Místo mobilizace komparz. Restaurovaná bitva u Zborova se vrací do kin

Osmdesát let starý snímek Zborov se vrací do kin. Válečný film už při svém prvním uvedení zaujal výpravnou rekonstrukcí bojů, k nimž došlo v bitvě na západě Ukrajiny v červenci 1917. Tehdy se z československých legionářů roztroušených po východní frontě poprvé zformovala armádní jednotka. Na plátna biografů Zborov v digitálně restaurované podobě vrátil Národní filmový archiv.

V kontextu celé války nepatřila bitva u Zborova k těm významným, nečekaný úspěch špatně ozbrojených, ale odhodlaných legionářů ji ale učinil významnou pákou v usilování o samostatný stát Čechů a Slováků.

V mladé republice byly zborovské boje tématem řady děl. Film zachytil scénu z bitvy v roce 1928 dramatem Za československý stát a o tři roky později už ve zvukovém snímku Třetí rota, který byl adaptací stejnojmenného románu legionářského autora Josefa Kopty. Ke spisovatelům z řad legionářů patřil po první světové válce také Rudolf Medek (jehož drama Plukovník Švec shodou okolností nedávno resuscitovalo Národní divadlo). Právě podle jeho námětu vznikl na konci napjatých třicátých let celovečerní film Zborov.  

„Děj se odehrává v různých prostředích a zachycuje jak formování legií v Rusku, tak i život rodin legionářů, které byly pronásledovány,“ podotýká filmová historička Alena Šlingerová. Velká část příběhu sleduje drama v plzeňských strojírenských závodech, které musely za velkého pracovního nasazení vyzbrojovat rakouskou armádu a kde se formoval protirakouský odboj. Druhá polovina filmu líčí život vojáků a frontové boje.

Vrcholem – nejen dějovým, ale i filmařským – je pak bitva u Zborova, v níž zemřelo přes 160 českých, slovenských a ruských vojáků. Klíčovou scénu, ve které u ukrajinské obce bojují českoslovenští legionáři proti rakousko-uherské armádě, natáčely tisíce komparzistů. Pro čtyři filmové kamery ji sehráli v tehdejším vojenském výcvikovém prostoru Milovice. 

„Je paradoxem, že v roce 1938, kdy mobilizace skončila demobilizací a blížila se válka, vojáci  statovali při natáčení filmu Zborov,“ upozorňuje ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant. Vedle bezejmenného komparzu si ve filmu zahráli František Smolík, Ladislav Boháč, Vladimír Šmeral, Jaroslav Marvan či Nataša Gollová. 

Jeden režisér musel Barrandov opustit, druhý mu šéfoval

Snímek měl být původně uveden už v roce 1937 ke dvacátému výročí bitvy. Ale práce na scénáři a čekání na vhodné roční období pro finální scény natáčení oddálilo. Jednoduchá nebyla ani distribuce do kin, protože několik měsíců po premiéře začala druhá světová válka.

V roce 1945 se film ještě na chvíli do biografů vrátil, ale s nástupem komunistů přišel zákaz, připomínat slávu legionářů totiž nebylo ideologicky vhodné. „Navíc jeden z režisérů začátkem padesátých let emigroval, takže až do roku 1989 nebylo žádoucí, aby se Zborov objevoval,“ doplnila Šlingerová. 

J. A. Holman emigroval spolu se zakladatelem barrandovských studií Milošem Havlem za poměrně dramatických okolností (při prvním pokusu o útěk byli zatčeni). Poté působil především v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově.

Spolurežisér Zborova Jiří Slavíček (syn malíře Antonína Slavíčka) zvolil jiný osud. Tvůrce „filmů pro pamětníky“ Kluci na řece nebo Pantáta Bezoušek naposledy režíroval v roce 1952  Konec strašidel o statečných pionýrech, kteří pomohou dopadnout záškodníky. Přednost před natáčením dal pedagogické činnosti a také šéfoval zestátněným barrandovským ateliérům.

Od 6. listopadu se tedy filmový Zborov vrátil do kin potřetí.

Díky digitálnímu zrestaurování mohou všichni vidět pokus o to, jak reprezentovat v hraném filmu ideu Československa jako samostatného státu.
Michal Bregant

Zborov je poslední z šesti titulů, které Národní filmový archiv letos uvedl znovu do kin v souvislosti s „osmičkovými výročími“. Diváci tak opět mohli vidět partyzánskou Bílou tmu, komedii Klapzubova jedenáctka nebo rovněž digitálně restaurované Démanty noci.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
před 21 hhodinami

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
27. 3. 2026
Načítání...