Mého dědečka oslovovali soudruhu hrabě, říká František Kinský

Nahrávám video

Jeho předkové získali šlechtický titul už ve třináctém století a celé jeho jméno zní Maria František Emanuel Jan Silvestr Alfons hrabě Kinský z Vchynic a Tetova. Už třetí řadu provází v pořadu Modrá krev diváky historií a především současností šlechtických rodů spojených s českými zeměmi. Dokumentární seriál vysílá Česká televize každou středu. Jako host Interview ČT24 mluvil František Kinský například o tom, který rod by dnes usedl na český trůn, nebo proč loupežník Rumcajs škodil i skutečné aristokracii.

Používání šlechtických titulů bylo zrušeno už před více než sto lety, jedním z prvních zákonů tehdy nového Československa. František Kinský se vyhýbá i označení šlechtic, přesto ho právě šlechtickými tituly lidé stále oslovují.

„Jedno z nejhezčích oslovení bylo, když přišli mému dědečkovi přát k jeho pětadevadesátým narozeninám. Oslovili ho ‚soudruhu hrabě‘,“ zmínil poněkud absurdní situaci z rodinné minulosti.

Místo zámku prasata a uranový důl

Populární televizní cyklus Modrá krev představil i jeho rod. Kinští, stejně jako mnohé další šlechtické rodiny, neušli ve dvacátém století pozemkové reformě, nacistické okupaci, perzekuci za komunistické totality a s tím souvisejícímu odebírání majetku a později i jeho navracení.

Dědeček Františka Kinského neodešel do emigrace. Po zestátnění zámku v Kostelci nad Orlicí, který se stal pracovištěm výzkumného ústavu živočišné výroby s chovem prasat, dožil na tamní faře. Otec Františka Kinského byl nedlouho po komunistickém puči odsouzen, i po propuštění pracoval v uranových dolech.

František Kinský, narozený v roce 1947, nicméně na dobu svého dětství vzpomíná jako na „docela šťastnou“, i díky tomu, „že se u nás nikdy nežehralo“. Po revoluci se pohyboval v reklamním byznysu a poté převzal správu rodového majetku. Modrá krev představuje – byť na základě historie – právě především současnou generaci aristokracie.

Cílem nebylo se chlubit

František Kinský poznamenává, že záměrem Modré krve rozhodně nebylo se chlubit. „Pokusili jsme se ukázat příslušníky rodin, kteří nesou tato jména a spravují, co bylo kdysi odebráno, poté vráceno a v mnoha případech nebyl ten stav zrovna ideální. A oni to převzali, začali hospodařit a starat se,“ uvedl.

Za historicky předurčené považuje také zapojení příslušníků aristokracie do veřejného života. „Mnozí mají velké zkušenosti, hlavně ti, kteří se vrátili ze světa domů,“ míní. Do politiky se jich přesto podle jeho názoru zapojuje méně, než by mělo. Třeba někdejší kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg, senátor za TOP 09 Tomáš Czernin a také František Kinský, který několik let starostoval v Kostelci nad Orlicí.

Habsburkové by vládli i dnes

Dokumentární seriál Modrá krev může pomoci poupravit některé představy o české šlechtě, které formovaly třeba i pohádky. „Tam jsme to teda odskákali,“ souhlasí František Kinský. Za příklad dává karikovaného knížete pána z příběhu o Rumcajsovi. „Moje dcera vždycky říkala, že se jako dítě nemohla na tu pohádku dívat, protože oslavován byl loupežník,“ dodává.

Třetí řadu Modré krve završí díl o Habsburcích. „Dostal jsem otázku, kdo by byl českým králem, kdybychom byli monarchií. Čeští stavové koncem šestnáctého století zvolili Habsburky na český trůn, a protože tu linii nelze přetrhnout, tak by byli (na trůně) dál. Kdybychom byli království, měli bychom tu Habsburky. Tak jako Angličani mají nikoliv Windsory, ale Koburky, což jsou zase Němci. A taky jsou s tím srovnáni,“ uzavírá František Kinský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...