Ministerstvo kultury ocenilo Bočana či Schmida. Dvě ceny neudělilo, zasáhla do nich politika

Nahrávám video

Divadlo, hudba, výtvarné umění, film a architektura. Oblasti, v nichž ministerstvo kultury opět ocenilo mistry svého oboru. V Národním divadle byla také předána Státní cena za překladatelské dílo. Letošní ročník se ale neobešel bez neshod. Dvě ocenění udělena nebyla, laureáti nebo jejich zástupci je odmítli převzít.

Státní cena za překlad byla udělena Heleně Stachové. Překladatelské práci se věnuje od roku 1950, do češtiny převedla na dvě stovky knižních titulů polských autorů, například Slawomira Mrožeka, Stanislawa Lema či Mariusze Szczygiela. 

Za přínos v oblasti hudby byl oceněn Luboš Sluka. „Za celoživotní skladatelskou a redakční činnost a za statečné lidské i odborné postoje v době nesvobody,“ upřesňuje ministerstvo. Sluka je autorem více než stovky různorodých hudebních děl, působil také jako dramaturg Československé televize či šéfredaktor hudebního vydavatelství Panton.

Luboš Sluka
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Za přínos divadlu, konkrétně například za „rozvoj oboru včetně výchovy nastupující generace“ převzal Cenu ministerstva kultury Jan Schmid. Režisér, dramatik, herec i pedagog  je spojen Studiem Ypsilon. Experimentální soubor založil v roce 1963 a v různých funkcích v něm působí dodnes. 

V oboru výtvarného umění ministerstvo ocenilo manžele Janu a Jiřího Ševčíkovi. Mimo jiné „za výjimečnou kurátorskou, teoretickou a pedagogickou činnost, jakož i za propagaci českého a slovenského výtvarného umění v mezinárodním kontextu“. Oba působili v Národní galerii, Jiří Ševčík také na Akademii výtvarných umění či v Galerii hlavního města Prahy.

Jana Ševčíková a Jiří Ševčík
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Za celoživotní dílo v oblasti architektury získala ocenění ministerstva Růžena Žertová. Pracovala ve Státním projektovém ústavu obchodu Brno, pod jehož hlavičkou navrhla obchodní domy v Ústí nad Labem, Ostravě či Pardubicích. Od sedmdesátých let navrhovala oděvní doplňky, šperky a svítidla. 

Režisérovi Hynku Bočanovi náleží Cena ministerstva kultury v oblasti kinematografie a audiovize. „Především za jeho filmy ze šedesátých let a tematicky i mravně kontinuální tvorbu s Jiřím Stránským po roce 1989.“ V šedesátých letech Bočan zaujal dramaty Soukromá vichřice či Pasťák, od devadesátých let je spojen s režií příběhů o zlovůli komunistického režimu (Bumerang, Zdivočelá země). V době normalizace natočil například pohádku S čerty nejsou žerty.

Nepřevezmeme, vzkázal prozaik Hájíček a rodina filmaře Schorma

Filmová porota (ve složení fotograf a dokumentarista Petr Francán, teatrolog Vladimír Just, producent a pedagog Ivo Mathé, herečka Taťjana Medvecká a dokumentaristka Ljuba Václavová) na cenu v oblasti kinematografie a audiovize navrhly také in memoriam Evalda Schorma. Rodina filmaře spojeného s československou novou vlnou ale odmítla ocenění převzít.

„Myslíme si, že by bylo ironií osudu, kdyby měl Evald Schorm, který byl téměř celý svůj život osobně i profesně deptán komunistickým režimem, přijmout in memoriam cenu od současné vlády, jež vznikla za výrazné podpory komunistické strany a jež je vedena člověkem, který spolupracoval s StB,“ napsala filmařova manželka Blanka Schormová ministrovi kultury Antonínu Staňkovi (ČSSD). Ministr kultury se proto rozhodl cenu neudělit, což vedlo k nesouhlasu odborné komise. Neudělení ceny prý považuje za nepřijatelné. 

Udělena letos nebyla ani Státní cena za literaturu. I do ní svým způsobem zasáhla politika. Laureát Jiří Hájíček totiž ocenění odmítl převzít, neboť ho vnímá jako zpolitizované. Důvodem je rozhodnutí některých členů odstoupit, aby tak vyjádřili nesouhlas s politikou vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...