Ministr kultury žádá o 2,4 miliardy navíc. Chce dosáhnout na slibované jedno procento

Nahrávám video

Ministerstvo kultury bude pro rok 2020 požadovat navýšení rozpočtu o 2,4 miliardy korun oproti rozpočtu schválenému na letošní rok. Ten činí zhruba 14,8 miliardy korun. V příštím roce by tak resort chtěl hospodařit se sumou přes 17 miliard korun. Oznámil to ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Podíl rozpočtu kultury na celkových výdajích státního rozpočtu by podle něj měl v roce 2021 vzrůst na jedno procento, tak jak o tom české vlády mluví dvě desítky let.

Antonín Staněk ve středu uvedl, že poslední navýšení letošního rozpočtu se týká programů na podporu živého umění. Suma, která do nich jde, se stále lehce zvyšuje, přesto bývá ministerstvo ze strany žadatelů a příjemců či neziskových organizací za jejich provozování kritizováno. Někdy to bývá výše podpory, jindy údajná netransparentnost rozdělování příspěvků.

Letos by na podporu živého umění mělo z rozpočtu ministerstva jít 857 milionů korun. Nejvyšší část, 60 milionů korun, přibude do programu podpory profesionálních divadel, orchestrů a sborů.

V současné době je v programu 160 milionů korun, nově to bude 220 milionů, uvedl Staněk. Dalších 54 milionů korun půjde na podporu velkých festivalů a do programů kulturních aktivit.

„Velmi bychom potřebovali systémově řešit zejména podporu profesionálních divadel, která jsou zřizována jiným zřizovatelem, než je stát. (…) Máme opravdu velkou síť regionálních divadel či orchestrů. A rozhodnutí vlády, kterým se navýšily platy v příspěvkových organizacích, se vlastně odráží i v platech zaměstnanců v regionech. Jenže tam to musí obce dotovat z vlastních prostředků,“ vysvětloval ministr Staněk v Interview ČT24.

Rozpočet ministerstva kultury
Zdroj: ČT24

Staněk dále uvedl, že letos ministerstvo připraví věcný záměr zákona o Státním fondu kultury. Ministerstvo mělo úpravu už v legislativním plánu na letošní rok, později z něj vypadla.

Situace s fondem kultury je podle kritiků dlouhodobě neřešená a fond neplní svou funkci, pro kterou byl založen. „V příštím roce by zákon mohla schválit sněmovna a v roce 2021 by vešel v platnost,“ plánuje ministr.

Cílem je podle jeho slov „proměnit fond kultury na naprosto nový živý organismus, který bude konkurenceschopný a třeba přiláká i peníze od sponzorů v podobě velkých podnikatelů“.  

Staněk: Agenda církví by měla zůstat na kultuře

Ministr dále komentoval agendu církví, která by podle něj měla zůstat pod jeho úřadem. S ideou převést církve pod ministerstvo financí přišel předseda hnutí ANO Andrej Babiš při svém prvním pokusu o sestavování vlády. Převod zmiňuje také programové prohlášení současné vlády.

Staněk ale ve středu řekl, že převod by neměl žádný smysl a neví, kde myšlenka vznikla. Babiš argumentoval tím, že na výdaje spojené s církvemi činí skoro 29 procent rozpočtu ministerstva kultury, kam církve spadají. Hnutí ANO chce pro kulturu vyšší rozpočet a církve by se do toho podle něj neměly počítat, uváděl.

„V tuto chvíli to není téma. Je to jenom převodní mechanismus, peníze dostáváme ze státního rozpočtu a podle předem daných částek je zase vyplatíme,“ řekl Staněk. Změna by podle něj nikomu nic nepřinesla, ubyla by administrativa ministerstvu kultury, přibyla by ale na druhém ministerstvu. „Nemá to žádný efekt, ani nevím, proč ta myšlenka vznikla,“ řekl.

Ministerstvo kultury vyplácí ročně církvím, které se státem uzavřely dohodu, přibližně dvoumiliardovou splátku finanční náhrady. Tu dostávají za majetek, který stát nemůže v rámci zákona o majetkovém vyrovnání vydat. Přes ministerstvo kultury je také ročně vyplácen státní příspěvek na činnost církví, jeho velkou část tvoří platy duchovních. Ten se po přijetí zákona, který znamená také odluku státu od církví, každým rokem snižuje, až nebude žádný. Letos činí přibližně 1,3 miliardy korun.

Staněk zopakoval nápad, podle kterého by na opravy kulturních památek mohla jít daň z finančních náhrad. Sněmovna koncem ledna schválila komunistický návrh na jejich zdanění, což byla podmínka komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Návrh nyní posoudí Senát. Opozice i komunisté očekávají, že spor o zdanění skončí u Ústavního soudu. Podle zástupce České biskupské konference je novela vítězstvím populismu nad zdravým rozumem a právním státem.

Ministr Staněk byl hostem středečního Interview ČT24:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...