Přelet nad kukaččím hnízdem připomíná křehkost demokracie, míní Douglas

Na festival v Karlových Varech se po letech vrátil herec Michael Douglas. Hollywoodská hvězda přijela uvést promítání digitálně restaurovaného Přeletu nad kukaččím hnízdem. Film Miloše Formana, který Douglas produkoval, slaví letos půlstoletí od premiéry.

„Je krásné tady být. Už je to mnoho let, ale je vždy potěšením se vracet,“ přiznal Douglas hned po příletu. „Je to pro mne odměna, být zde a uctít Miloše. Nemohu uvěřit, že je to už padesát let od Přeletu nad kukaččím hnízdem,“ dodal. Formanův snímek byl prvním, který hollywoodský herec produkoval.

Douglas přistál ve Varech kolem poledne. Ještě na letišti, skrytý za kšiltovku a sluneční brýle, se podepsal pár fanouškům a po zamávání nasedl do auta, aby odjel do hotelu. I tam na něj čekají příznivci. Už ve dvě odpoledne uváděl projekci Přeletu nad kukaččím hnízdem. 

Hostem Varů v souvislosti s Přeletem nad kukaččím hnízdem je i producent Paul Zaentz, synovec koproducenta snímku Saula Zaentze a také Formanův spolupracovník na titulech Amadeus a Goyovy přízraky. Právě Paul organizátory festivalu informoval o záměru Přelet restaurovat, na to navázal nápad pozvat na festival i Michaela Douglase.

Návrat do Varů

Slavný americký herec se karlovarské přehlídky účastnil už v roce 1998, tenkrát právě se Saulem Zaentzem, a převzal Křišťálový glóbus za umělecký přínos světové kinematografii. Letos si žádnou novou sošku neodveze, dostal ale náhradní za tu původní, kterou místo současné ženské siluety ještě tvořila karlovarská oplatka.

Michael Douglas a Jiří Bartoška na festivalu v Karlových Varech v roce 1998
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

„Miloš věděl, že takový festival je významný pro jeho zemi. Opravdu jsme si to zde užili,“ zavzpomínal Douglas na svou někdejší návštěvu. A k té současné dodal: „Je to velmi neobvyklé, že podporujete film, který vznikl před padesáti lety. A mně to nedávno připomnělo, že to byl opravdu výjimečný snímek.“

Remake? Nikdy, odmítá producent

Přelet nad kukaččím hnízdem je volnou adaptací románu Kena Keseyho, který v Česku vyšel pod titulem Vyhoďme ho z kola ven. Dobrý film dělá podle Michaela Douglase téma. „Miloš Forman říkal, že je těžké udělat dobrý film z dobré knihy, protože máte představu, že by film měl být stejný, nicméně tento základní materiál je důležitý,“ podotkl ve Varech.

Práva na knihu vlastnil Douglasův otec Kirk, který ve hře podle románu hrál na Broadwayi. Zaentz prozradil, že stovky tvůrců se ozývají s přáním natočit remake. Připustil, že po domluvě s rodinou autora románu by mohl vzniknout seriál. „To by bylo v pořádku, ale předělat ten film – nikdy,“ říká. „To by Milošovo dílo zneuctilo,“ nepochybuje. 

Producent Paul Zaentz
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Zlom pro Formana i Nicholsona

Definitivní zlom v kariéře znamenal Přelet pro Jacka Nicholsona, představitele rebelujícího hazardního hráče Randlea McMurphyho, který svým vzdorem proti autoritám rozvrátí přísný režim v psychiatrické léčebně.

Také Formanovi, jenž do Ameriky přišel jako výrazný představitel československé nové vlny, otevřelo nadčasové podobenství o svobodě a odporu proti kontrole cestu k další režii.

„Já i Saul jsme dělali už předtím pohovor s jinými režiséry, ale ti s námi nesdíleli naši vizi – a Miloš ji sdílel,“ vysvětlil Douglas před projekcí, proč se rozhodl dát šanci zrovna Formanovi. Ten měl tenkrát v Americe za sebou jen ne příliš komerčně úspěšný snímek Taking Off, jímž se držel ještě svých původních kořenů. I podle Dougalse byla v komedii o americké rodině znát komediálnost snímku Hoří, má panenko.

Poselství filmu zůstává, Douglas by ho dnes nenatočil jinak

Podle Paula Zaentze se při projekcích digitálně restaurované verze někteří diváci domnívali, že jde o nový snímek. Douglas podotýká, že kdyby Přelet nad kukaččím hnízdem produkoval dnes, nenatočil by ho nejspíš jinak. Největší rozdíl vidí mezi tím, že dřív se točilo na celuloid, nyní na digitální materiály.

„Přelet nad kukaččím hnízdem vychází z knihy Kena Keseyho, to bylo už tehdy klasické dílo. A to, co se tenkrát odehrávalo politicky ve světě a co ovlivnilo Milošův život v Československu, hodně souviselo s jejím obsahem,“ vysvětlil. „Velký rozdíl je mezi celuloidem a digitálními verzemi filmu, to je ta největší změna,“ dodal.

Jack Nicholson a Will Sampson v Přeletu nad kukaččím hnízdem
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Přelet podle Douglase dokládá, jak je demokracie zranitelná. Vztáhnul tento postřeh i na současné Spojené státy, ale nejen na ně. „Naše země nyní flirtuje s autokracií, jako jiné demokratické státy, a já doufám, že to, s čím se my nyní potýkáme, Češi, kteří odvedli tak tvrdou práci, aby získali svobodu a nezávislost, rozpoznávají, co se děje,“ podotkl.

Zdůraznil, že o demokracii se musí snažit všichni. „To není práce jiných,“ míní. Zmínil také frustraci z politiky dělané pro zisk. „Je to centrum profitu – lidé jdou do politiky, aby si vydělali,“ popsal pocit, který politika v mnohých vzbuzuje. 

Nicholson na Oscary nechtěl jít

Přelet obdržel pět Oscarů – v historii cen Akademie byl teprve druhým filmem (po romanci Stalo se jedné noci z roku 1934) oceněným v pěti hlavních kategoriích: za nejlepší film (Michael Douglas a Saul Zaentz), za nejlepší režii (Miloš Forman), nejlepší herec v hlavní roli (Jack Nicholson), nejlepší herečka v hlavní roli (Louise Fletcherová) a nejlepší adaptovaný scénář (Lawrence Hauben, Bo Goldman).

„Byli jsme nominováni na devět cen Akademie a já se v té době musel zabývat hlavně Jackem Nicholsonem, nechtěl vůbec přijít na Oscary, už dvakrát prohrál. Zapřísahal jsem ho, aby přišel. A pak jsme nedostali ty první Oscary, na které jsme byli nominováni. Jack tam seděl přede mnou, otočil se na mě: ‚Já jsem ti to říkal, že to tak dopadne.‘ A pak přišla řada na nejlepší scénář. A pak to pokračovalo,“ připojil Douglas vzpomínku na oscarový večer.

Jack Nicholson v Přeletu nad kukaččím hnízdem
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

S Formanem zůstal v kontaktu i po oscarovém úspěchu. Scházeli se v New Yorku a režiséra navštěvoval Douglas i v jeho domě v Connecticutu. „Byl vlastně takový ostýchavý, což byste nepoznali, protože dokázal být při režírování důrazný,“ zavzpomínal ve Varech. 

Vyjádřil politování, že Forman patří k těm, kteří už odešli. On sám s filmařskou prací šetří. „Nechtěl bych patřit mezi lidi, co zemřou při natáčení na place,“ uvedl. Ale prý neříká, že je v penzi – pro případ, že by se objevilo něco výjimečného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...