Most! je fenomén, ale bourá předsudky? „Kolik diváků by chtělo Roma za souseda?“ ptá se Renata Berkyová

Během šesti odvysílaných dílů se ze seriálu Most! tvůrčí dvojice Jan Prušinovský a Petr Kolečko stal společenský fenomén. Zda ale bourá zažité stereotypy, zůstává otázkou, říká publicistka a spisovatelka Renata Berkyová. „Zeptejme se diváků, kolik z nich by ubytovalo romskou rodinu nebo kolik z nich by chtělo za souseda Roma, a potom se můžeme bavit o tom, zda seriál skutečně boří předsudky,“ uvedla v pořadu Události, komentáře. Otázky kladl Michal Kubal.

Líbí se vám seriál Most!?

Líbí. Nejvíc se mi líbí romské postavy a jejich hlášky. To mi přijde úplně skvělé.

Obecně ve společnosti se ten seriál stal fenoménem. Jak je to mezi Romy?

V České republice žije 250 tisíc Romů, takže nevím, jak je to u všech.

Tak řekněme ve vašem okruhu.

Žiji trochu v nějaké sociální bublině. Část mých kamarádů, přátel a známých sleduje Most! a líbí se jim. A část ne. Jako asi u každého.

Nahrávám video

Odmítají někteří ten seriál, protože se jim nelíbí, jak ztvárňuje některé věci?

Pokud můžu interpretovat některé názory, tak mám pocit, že se nedívají na Most!, protože jim přijde nějakým způsobem primitivní, řekněme, a proto, že tam Romové vystupují jako karikatury jako všechny postavy v Mostě!.

Byl tam nějaký okamžik, kdy vám zmrznul úsměv na tváři, kdy vám ten vtip najednou připomněl něco, co jste třeba sama zažila?

Mnohokrát. Jeden byl v posledním díle, když se Blanka přiznala, že přestože velmi sympatizuje se Snědou tísní (seriálová organizace na podporu Romů – pozn. red.), tak by si nedokázala představit, že bude s nějakým Romem chodit. To mě dost zaskočilo.

Ale jindy se smějete.

Ano, třeba při scéně se psy (skupina Romů z Chanova předstírá, že chce sníst psa hlavní postavy – pozn. red.). To bylo úplně geniální. To je humor, na kterém jsem vyrostla. Přijde mi, že toto je součást naší romské kultury, přesně tento humor.

Napsala jste, že po zhlédnutí seriálu jste měla jasno, ale s vývojem debaty o tom seriálu už tak jasno nemáte. Proč?

Protože mě trochu děsí ta představa a vlastně i zkušenosti, které jsem zažívala po odvysílání některých částí, že některé hlášky nebo postoje část diváků přijme jako něco, co je legitimizuje k tomu, že se se mnou takto mohou bavit. Neodděluje se striktně seriál jako filmový produkt od reálného života.

Jak se to projevuje?

Projevuje se to tak, že zazní vtip o tom, že nějaký dům v Chanově se má považovat za kulturní památku – je to vtip, já jsem se u něj rovněž zasmála, ale v reálném životě nemám důvod se smát, když se někdo se mnou takhle baví. Vy mi rovněž neříkáte, abych „držela úhel“, že ano? Toto bychom měli striktně oddělovat. A druhá věc, kterou jsem psala ve svém komentáři, je ta, že i seriál Most! zobrazuje Romy v nějaké karikaturní roli.

Ale nejen Romy, zobrazuje tak všechny postavy.

Ano, všechny, ale když se bavíme o Romech, tak neznám formát, ve kterém by mohli být Romové zobrazováni jinak než právě stereotypně.

Na druhou stranu ten seriál sleduje 1,7 milionu lidí. Není to šance přes zábavnou formu otevírat problémy, dostávat tyto otázky k lidem, kteří by například na nějaký vážný film o Romech nepřišli?

Ale o jakých vážných tématech bychom se měli bavit, když je to komedie? Nebo satirická komedie, alespoň se tak prezentuje.

Otevírá téma předsudků, otevírá téma soužití dvou etnik, otevírá téma vztahů k sexuálním menšinám. Nevnímáte nějaký potenciál v tomto?

Těžko říct. Napadá mě, pojďme udělat průzkum mezi skoro dvěma miliony diváků, kolik z nich by ubytovalo romskou rodinu nebo kolik z nich by chtělo za souseda Roma, a potom se můžeme bavit o tom, zda seriál Most! skutečně boří předsudky.

Redakčně kráceno. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Renata Berkyová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...