O minulosti i budoucnosti Ukrajiny vypovídají ukrajinský Blade Runner či Klondike

Téma napjatých vztahů s Ruskem se objevuje i v titulech ukrajinských režisérů, které v nedávné době – ještě před válkou na Ukrajině – zaznamenaly úspěchy na zahraničních festivalech. Ukrajině se částečně věnuje i aktuální FAMUfest, přehlídka pražské filmové fakulty. FAMU z válkou zasažené země přijalo na stáž několik studentek.

Odpor proti ruskému vlivu je tématem i ukrajinských filmů, které v minulých letech zaznamenaly úspěchy na zahraničních festivalech. Týkají se často konfliktů v Donbasu. Například drama Klondike, který filmařce Maryně Horbačové vynesl cenu za režii na letošním Sundance. „Bezvýchodná vize, že konflikt nemá žádné pozitivní řešení, jediné, co může nastat, je tragédie,“ přibližuje vyznění snímku filmový kritik Vít Schmarc.

O východní Ukrajině vypovídá i dokumentární tvorba. Iryna Cilyková ve snímku Země je modrá jako pomeranč zachytila jednu rodinu z Donbasu. Pro matku a její děti bylo natáčení způsobem, jak se vyrovnat s tím, čemu byly vystaveny.

„Válka se samozřejmě nedá pochopit, což je dobře vidět na dětských postavách, které se snaží popsat, co je válka. Ale ten film najednou může sloužit i jako určitá forma vykoupení. Myslím si, že i to je pro ukrajinský film poměrně charakteristické, že se filmaři tím způsobem snaží vyrovnat s traumatem,“ podotýká Schmarc.

Je Loznica tolerantní, nebo šovinista?

Ruskou i ukrajinskou společnost dlouhodobě sleduje Sergej Loznica. Jeho hraný debut Moje štěstí zkoumal v roce 2010 ruskou povahu a jako první ukrajinský film se dostal do hlavní soutěže v Cannes. Dokumentárně o čtyři roky později zachytil dění na Majdanu. „Tyto dva pohledy na ukrajinskou demokratizaci, a naopak na jisté tendence v Rusku nám můžou dát poměrně plastickou mapu toho, v čem ten současný konflikt také spočívá,“ domnívá se Schmarc.

I když Loznica není podporovatelem Putinova Ruska, ukrajinská filmová akademie ho teď ze svých řad vyloučila. „Sergej Loznica neudělal nic jiného, než že vyzval k větší toleranci vůči ruským umělcům a filmařům, kteří proti invazi vystoupili. Říkal, že paušální odsouzení nepovažuje za šťastné. Byl označen za šovinistu a za člověka, který inklinuje k Rusku. Pro mě je to zneklidňující zpráva o tom, že ten konflikt i v ukrajinských kruzích probouzí nacionalistické tendence,“ obává se Schmarc.

Jak bude vypadat Ukrajina

Po Loznicovi uspěl v Cannes také třeba celovečerní debut režiséra Myroslava Slabošpyckého. Kmen je kruté drama zasazené do internátu pro neslyšící. Všechny dialogy vedou herci ve znakovém jazyce a bez titulků.

„Opět jde o varovnou vizi společenském rozkladu, zániku základních vazeb a o tom, jak se z kolektivu mladých lidí stává primitivní tlupa řízená zločinností a těmi nejnižšími pudy. Tento film pro mě určitým způsobem předdefinoval, jak bude ukrajinská kinematografie vypadat v následujících letech,“ odhaduje Schmarc.

A ještě důležitější otázkou je, jak bude vypadat samotná Ukrajina. Představu může dát dystopický film Valentyna Vasjanovyče Atlantida, oceněný na festivalu v Benátkách. Odehrává se v roce 2025. Veterán Sergej pomohl vítězství Ukrajiny nad Ruskem, ve válce ale utrpěl trauma, podobně jako celá země. „S nadsázkou ho označuji za ukrajinský Blade Runner. Najednou je to film, který nepůsobí jako sci-fi, ale spíše jako chladná věštba toho, co by se na Ukrajině mohlo stát,“ uzavírá Schmarc.

Chceme se vrátit, říkají ukrajinské studentky FAMU

Ceny z prestižních filmových festivalů možná jednou obdrží i některé z ukrajinských studentek na pražské FAMU, kde ve čtvrtek začal FAMUfest. V reakci na aktuální konflikt zařadil festival do programu vedle aktuální studentské tvorby také starší snímky, které souvisí s Ukrajinou či Ruskem. „Například film od Nory Štrbové. Vypráví o ruském šamanovi, který se snaží vymýtit zlého ducha z Putina,“ uvedla kreativní ředitelka FAMUfestu Hana Šormová.

Zájem o stáž na FAMU projevilo sedm desítek mladých filmařů z Ukrajiny, stipendium v současnosti umožňuje na škole studovat pěti dívkám. Mezi nimi Darji Kovalčukové a Marharytě Caprové.

Osmnáctiletá Darja kvůli ruské agresi opustila domov už dvakrát. „Jsem z Doněcké oblasti. V roce 2014 jsem se odstěhovala do Kyjeva a teď jsem znovu utekla, do Česka,“ upřesnila. V Kyjevě studovala dokumentaristiku, teď pokračuje na FAMU. Do Prahy utekla s matkou a mladší sestrou. „Babička s dědečkem jsou pořád v Donbasu, mám o ně velký strach,“ přiznává.

Další ukrajinskou studentkou na FAMU je devatenáctiletá Marharyta Caprová. I ona studovala v Kyjevě, a to filmovou režii. „Spolužáci, se kterými jsem celý život studovala a které znám od dětství, teď bojují. Jsou v ukrajinské armádě. Je jim devatenáct až dvacet let. Nechci si ani představit, že by se jim mohlo něco špatného stát,“ říká se slzami v očích. Do Česka se s matkou vydala přes Moldavsko. V Praze jsou necelé tři týdny.

I když jsou obě za stáž na FAMU rády, doufají, že se na Ukrajinu budou moct vrátit co nejdřív. „Jakmile v Kyjevě bude bezpečno, plánuji pomáhat obnovovat naši zemi,“ přeje si Darja.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...