Magdalena Jetelová vnímá stíny budoucnosti

Nahrávám video

V Praze vystavuje Magdalena Jetelová, renomovaná česká výtvarnice, žijící v Německu. Ve své tvorbě řeší ekologické a kulturně-historické otázky, využívá při tom moderní technologie, jako GPS nebo drony. Galerie Cermak Eisenkraft nabízí průřez její tvorbou od sedmdesátých let až do současnosti. Některá díla jsou vystavena vůbec poprvé.

Výstava zahrnuje kouřové kresby, sochy, fotografie i projekty z oblasti enviromentálního umění, do nichž Magdalena Jetelová obtiskuje otázky související s ekologií, kulturou i historií. Ve svých instalacích se zabývá změnami reality, pracuje s krajinou podobně jako s architekturou, s konkrétními místy, jejich historií, pamětí a příběhem.

Většinu svého profesního života se výtvarnice zaobírá stavy nerovnováhy a přírodní nestability. K jejich vyjádření používá řadu prostředků. Pracuje s lasery, drony, satelity i navigačními technologiemi GPS. „Moderní technologie nechává reagovat s přírodním bohatstvím. Například laser má pro ni funkci jakési tužky,“ dodává historik umění Mark Gisbourne.

Jak se věci mají

Netradičním způsobem využívá umělkyně i přímo přírodní živly. Například v sérii Červený kouř, vytvořené v roce 1985 před emigrací na Západ, využívá oheň jako médium i performanci. Název výstavy The Lie of the Land v doslovném překladu znamená Lež krajiny, jde ale o anglický idiom s významem „jak se věci mají“.

„V současné době, kdy se mluví hodně o ekologii, jsou její land arty, tedy její práce s krajinou, zase aktuální jinak, než byly před dvaceti lety. Má cit pro to, co se děje právě teď, jako by vnímala stíny, které do našeho světa vrhá budoucnost. Ale samozřejmě že tomu odpovídá i složitost jejího díla,“ uvádí spoluautor textů k výstavě, filozof Miroslav Petříček.

Ilustrace kresbami

Instalace Magdaleny Jetelové jsou většinou prostorově náročné. Galerie Cermak Eisenkraft, kde vystavuje do 27. dubna, patří ale k těm menším. „Přenést Magdaleniny projekty do malého galerijního prostoru je možné. Volili jsme formu kresby, kdy Magdaleninými kresbami u všech důležitých projektů ilustrujeme, o čem jsou,“ vysvětlil kurátor Tomáš Zapletal Cermak.

Jetelová ještě před emigrací realizovala v Československu například landartový podzemní projekt pro Jižní Město, v zahraničí pak získala uznání projektem Domestication of a Pyramid. Současně na několika místech Evropy prezentovala setkání egyptské a evropské architektury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...