Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.

„Projekt Korzo Národní 2026 podle věcného posouzení ministerstva nesplnil podmínky konkrétní dotační výzvy, a proto mu dotace nebude poskytnuta. Nejde o politické rozhodnutí ani o zpochybnění významu oslav 17. listopadu. Jde o dodržování předem stanovených pravidel, která musí platit pro všechny žadatele stejně,“ zdůvodnil v úterý své rozhodnutí resort kultury.

Korzo Národní pořádá oslavy k výročí sametové revoluce třináct let. Uskuteční se i letošní ročník v plném rozsahu, sdělili organizátoři po neudělení dotací. Zároveň ve středu vypsali plánovanou veřejnou sbírku, k pátečnímu poledni bylo vybráno přes pět milionů korun.

Korzo Národní, oslavy 17. listopadu na Národní třídě (2025)
Zdroj: Díky, že můžem/Léa Decroix

Korzo Národní se rozhodl podpořit také Jihočeský kraj částkou 300 tisíc korun. Akce má podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (Naše Česko) celorepublikový význam, proto vyzval další samosprávy k tomu, aby se k podpoře přidaly.

Spolek uvádí, že žádost o dotaci podal v dubnu, ale rozhodnutí dorazilo až po šesti měsících, necelý měsíc před 17. listopadem. Organizátoři respektují pravomoc ministerstva dotaci neudělit, vadí jim nicméně zdlouhavý, netransparentní a nepartnerský přístup.

V roce 2023 ministerstvo kultury poskytlo podle svého vyjádření dotaci půl milionu korun, v roce 2024 to bylo 1,5 milionu korun a loni 700 tisíc korun. Projekt přitom podle úřadu opakovaně nedoporučila příslušná komise, o udělení dotací v minulých letech rozhodl tehdejší ministr kultury Martin Baxa (ODS). Ten v reakci odmítl úvahu, že podpora státu nebyla v souladu s dotačními pravidly.

88 bodů nestačilo

Podle předsedkyně spolku Báry Stárek odborná hodnoticí komise ministerstva udělila Korzu Národní letos hodnocení 88 ze 100 bodů a výslovně navrhla udělení výjimky k podpoře projektu. „Bylo to až současné politické vedení resortu, které doporučení své vlastní komise zamítlo,“ uvedla.

„Pokud někdo čerpá veřejné peníze, musí počítat s tím, že stát kontroluje, jak s nimi nakládá. Je to odpovědnost vůči daňovým poplatníkům. Z toho je dost patrné, že toto je věc, která jde mimo moji osobu. Já na ni nemám žádný vliv a nemám potřebu se nikomu mstít,“ prohlásil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy).

Nahrávám video

Poznamenal také, že pořadatelé žádostí reagovali na výzvu k dotačnímu programu, který pamatuje pouze na kulatá výročí v řádu celých desetiletí, což letošní 37. výročí událostí z roku 1989 nesplňuje.

Skandální, říká Pospíšil, podle Nerušila nelze spoléhat na dotace

Josef Nerušil z vládní SPD v pořadu Události, komentáře rovněž odmítl, že by šlo o politické rozhodnutí. Zopakoval, že spolek Díky, že můžem nesplnil podmínky pro udělení dotace už i dříve. „Komise to už v předchozím (roce) a před dvěma lety, před třemi lety vyhodnotila jako projekt, který nedoporučuje, protože samozřejmě ministerstvo kultury nastavuje nějaká kritéria a má na to plné právo. Nicméně zásahem ministra, který může nebo nemusí rozhodnutí grantové komise respektovat, nakonec ta dotace byla udělena,“ říká.

Spolek Díky, že můžem označuje za „klasickou ukázku politické neziskovky“, v jejichž případě by mělo být ministerstvo kultury při udělování dotací opatrné. „Protože tam je tenká hranice, kdy je to kultura, a když už je to politický aktivismus,“ vysvětlil. „Korzo Národní je otevřená ulice, může se jí účastnit úplně každý, kdo chce,“ namítá manažerka spolku Hana Strašáková.

Nahrávám video

„Rozhodnutí pana ministra je skandální,“ nepochybuje místopředseda opoziční TOP 09 Jiří Pospíšil. Považuje za špatný symbol, že resort neposkytne finance na „klíčový svátek této země, oslavu demokracie“. Výhrady má navíc k tomu, v jakém časovém horizontu ministerstvo žádost spolku posuzovalo. „Půl roku trvalo, než rozhodlo. Záměrně několik týdnů před konáním samotné slavnosti,“ míní.

Nerušil má za to, že organizátoři kulturních akcí by neměli automaticky spoléhat na finanční zajištění akce z veřejných peněz. „Tam by měl být základní předpoklad, že prostředky dokážeme sehnat sami, popřípadě dokážeme sehnat komerční sponzory. A příspěvek od státu nebo municipality by měl být už jen vylepšením,“ říká.

Kde končí kultura a začíná politický aktivismus

Neudělení dotace pro akci Korzo Národní je další v řadě rozhodnutí ministerstva kultury, které se setkalo s kritikou části umělecké obce. Resortu vyčítají kromě změn pravidel v udělování dotací také přijímání nové státní kulturní politiky bez účasti expertů a umělců, nařízení dotačních kontrol v nezávislých divadlech či plány na škrty v audiovizi.

Zástupci audiovize čerstvě označili plány ministra na snížení rozpočtu fondu audiovize a novelizaci audiovizuálního zákona za destabilizaci systému. Ministerstvo kultury ale považuje takové prohlášení za zbytečné, protože vláda v pondělí přerušila projednávání rozpočtu Státního fondu audiovize na rok 2027 kvůli výhradám k zákonem stanoveným mandatorním výdajům a systému automatického financování.

Nesouhlas vyvolává rovněž Klempířem nominovaná komise, která má vybrat nové vedení Národní galerie. Podle části umělecké scény se její členové nevyznají v řízení tak velké instituce.

„Ministr je tu od toho, aby hájil zájmy české kultury. Nepodezíral bych ho z toho, že by měl zlé úmysly vůči pracovníkům v kultuře. Spíše chce nastavit transparentní politiku, která by měla předně hájit daňové poplatníky, jejichž peníze to jsou,“ podotkl Nerušil. Ministerstvo kultury mluví o tom, že dotace bude nově vyhodnocovat i podle toho, zda neslouží k politickým kampaním. „Je naprosto správně, že se vyhodnocuje, zda ty peníze neslouží pro politickou kampaň nebo nepřípustné vměšování se do politiky. Proti satiře nikdo nic nenamítá, ale problém je, když se kulturní aktivita zvrhne v politickou manifestaci,“ upřesnil Nerušil.

Některé profesní organizace v kultuře se obávají omezení tvůrčí svobody. Tyto obavy sdílí i Pospíšil. „Podle nových pravidel je zde nebezpečí, že někdo bude cenzurovat a hodnotit, jestli projev není politický. A to je zkrátka špatně,“ nepochybuje. „Vláda musí snést i umělecká díla, která ji kritizují. A pokud se to panu ministrovi nelíbí, no tak platí teze, kterou řekl pan kolega paradoxně. To nejsou peníze pana Klempíře, to jsou peníze daňových poplatníků,“ dodal. Varuje před chaosem v dotační politice kvůli její nepředvídatelnosti, což se děje „na vrub české kultury“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
před 20 hhodinami

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
23. 10. 2026‌‌

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
23. 10. 2026‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.