Obecní dům měl ukázat, co Češi dovedou. Nelíbil se ale výčepníkům ani moderním architektům

Nebylo by lepší za ty peníze postavit něco jiného? A není secesní stavba v moderní době spíš nevkusná dekorace? ptali se kritici Obecního domu v Praze. Stavba považovaná za „perlu secesní architektury“ je ve skutečnosti spíš palácem než domem. Veřejnost velkolepost výzdoby a řemeslné zručnosti, které měly být dokladem, co Češi dovedou, mohla poprvé obdivovat před sto deseti lety. O pár roků později se stal Obecní dům svědkem zásadní události v českých dějinách.

Reprezentační dům pražské obce slavnostně otevřela vernisáž výstavy předních českých výtvarných spolků před Vánoci 1911. Veřejnost se secesní nádherou mohla poprvé pokochat 5. ledna 1912.

„Předpokládám, že to byla velká sláva, protože Obecní dům měl ukázat, co všechno Češi dovedou, jak z hlediska architektury, tak z hlediska umělecké výzdoby a řemeslné práce,“ říká ředitel Obecního domu Vlastimil Ježek.

Drahé a nemoderní

Stavba vedle Prašné brány ovšem nevzbuzovala jen obdiv, ale i kritiku. „Někteří lidé měli pocit, že v době Gočára a jiných už moderních architektů je Obecní dům o století zpátky, a také se často psalo o tom, že byl zbytečně drahý a srovnávalo se, co by se za ty peníze dalo udělat jiného,“ upřesnil Ježek.

Podle historických dokumentů stál Obecní dům 1,3 milionu zlatých. Idea od počátku narážela na odpor pražských německých spolků, které v ní viděly zbytečné plýtvání městskými penězi. Proti stavbě také protestovalo Měšťanské společenstvo výčepníků v Praze. Obávalo se konkurence budoucích restaurací a obchodů v objektu.

„Musím říct, že po 110 letech můžeme být šťastní, že naši předkové přes všechny spory, jestli a kde má stát, do toho šli, protože Obecní dům je podle mě nejúchvatnější secesní stavbou světa,“ míní Ježek.

Jako čtrnáct činžovních domů

Stavba, do které česká veřejnost promítla i touhu po zvýraznění národní identity, začala v roce 1905 na základě návrhu architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Obecní dům zabral parcelu o rozloze přibližně 14 tisíc metrů čtverečních. Podle jednoho z původních projektů by se na tuto plochu vešlo čtrnáct činžovních domů.

Nakonec byl Obecní dům po mnoha tahanicích dokončen v roce 1911. Ještě během stavby se postupně měnila koncepce a těsně před zahájením prací nebylo jasné přesné rozložení jednotlivých prostor a jejich využití.

Nahrávám video
Rozhovor s ředitelem Obecního domu Vlastimilem Ježkem
Zdroj: ČT24

Vlastimil Ježek oceňuje víceúčelovost sálů. Jako příklad uvádí Smetanovu síň: „Koncertní sál už tehdy byl vymyšlen jako sál polyfunkční. Umíme za čtyři a půl hodiny přeměnit sál na plesový nebo pro galavečeři, protože už tehdy se myslelo na to, že když se něco postaví, tak také musí existovat nějaký udržitelný rozvoj, a to znamená, že dům, který stojí, si na sebe má sám vydělat.“

Nová budova byla na tehdejší poměry vybavena nejmodernější technikou. V Obecním domě se nachází 657 místností a jeho vnitřní prostor je členěný na více než 1240 částí.

Nízká cena a česká národnost

Stavbu provázel důraz na vlastenectví a národní cítění. Základním kritériem pro přijetí nabídky dodavatelů proto byla nízká cena – a česká národnost. Na vnitřní výzdobě se podílela významná jména, například Alfons Mucha, Mikoláš Aleš, Max Švabinský či František Ženíšek.

„Kdo něco tehdy znamenal, ten se Obecním domem alespoň mihl. Nádherné jsou ale i práce českých řemeslníků, kteří otisky svých jmen bohužel v Obecním domě nenechali, ale zato nám nechali překrásné detaily téměř všeho, na co se podíváte,“ upozorňuje Ježek.

Místo pro dějiny

Obecní dům se ale stal i svědkem důležitých okamžiků českých, přesněji československých dějin. „To nejvýraznější, co se v něm odehrálo, bylo vyhlášení samostatného československého státu v roce 1918. Pracoval tu také národní výbor a ve Smetanově síni přednesl Alois Jirásek v dubnu 1918 slavnou národní přísahu spisovatelů, kde se už zcela nepokrytě mluví o nutnosti samostatnosti,“ vyjmenovává Vlastimil Ježek.

V listopadu 1989 se právě v Obecním domě poprvé setkala komunistická vláda se zástupci Občanského fóra. Za socialismu i protektorátu ale „secesní perla“ spíš režimu ležela v žaludku. Uvažovalo se dokonce, že se zbourá a příliš se do jejích oprav neinvestovalo. „Pro funkcionalisty byla secese přezdobená buržoazní architektura. A potom tu kritiku převzala generace stalinistů,“ vysvětluje historik architektury Zdeněk Lukeš.

Jako z roku 1912

Rozsáhlou rekonstrukcí prošel až na konci devadesátých let. „Byla prakticky dokonalá a díky tomu, bez nadsázky, když vejdete do Obecního domu dnes, vcházíte do Obecního domu z roku 1912,“ nepochybuje Ježek.

V době před pandemií prošlo Obecním domem zhruba půl milionu návštěvníků ročně.

Za krásou staveb Osvalda Polívky

Osvald Polívka není jen spoluarchitektem Obecního domu. Podle jeho návrhů v Praze postavili také Novou pražskou radnici nebo Topičův salon. Po jeho secesních stopách v hlavním městě se nově vydává kniha Skrytá krása detailu.

Nahrávám video
Kniha ukazuje pražské stavby Osvalda Polívky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 14 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026
Načítání...