Ohlédnutí za Cannes: Zlatá palma má kořeny v okrajích společnosti

Filmy promítané v soutěži na letošním ročníku festivalu v Cannes byly velmi vysoké úrovně a velká jména, důležitá pro filmový svět, na festivalu nechyběla. Porotci se ale zároveň nebáli objevovat ta nová. Jistou spojnicí oceněných snímků jsou témata z okraje společnosti.

Korejský film Parazit (Gisaengchung), který v sobotu večer získal nejvyšší ocenění na filmovém festivalu v  Cannes, je zábavné sledovat. Pro jeho filmovou hravost, pro nečekané zvraty, pro motanici žánrů, pro brilantní režii. Když režisér Pon Džun-ho přebíral cenu, vyznal se ze své lásky ke kinematografii a zároveň poděkoval, že odborná porota a festival v Cannes dali Koreji tak krásný dárek v roce, kdy v jejich zemi slaví sto let od vzniku filmu.

Snímek se po uvedení v Cannes dostal do vedení v prestižní novinářské anketě časopisu Screen. V tomto případě se novinářské sympatie protly se sympatiemi hlavní poroty. Nebývá to běžné, spíše naopak. Zrovna loňský příklad je ukázkový – u novinářů velmi silně bodoval shodou okolností také korejský film Burning, ba dokonce získal nejvíce novinářských hlasů v dlouhodobé historii ankety. Přesto ho hlavní porota zcela vynechala.

Zlatou palmu loni udělila japonskému snímku Zloději, který s letošním vítězným Parazitem pojí jistá podobnost. Podruhé za sebou zvítězil asijský snímek, který je na jednu stranu zábavný, na druhou sociálně kriticky nahlíží na chudé lidi žijící v asijských velkoměstech.

Francouzsko-senegalsko-belgický film Atlantik (Atlantique), který získal druhou hlavní cenu – Velkou cenu poroty – tak výrazný jako hlavní vítěz není. I když obsahuje všechny ingredience, které ho činí zajímavým pro festivalovou porotu, která chce objevovat nové talenty: Mati Diopová je první černošská režisérka v canneské soutěži, Atlantik je její debut a tématem filmu, míchajícím love story, krimi a duchařinu, je sociální nerovnost a migrace.

Porota vedená mexickým režisérem Alejandrem Gonzálesem Iňárrituem zřejmě chtěla objevitelskou tvář canneského festivalu posílit. Stranou většinou nechala filmy velikánů jako Quentin Tarantino, Terrence Malick nebo Ken Loach. Neznamenalo to ale, že jejich filmy jsou špatné. Naopak. Těsně před vyhlášením nejvyšší ceny předseda poroty Iňárritu zdůraznil, že rozhodování poroty bylo v dnešním světě, kde se vytrácí demokracie, velmi demokratické.

Už jen účast v Cannes je vítězství, jak uvedl další debutant, francouzský režisér Ladj Ly, nakonec velmi úspěšný. Svůj první film Bídníci (Les Misérables) natočil na pařížském předměstí, z něhož sám pochází, a díky této znalosti je jeho příběh o policejní korupci a kriminalitě v sociálně vyloučené lokalitě věrohodný. Získal nejen Cenu poroty, pomyslné třetí místo, ale navíc se právě jeho film stal bezkonkurenčně nejprodávanějším snímkem na filmovém trhu v Cannes.

Téma migrace a život ve vyloučených zónách nebývá zrovna favoritem distributorů. Ale Bídníci jsou natočeni důrazně a akčně, pro distribuční společnosti získávají na zajímavosti. I pro ty české. Většina canneských titulů byla zakoupena do českých kin, nebo dokonce do nich krátce po festivalu vstupuje. Tudíž i vítězného Parazita si brzy i čeští diváci budou moct nasadit do hlavy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...