Mýtus a realita na scéně Národního divadla. Výročí sametové revoluce slaví hrdina Dalibor

Příběh odbojného šlechtice, opředený mnoha romantickými legendami, se vrátil po sedmnácti letech na jeviště Národního divadla v Praze. Opera Dalibor Bedřicha Smetany v režii Jiřího Nekvasila vstupuje do repertoáru operního souboru v roce třicátého výročí sametové revoluce a v programu navazuje na loňské uvedení Libuše.

Drama vypráví o odvážném Daliborovi, který se vzepřel králi a neváhal porušit zákony, aby dostál rytířské cti a pomstil smrt přítele. Tím si získal i srdce své největší žalobkyně. Příběh antických rozměrů vychází ze skutečného příběhu českých dějin. U nové inscenace se s režisérem Jiřím Nekvasilem sešli scénograf Daniel Dvořák a dirigent Jaroslav Kyzlink, hudební ředitel Opery Národního divadla.

„Když se člověk do té muziky zaposlouchá, zjistí, že to je veskrze moderní drama, Smetana se tady hodně inspiroval Wagnerem,“ upozorňuje Dvořák. „V kontextu tehdejší středoevropské hudby skutečně udělal velký krok dopředu. Ty party jsou extrémně náročné, Smetana nebyl ke zpěvákům vůbec milosrdný,“ doplňuje dirigent Kyzlink.

Nahrávám video

Největším pěveckým jménem inscenace je sólista Vídeňské opery Adam Plachetka v roli krále Vladislava. Jako alternace roli zpívá také Svatopluk Sem. V roli Dalibora se představí oceňovaní slovenští tenoristé Peter Berger a Michal Lehotský. Další postavy romantické tragédie na jevišti ztvární Dana Burešová, Kateřina Hebelková, Veronika Holbová, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Jan Šťáva a další.

Slavnostní opery Bedřicha Smetany

Závěr aktuální sezony opery, stejně jako její začátek, tak patří dílu Bedřicha Smetany. Loni 27. října Národní divadlo uvedlo slavnostní provedení opery Libuše. Vůbec první uvedení Dalibora se uskutečnilo 16. května 1868 v pražském Novoměstském divadle v rámci oslav spojených s položením základního kamene zlaté kapličky a operu tehdy dirigoval sám Smetana. Libuše byla určena pro otevření Národního divadla a dodnes je uváděna především při slavnostních příležitostech.

Od prvního provedení na jevišti Národního divadla v roce 1886 se Dalibor dočkal bezmála jedenácti stovek představení. Pražská opera s ním slavila zahraniční úspěchy mimo jiné ve Vídni, Moskvě, Berlíně a Edinburghu. Jedním z prvních zahraničních nastudování Dalibora byla v roce 1897 vídeňská inscenace ctitele Smetanova díla Gustava Mahlera.

Příběh o rytíři Daliborovi vychází z historických událostí doby vlády krále Vladislava Jagellonského. Smetana se inspiroval osudem českého šlechtice Dalibora z Kozojed, který byl v patnáctém století vězněm ve věži na Pražském hradě. Právě po něm dostala jméno Daliborka. Příběh se pak v průběhu staletí rozrostl o řadu pověstí, třeba o tom, že se Dalibor ve vězení naučil hrát na housle. 

Pověst se stala také základem libreta Josefa Wenziga přeloženého do češtiny Ervínem Špindlerem. „To s těmi houslemi je trochu podivné, protože Dalibor projeví přání zahrát si na housle a zrovna ten žalářník tam jedny má,“ podotýká scénograf Dvořák. „Takže se tam míchá realita a mýtus a my jsme se snažili tuhle rovinu zachovat.“

Premiéra jedné z historicky nejcennějších českých oper je načasovaná tak, aby se do ní diváci zaposlouchali hlavně letos na podzim, v době oslav třicátého výročí sametové revoluce. V červenci ji divadlo uvede také na festivalu Smetanova Litomyšl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...