Koolhas či Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...