Macron chce vrátit Emily do Paříže, kritici by jí zas rádi sebrali croissant

Před čtyřmi lety odjela americká marketérka Emily, hrdinka seriálu Emily in Paris, do Paříže. Diváci si její romantizující pohled na Francii oblíbili natolik, že ve francouzském hlavním městě vydržela čtyři řady. V dalším pokračování se ale částečně přestěhuje do Říma, nad čímž vyjádřil znepokojení i prezident Emmanuel Macron. Kritiky seriálu by zase potěšilo, kdyby si Emily – ať už pojede kamkoliv – nedovezla už žádné další klišé o evropských romantických metropolích.

Dvacátnice Emily v podání Lily Collinsové je od prvního dílu vykreslená jako „typická Američanka“. Do Paříže, kde dostala práci snů v marketingové agentuře, přijíždí s pocitem, že nic není nemožné, což rychle zbrzdí překvapivý fakt, že nemluvit ve Francii francouzsky může být bráno jako faux pas. Ještě, že může své postřehy sdílet na sociálních sítích.

Závěrečný díl (zatím) poslední čtvrté série odvysílal Netflix v polovině září. Název epizody Všechny cesty vedou do Říma naznačil, že v dalším pokračování se Emily z města lásky přesune do jiné evropské metropole, kterou by si mohla romantizovat. Jenže přístup tvůrců „au revoir Paris, caio Roma“ se ne všem líbí.

O popularitě seriálu a jeho pevném spojení s Paříží svědčí i rozhovor, který poskytl časopisu Variety francouzský prezident Emannuel Macron. Plédoval v něm za návrat Emily do Francie. „Budeme tvrdě bojovat. A budeme žádat, aby zůstala v Paříži. (Seriál) Emily v Paříži v Římě nedává smysl,“ uvedl Macron.

Představení čtvrté řady seriálu Emily in Paris
Zdroj: Reuters/Remo Casilli

Selfie s Brigitte Macronovou podpoří turismus

Prezidentova manželka Brigitte Macronová si dokonce ve čtvrté řadě zahrála samu sebe – udělala si s Emily selfíčko, když se náhodně potkaly v restauraci (přičemž Macronová dokonce Emily sleduje na sociálních sítích). „Byl jsem na ni velmi pyšný a ona z toho měla velkou radost. Je to jen pár minut, ale myslím, že to pro ni byl velmi dobrý moment,“ podotkl Macron ke cameu první dámy.

„Moje země tě zbožňuje, Emily,“ přiznává seriálová Brigitte Macronová. V tom se Macron se scenáristy, kteří jeho ženě tuto repliku napsali, shoduje. Divácky oblíbený seriál považuje za „dobrý pro image Francie“, zvyšuje podle něj atraktivnost země. Letenky do Paříže si kupují diváci, které si seriálový příběh získal svou idealizovanou verzí života ve městě nad Seinou.

Nápad na cameo Macronové vznikl údajně už před nějakou chvílí, kdy se první dáma setkala s představitelkou Emily Lily Collinsovou a filmařem Darrenem Starem (mimo jiné tvůrcem Sexu ve městě) a seriál chválila. Realizace natáčení nicméně stojí na pragmatických základech, které zmiňuje Macron – využít popularity fiktivního příběhu k přilákání lidí, aby přijeli zažít do Francie ten skutečný.

Načítání...

Pozorní diváci si pod seriálovým selfie první dámy všimli hashtagu #MakeItIconic, což je slogan oficiální francouzské kampaně cílící na zahraniční návštěvníky. Seriály jako Emily in Paris nebo Lupin, jehož protagonistou je lupič-gentleman, zapadají do snah francouzské agentury pro rozvoj cestovního ruchu Atout France.

Tamní deník Le Monde podotýká, že v případě spojení se seriálem Emily in Paris se navíc hodila shoda mezi podnikavou hlavní hrdinkou a obrazem Francie coby „národa start-upů“, jehož věrným zastáncem je právě Macron.

Kde je ekologie a chudá Paříž?

Ovšem zobrazení francouzské metropole – v níž si Emily a její okolí dopřávají croissanty a šik oblečení bez starostí, kde na to vezmou – zároveň jiným vadí. Málo se totiž, upozorňují kritické hlasy, podobá realitě pařížského života. Mimo jiné proto, že se kamera vyhýbá chudším oblastem Paříže.

Nelibost byla slyšet i z pařížské radnice, zejména od politiků za Zelené. Loni si stěžovali, že idealizovaná verze Paříže nezohledňuje klimatickou krizi, protože v seriálu se málo ukazují možnosti ekologické dopravy. Také historické bytové domy možná vypadají romanticky, ale jsou špatně izolované.

Lily Collinsová při uvedení čtvrté řady seriálu Emily in Paris
Zdroj: Reuters/Sarah Meyssonnier

Vysvětlení stereotypů: Francouzi pracují, aby žili

Výsměch schytávaly především stereotypy. Francouzská agentura cestovního ruchu dokonce loni na svém webu publikovala článek, kde jednotlivá klišé rozebírá a Emilyiny ne vždy lichotivé dojmy o Francouzích vysvětluje.

Pařížané nejsou nepřátelští, jen se málo usmívají, ale hned budou příjemnější, pokud cizinci například v pekárně nezapomenou říct „Bonjour“ a „Merci“. Přičemž není pravda, že Francouzi nemluví anglicky, ale „považují za neuctivé, že musí mluvit anglicky“.

Zatímco Emily dorazí do kanceláře ráno, její kolegové si s včasným příchodem nedělají těžkou hlavu. Šéf se dokonce objeví až v jedenáct dopoledne. Opravdu? I na tohle má článek odpověď: „Lidé ve Francii pracují, aby žili, ne žijí, aby pracovali. Díky tomuto ocenění dobrých věcí je kvalita života v této zemi tak záviděníhodná.“

Stereotypům dává agentura za pravdu v tom, že polední pauza se nemá odbývat u pracovního stolu a sklenička vína k obědu není nic, co by si žádalo odsouzení. Závěrem článek míní, že jestli existuje nějaký pravdivý stereotyp o Francii, tak to, že tamní muži jsou skutečně okouzlující.

La dolce vita bez turistů a byrokracie

Stereotypním představám pravděpodobně nezůstane nic dlužná ani pátá, „římská“ série, jak naznačují scény, které se už v Římě odehrály, i ukázky na sociálních sítích, kde nechybí vespa, pasta a západ slunce nad Koloseem. „Moji krajané jsou líčeni jako krásná a elegantní zvířata v zoologické zahradě, která jsou sice vždy ‚prostá‘, ale mají vrozenou moudrost,“ komentuje seriálovou představu Říma přispěvatelka britského deníku The Guardian Angelica Freyová.

Načítání...

Podivuje se nad pravdami, jimiž tvůrci stihli už diváky oblažit, jako například, že „Italové jsou opravdu srdeční“ nebo že „si sednou jako rodina k chutnému obědu“. Nemluvě o vystajlování Emilyina italského objevu Marcella (hraje ho Eugenio Franceschini), oblečeného tak, „jak si všechny ty americké časopisy o pánské módě představují průměrného italského muže“.

Mimo Emilyin „la dolce vita“ tak zůstávají mileniálové, kteří nemohou najít slušné zaměstnání především v kreativních odvětvích, byrokratický aparát a přehlcení nevkusnými suvenýry na turisticky exponovaných místech.

Všechny výtky ale přebíjejí čísla. Pokud jsou přesná zjištění Francouzského národního centra pro film a animaci, že osmatřicet procent turistů uvedlo tento seriál mezi důvody své návštěvy Paříže, narazí Emily v případných dalších městech spíše na ty, co ji vítají, než vyhánějí. Jak doporučují někteří recenzenti, bez ohledu na všechna klišé, stereotypy a telenovelový děj je nejlepší brát seriál jednoduše jako to, čím je – „hřejivou náručí“ v bezútěšném světě. Mohla by být i Emily in Prague?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...