O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Nahrávám video

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.

Krakonošovo tajemství je dodnes třetí nejsledovanější pohádkou odvysílanou během vánočních svátků. „Krakonošovo tajemství si získalo mimořádnou diváckou oblibu a stalo se jednou z novodobých pohádkových stálic České televize. Jsem proto rád, že můžeme navázat novým příběhem, který spojuje silné herecké obsazení, kvalitní tvůrčí tým a hodnoty, jež k vánočním pohádkám neodmyslitelně patří. Věřím, že Krakonoš a básník nabídne divákům napříč generacemi nejen dobrodružství a humor, ale také příběh o odvaze, přátelství a respektu k tradicím,“ uvedl generální ředitel České televize Hynek Chudárek.

Krakonošův plášť a klobouk oblékl po čtyřech letech opět David Švehlík. Charakter postavy zůstává podle herce stejný. „I v legendách, které se ke Krakonošovi vážou, je jistá poťouchlost, i možná nepatrná zlomyslnost, ale v dobrém slova smyslu. A to si myslím, že tomu charakteru trošku přidává, že to není jenom hrdina par excellence,“ říká.

Peter Bebjak (vpravo) při natáčení pohádky Krakonoš a básník
Zdroj: Česká televize

Krakonoš se v první pohádce představil jako mnohovrstevnatá figura a tvůrci nastínili jeho možný původ. Je jednou ze dvou původních postav, které scenáristka a kreativní producentka Barbara Johnsonová převedla i do pokračování. Tou druhou je národopisec Jiráček v podání Ondřeje Sokola. „Nedokázala jsem se s ním rozloučit,“ přiznává Johnsonová.

Vystudovanou etnografku při psaní inspirovala méně známá fakta z krkonošské historie. „Nevím, jestli třeba všichni diváci vědí, že název Pec pod Sněžkou se vztahuje k peci, kde se tavil arzen. A i tahle pec hraje v příběhu docela podstatnou roli,“ prozradila.

„Kromě toho, že je ten příběh velmi poutavý, napínavý a dobrodružný, je ještě velice zajímavý v tom, že jeho prostřednictvím je možné se dozvědět, co se odehrávalo v osmnáctém devatenáctém století v Krkonoších,“ oceňuje Švehlík.

Ondřej Sokol při natáčení pohádky Krakonoš a básník
Zdroj: Česká televize

Trochu jako Trautenberk

Zatímco před čtyřmi lety zvolili filmaři pro lokace zámek Hrádek u Nechanic nebo Doudleby nad Orlicí, nyní obsadili zámek v Novém Městě nad Metují a jeho přilehlé zahrady. Točí se také v Dobříši nebo Vysokém Chlumci. A chybět nemůžou Krkonoše. „První i druhou pohádku jsme se snažili vyrábět jako dobový film, který je zasazený do konkrétního období a lokace. Dává mi smysl, když jsou věci reálné a ukotvené,“ podotýká kostýmní výtvarník Ján Kocman.

Úvod natáčecích dnů strávil štáb na Kavčích horách. Jeden z ateliérů proměnili na honosné sídlo jedné z nových postav. Dotyčný je jmenován novým hraběcím lesmistrem a hned zkraje se dostane do sporu s Krakonošem. Role se zhostil Martin Finger, který se tak poprvé objeví v pohádce před kamerou. „Ta postava může vzdáleně připomínat i Trautenberka. Není to Trautenberk, ale v něčem menší inspirací je,“ připustil odkaz na Krakonošské pohádky a chamtivého souseda vládce hor. Dodává, že hrané pohádky vzniklé v sedmdesátých a osmdesátých letech jako dítě miloval.

Z natáčení pohádky Krakonoš a básník
Zdroj: Česká televize

„Fenomén Krakonošských pohádek jsem zažila, ale asi to pro mě nebylo tak intenzivní, měla jsem radši jiné fantazijní světy,“ říká naopak Lucie Ducháčková, která patří k novým tvářím ve filmovém příběhu o Krakonošovi. Stejně jako třeba Táňa Pauhofová nebo Kryštof Hádek.

Láska a zrada zůstávají, okolnosti se mění

„Druhý příběh má stejné atributy jako ten první: je o lásce, zradě, nenávisti a dobrotě a štěstí. Jen se mění okolnosti a situace, do kterých se hrdinové dostávají. Teď se půjde po tom, čeho jsou lidé schopní, aby dosáhli svého cíle i za cenu toho, že poruší všechny možné morální a praktické zákony,“ srovnává Bebjak.

Proti svým protivníkům bude pán hor znovu využívat známá kouzla. Tvůrci ale slibují i pár překvapení. Bebjak podotýká, že Krakonoš a básník kombinuje různé žánry a nese rysy moderní pohádky. Doufá, že v novém příběhu si najdou jak děti, tak dospělí to své, co je bude zajímat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
14:32Aktualizovánopřed 43 mminutami

Kostková a Eben budou moderovat StarDance naposledy

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
12:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTočím pro sebe jako diváka za deset let, říká Hřebejk

Od režiséra Jana Hřebejka vysílá Česká televize aktuálně seriál Na tělo o současných padesátnících, vedle toho Hřebejk chystá Jobovku, tedy příběh pražské rodiny, která se přestěhuje na venkov. „Každý, kdo se na to bude dívat, to bude posuzovat podle svých zkušeností,“ podotkl Hřebejk v Interview ČT24 k diváckému přijetí svých počinů. Při natáčení vede dialog sám se sebou jako potenciálním divákem a ptá se, jestli ho film či seriál bude bavit i za deset let. To se mu stalo při zhlédnutí jeho celovečerního debutu Šakalí léta. Naopak snímek Medvídek podle něho mohl dopadnout lépe.
před 7 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 15 hhodinami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
včera v 16:35

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
včera v 10:00

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.