Man Bookerovu cenu vyhrál Mlékař. Má co říct ke kampani MeToo

Nahrávám video

Letošní Man Bookerovu cenu za anglicky psaný román získala severoirská spisovatelka Anna Burnsová. Kniha Milkman (Mlékař) se odehrává v době nepokojů v Ulsteru v 70. letech minulého století. Porota téma příběhu označila za aktuální v souvislosti s kampaní #MeToo.

Oceněný titul je třetím románem 56leté rodačky z Belfastu. Příběh je vyprávěn z pohledu mladé ženy, kterou v dospívání sexuálně obtěžoval starší muž. Využíval k tomu rodinných vazeb, sociálního tlaku a politické loajality.

Předseda poroty Kwame Anthony Appiah uvedl, že témata, jimiž se kniha Burnsové zabývá, jsou v éře kampaně #MeToo nanejvýš aktuální. „Myslíme si ale, že přetrvá, není totiž o něčem, co se odehrává jenom teď,“ dodal.

Man Bookerova cena se letos může těšit z větší pozornosti než obvykle. Na literárním trhu totiž po neudělení Nobelovy ceny v tomto oboru zůstala díra, kterou mělo podle odborníků alespoň částečně zaplnit britské ocenění. Nobelova cena shodou okolností zůstala bez laureáta právě kvůli sexuálnímu skandálu manžela jedné z členek Švédské akademie, která prestižní ocenění uděluje.  

Porota vybírala vítěze prestižního ocenění z šestice finalistů. Vedle Burnsové do ní byli vybraní ještě další dva britští autoři. Jednou z nich byla 27letá Daisy Johnsonová, která se díky knize Everything Under stala nejmladší finalistkou Man Bookerovy ceny v historii. Její krajan Robin Robertson zaujal románem ve verších The Long Take (Dlouhý záběr), který se zabývá násilím a sociálními rozdíly v dnešní Americe.

Ke třem Britům se ve finálové šestici připojili tři spisovatelé ze Severní Ameriky. Kanaďanka Esi Edugyanová porotu zaujala románem o uprchlém otrokovi Washington Black. Richarda Powerse z USA porota do užšího výběru nominovala díky ekologické sáze The Overstory, která vypráví o stromech a lidech, kteří je mají rádi. Poslední nominovanou byla Američanka Rachel Kushnerová, autorka románu z drsného prostředí ženské věznice The Mars Room (Místnost Mars).

Man Bookerova cena se uděluje od roku 1969 a původně byla vyhrazena spisovatelům z Británie, Irska a zemí britského Společenství. Američanům se cena otevřela v roce 2014 a od té doby už má dva zámořské vítěze – Paula Beattyho (The Sellout, Výprodej) a George Saunderse (Lincoln in the Bardo, Lincoln v bardu).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...