Louskáček v Ostravě je bohatší o Vánoční koledu

Nahrávám video

Louskáček bývá tradiční součástí předvánočního divadelního programu. Do Národního divadla moravskoslezského se vrací po dvanácti letech. Pohádkový příběh na Čajkovského hudbu nastudoval baletní soubor s maďarským choreografem Yourim Vámosem. Jeho verze klasického baletu je propojená s Vánoční koledou Charlese Dickense.

Louskáček při světové premiéře v Petrohradě v roce 1892 přinesl přání všeho dobrého v čase Vánoc, kdy je zlo potrestáno, dobro vítězí a pohádkové postavy ožívají v našem světě. O necelých sto let později vzal choreograf Youri Vámos původní ideu svého předchůdce Maria Petipy a spojil ji s Vánoční koledou od spisovatele Charlese Dickense.

Příběh se odehrává v Londýně devatenáctého století, hlavní postavou se stává bohatý lichvář Scrooge, který terorizuje své chudé sousedy, včetně chudé rodiny malé Klárky. „Ta role nabízí hodně hereckého projevu. Od zlého starého dědka až po napraveného dědka, který už má všechny rád,“ říká představitel Scrooge Tomáš Kopecký.

Dodává, že diváci, kteří čekají klasického Louskáčka, budou překvapeni. Vámos chtěl úpravami publikum více vtáhnout do děje a vnést do snové pohádky hlubší význam, lidskost a uvěřitelnost. „Očima vnímáte obraz, ušima hudbu. Základ je příběh a ten musí být stejně tak dobrý,“ ujišťuje.

Louskáček – Vánoční koleda
Zdroj: Serghei Gherciu/NDM

Inscenace je náročná i na výpravu. Dílny musely ušít sto padesát kostýmů, na jevišti se vystřídá sedm prostředí. Postavy tancují ve městě, v lese i v pekle a lichvář Scrooge tráví notnou část příběhu i ve vzduchu.

Inscenátoři slibují, že diváci od Louskáčka dostanou vánoční atmosféru, na jakou jsou zvyklí z klasických nastudování, navíc ale ještě příběh. „Ten příběh má v sobě silné mírové poselství. Myslím, že to je důvod, proč jít do divadla. Chcete zapomenout na to, co se děje venku,“ dodává Vámos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...